Zajímavé zamyšlení jak vznikal nový Lexus (2. pokračování o novém Lexusu)

Nový design, luxusní interiér, řada technických novinek, vyšší úroveň bezpečnosti a rozsáhlá výbava nového Lexusu nás donutily seznámit vás s ním v 8 článcích.

Včera ve středu 18.5. jsme přinesli stručné rámcové seznámení s tímto novým modelem. Dnes ve čtvrtek 19.5. zajímavé zamyšlení: Přitažlivost Lexusu pro pět smyslů. V pátek 20.5. Design a interiér. V pondělí 23. 5. Technologie v interiéru. V úterý 24.5. Motory a převodovka. Ve středu 25.5. Dynamika jízdy, ve čtvrtek 26.5. Bezpečnost a v pátek 27.5. Prvky výbavy a ceny Lexusu.

Dnes tedy o tom jak hlavní inženýr projektu GS Shigetoshi Miyoshi z vývojového centra značky Lexus hodnotí nejnovější vysoce výkonný sedan z pohledu jeho významu pro globální propagaci značky Lexus a dalších možností budoucího vývoje.

Shigetoshi Miyoshi byl posedlý vším, co se pohybuje, ještě předtím, než se naučil chodit. Od doby, kdy mu bylo pouhých deset let, byl rozhodnutý, že jednou bude pracovat jako konstruktér podvozků pro Toyotu. Je proto velmi příhodné, že se stal hlavním inženýrem třetí generace projektu GS.

Poté, co přišel přímo z university k Toyotě, byla jeho vášeň pro konstrukci podvozků okamžitě odměněna požadavkem navrhnout první systém hřebenového řízení, který kdy společnost použila. Následovala další práce na konstrukci podvozku Corolly. Po postavení továrny Toyoty ve Velké Británii v roce 1990 strávil Miyoshi tři roky v Bruselu jako styčný inženýr mezi japonskými a místními evropskými dodavateli. „Protože většina dodavatelů dílů podvozku byla z kontinentu, působil jsem v Bruselu, byť továrna byla ve Velké Británii,“ vzpomíná. „Do továrny ve Velké Británii jsem ale jednou týdně jezdil.“

Dalším Miyoshiho úkolem bylo plánování pro předchozí generaci modelu SC, kdy se také poprvé zapojil do práce pro značku Lexus. Během více než čtyř let, kdy byl zodpovědný za plánování výroby pro modely Lexus, strávil téměř 18 měsíců v USA. Po návratu do Japonska se Miyoshi vrátil i ke své opravdové vášni, kterou je konstrukce podvozků, a strávil pak tři roky jako hlavní inženýr pro model SC 430, než se ujal nového projektu GS.

Při současném působení značky Lexus v tak rozdílných oblastech, jako jsou Japonsko, Evropa, Rusko nebo Čína, a při zvažování výměny v podstatě celé výrobní řady do konce roku 2007, je nový model GS automobilem, který má základní význam při uvádění značky na skutečně globální trh.

„Není to ale tak, že bychom tomuto modelu dávali přednost před RX 400h nebo jiným modelem,“ zdůrazňuje Miyoshi. „Byla to prostě věc načasování. Jak víte, z modelové řady, čítající před pouhými patnácti lety dva modely, se značka Lexus náhle rozrostla. V některých oblastech může mít přímá konkurence pořád ještě lepší výsledky než Lexus,“ připouští. „Ale zejména v USA je nyní Lexus velmi úspěšný a známý.“

„To také znamená, že značka Lexus se musí stát ještě vyspělejší a dynamičtější,“ pokračuje Miyoshi. „A nový GS je zkrátka první manifestací pečlivého vývoje značky a její jedinečné nové konstrukční filosofie, předznamenávající rozšíření přitažlivosti Lexusu na globální úroveň, zlepšení postavení značky v porovnání s konkurencí a dosažení takového úspěchu v celosvětovém měřítku, jakému se Lexus těší v Americe.“ Při dotazu na komplikace, které jsou neodmyslitelné při vytváření takových konstrukčních řešení, jako je propracovaná nová filozofie designu L-finesse, se Miyoshi usmívá. „Jestliže je kvůli tomu konstruování náročnější, je to pro mě větší zábava. Kdyby byla práce jednoduchá, pak by ji mohl dělat kdokoli. Když se stává mnohem náročnější, pak je to pro mě opravdová výzva.“

„Filozofie designu L-finesse je v základu orientována spíše tak, aby se design podřizoval ve větší míře stylu než technickému řešení,“ uvažuje. „Ale v rámci této nové filozofie a v souladu s ní jsme přijali obdobný přístup pro konstrukci, založený na tom, čemu říkáme Přitažlivost pro pět smyslů: hmat, chuť, čich, zrak a sluch. Přitažlivost pro pět smyslů zákazníka byla zcela zásadní pro způsob, jakým byl každý prvek nového modelu GS konstruován.“

Náruživý amatérský kuchař Miyoshi pohotově poukazuje na podobnost mezi prací šéfkuchaře a inženýra. „Nejde jen o vaření,“ mračí se. „Základem práce je nakupování. Je to stejné, jako při výrobě dobrého vozidla. Jestliže použijeme našich pět smyslů, musíme předtím, než přísady smísíme, nejprve zvolit pouze ty nejvybranější. A hotové jídlo musí v každém detailu stejně tak dobře vypadat, jako chutnat …“

„Takže nejprve při pohledu na automobil chceme, aby ten, kdo spatří Lexus, zažil dychtivý pocit závisti, který je možné ukojit pouze vlastnictvím tohoto automobilu,“ říká Miyoshi. „Z hlediska stylizace existuje mnoho míst, kde jsme dosáhli vzájemného propojení mezi designem interiéru a exteriéru. Příkladem je tvar masky chladiče, který se odráží i na středovém panelu přístrojové desky. Je velmi obtížné dosáhnout toho s jistým stupněm rafinovanosti tak, aby se v celkovém designu vytvořil pocit harmonie, úplnosti, který si zákazník možná uvědomuje jen podprahově.“

„Mimořádně důležité je první seznámení s automobilem, první kontakt s jeho tvary,“ pokračuje Miyoshi. „A my jsme propojili filozofii L-finesse a Přitažlivost pro pět smyslů s inovací kvality Lexusu, která zahrnuje i celkový statický dojem vozu z takových detailů, jako je spasování jednotlivých dílů karoserie či způsob otevírání dveří…Důležité byly dokonce i takové detaily, jakým je pocit při uchopení kliky dveří, pohyb kliky dveří, samotné otevírání vozidla nebo synchronizace vysoce sofistikovaného osvětlení interiéru s činností řidiče. Pak je zde samozřejmě zvuk, který vydávají dveře při zavírání, a akustika interiéru před spuštěním motoru. Velkou roli hraje i vůně interiéru a pocit, který vytváří, významná je dokonce i míra poddajnosti čalounění loketní opěrky. Nesmím zapomenout ani na otevírání popelníku či přihrádky ve středovém panelu. Pocit luxusu do značné míry závisí i na reakci a funkci odpružení vozu a správné činnosti všech ovládacích prvků bez ohledu na stáří, četnost provozu a teplotu uvnitř vozu.“

„Nesmírně důležitý je i zvuk motoru po spuštění a okamžitá, reakce rychloměru při rozjezdu,“ pokračuje Miyoshi… Opravdu, při vyjmenovávání tolika příkladů nesmírné pozornosti k detailům, která vtiskla charakteristický rys první realizaci filozofie L-finesse při vývoji nového Lexusu GS, a to včetně zcela nového vidlicového šestiválce s přímým vstřikováním, který je vybaven systémem proměnlivého časování sacích i výfukových ventilů VVT-i, se Miyoshi zdráhá vyzvednout jen jediný prvek, který by považoval za úplně nejdůležitější…

„V případě Lexusu by výkon měl být vždy bodem číslo jedna,“ přemítá Miyoshi. „Také snadná ovládatelnost vozu by měla být jednou z priorit. Vysoce výkonné vozidlo musí ovšem být i dostatečně bezpečné a já se osobně domnívám, že v budoucnosti bude na bezpečnost kladen ještě větší důraz. Pak jsou zde samozřejmě otázky vlivu automobilu na životní prostředí…“

Pokud byste se domnívali, že při dosažení tohoto úspěchu by měl dnes Miyoshi pociťovat naprosté uspokojení, tak se mýlíte. „Inženýrova potřeba dosáhnout dokonalosti je nekonečná,“ vysvětluje. Takže je jedno, jak rafinované řešení vykouzlí, protože bezprostředně poté začne opět hledat způsoby, jak věci dále zdokonalovat. Miyoshiho práce je, jak si dokážete představit, skutečně nekonečná.