Romanovo vyprávění o putování sedmičlenné skupiny českých cestovatelů sklidilo obrovský úspěch. Zatímco vyslanci dětí z motolské nemocnice objevují cizí kraje z paluby stříbrné Octavie, tito odvážlivci se pustili do souboje s tisíci kilometry spolehajíc se jen na vlastní pohon – jejich hlavním dopravním prostředkem se totiž stalo kolo. Množství poutavých diapozitivů, které se bohužel kvůli omezenému času setkání muselo výběrem zúžit na ty nejzajímavější, výstižně dokumentovalo příběhy několika odvážných Čechů na jejich nevšední výpravě. Některé děti i s maminkami se k nim i k ochotnému vypravěči vrátily ještě i po posilnění se večeří.
Zajímavá byla i otázka, kterou svým kolegům cestovatelům jako zkoušku cestovatelských znalostí položil v daném okamžiku ten nejpovolanější – Roman Posolda. Zněla: Představte si, že největší pyramidu na světě rozeberete na dlažební kostky. Jak dlouhý chodník široký 1 m byste z nich vydláždili? Razítko do cestovatelského pasu za správnou odpověď 44000 km (kterou mimochodem tipoval daleko ve Spojených arabských emirátech i vedoucí posádky internetového automobilu) si ze tří možností vybralo jen málo účastníků vysílání.
Za nádherné sdílení radosti z cestování a s ním spojeného poznávání nových míst i lidí se nedalo odmítnout skromnou prosbu, kterou před rozloučením Roman vyslovil. Do jeho skutečného cestovního pasu, který se již téměř zaplnil vízy a razítky z hraničních přechodů, přibylo i jedno unikátní, jež nemá také jen tak někdo. Zpět na Moravu si z Motola odvezl vzácné velké Cestovatelské razítko. A na oplátku po sobě pro příští setkání a další dětské pacienty, kteří se v budoucnu objeví na herně Kliniky dětské onkologie, zanechal neobvyklé poselství: kamínky a drobné mince, které nasbíral na nejrůznějších místech naší planety.
Ale i samo spojení s Asií se prostřednictvím počítačového programu NetMeeting tentokrát podařilo na výbornou. Devět dětských pacientů dětské onkologie a hematologie a jejich rodičů mohlo velice čistě a zřetelně slyšet pozdravy i vyprávění členů posádky z Dubaje. Aleš Kysela i obě děvčata, zástupkyně pacientů a zpravodajky internetového časopisu Lifebook (www.lifebook.cz), líčili své zážitky z nočního safari, setkání s hadem i těšení se na závody velbloudů, které řídí úplně malé děti.
A co nás čeká příště? Posádka bude mít první zkušenosti z ramadánu a děti možná ochutnají jedno z klasických arabských jídel, jehož název zní v češtině tak nepřitažlivě – „humus“. Další informace hledejte na stránkách Periskopu a Lifebooku.
