Designéři výrazně ovlivňují miliony zákazníků, zároveň se však nechávají ovlivňovat jejich aktuálními náladami. Často je to poměrně nevděčná práce – u běžného spotřebního zboží je totiž „morální životnost“ určitého výrobku třeba jen několik málo měsíců, zvlášť markantní je to u módního oblečení.
Běh na dlouhou míli
V automobilovém designu je to poněkud složitější: Trendy se zde nemění tak často a tak zásadně a vývoj nového modelu je náročná, nákladná a dlouhodobá záležitost. Proto designér musí pečlivě vážit každou křivku, každý detail, aby jeho vůz nebyl ani příliš futuristický, což by odrazovalo konzervativnější zákazníky, ani zastaralý už v okamžiku, kdy nabíhá do výroby.
Od prvních skic do bloku až po sestavení sádrového nebo plastelínového modelu ve skutečné velikosti to dnes designérům a modelářům trvá asi dvanáct měsíců. Ještě před tím se však odehrává nejzásadnější moment, který určuje budoucnost nového modelu – za přísně střeženými dveřmi vývojových dílen automobilky se schází „rada moudrých“, která designérům a konstruktérům definuje, co se od nich očekává: Jak má být nový model zhruba velký, jakou skupinu zákazníků má především oslovovat, které motory jej budou pohánět, kde by se měla pohybovat jeho cena a třeba i to, jak velký by měl být jeho zavazadlový prostor.
Pak to trvá další dva, tři i čtyři roky, během kterých se odlaďují technologické detaily, připravuje nářadí a testují jednotlivé komponenty i celé skupiny, než je možné spustit sériovou výrobu. Modelová životnost se dnes pohybuje kolem šesti let s tím, že zhruba v polovině prodělává každý model zásadnější stylistickou změnu, tzv. facelift. To tedy znamená, že v okamžiku, kdy návštěvníci autosalonu obdivují naleštěné novinky, které teprve vstoupí na trh, designéři už většinou pracují na návrzích nástupce tohoto modelu.
Vizionáři určují trendy
Jednoznačným trendem automobilového průmyslu je globalizace výroby i modelové politiky, což znamená, že prakticky identické modely se prodávají po celém světě. Například Volkswageny se prodávají ve více než stovce zemí celého světa. To ale klade na designéry mimořádné nároky – vytvořit vůz, který by se líbil obyvatelům pěti kontinentů současně, by bylo pro izolovanou skupinu návrhářů nadlidský úkol.
U Volkswagenu proto využívají vedle hlavního designérského centra v mateřském Wolfsburgu podobných zařízení v Brazílii, Japonsku, Španělsku a USA. Několik tisíc zaměstnanců těchto center pracuje současně – spojeni po telekomunikačních sítích – na jednom zadání. Proto také šéfové automobilky neradi slyší řeči o „typicky německém designu“ vozů VW. Mnohem správnější je podle nich říkat „typický design Volkswagenu“.
I při týmové práci je rozhodující co nejobjektivnější hodnocení připravovaných modelů. Je proto docela běžné, že na jednom úkolu pracuje zcela nezávisle hned několik soupeřících skupin výtvarníků a do další fáze postoupí jen jeden – nejlepší návrh.
Další zvláštností designérské politiky automobilky Volkswagen je skupina zhruba dvou stovek výtvarníků – „vizionářů“, roztroušených po celém světě, kteří zcela nezávisle na aktuálních úkolech ztvárňují své představy, schopné zavedení do výroby třeba až v přespříští modelové generaci. Většina těchto návrhů se nikdy nedočká realizace, z řady se uplatní jen nejzajímavější detaily. Ovšem tento postup zaručuje, že Volkswagen je ve svém oboru stále na samé špičce. Navíc „vizionáři“ ze všech kontinentů samozřejmě vnášejí do svých návrhů národní mentalitu a kulturu své země a i to je jeden z důvodů, proč odborníci oceňují design vozů VW pro jeho nadnárodní duch.
Dřevo i kosmické technologie
Design každého nového modelu se tvoří po dvou liniích: Jednou je vnější vzhled, druhou je ztvárnění interiéru. Návrháři stejně jako před desítkami let pracují s pastelkami, modelínou, sádrou, překližkou či samolepícími fóliemi. Zároveň ale do jejich praxe dramaticky vstoupila počítačová technika. Automobilka Volkswagen byla průkopníkem počítačového konstruování CAD (computer-aided design) bez kterého se dnes už neobejde žádný výrobce automobilů.
Hned od prvních skic a náčrtků se v supervýkonných počítačích shromažďují data vznikajících modelů, silikonová grafika „obléká“ postupně skelet vozu a po dostatečném „nakrmení“ computerů se návrhář může třeba „posadit“ za volant nového vozu a zkontrolovat, zda jsou všechny ovladače v pohodlném dosahu, zda mu sloupky karoserie nezakrývají příliš výhled nebo i to, zda se v zadním okně příliš nezrcadlí předměty, položené na platu pod oknem.
Je-li vše v pořádku může vzniknout plastelínový model ve skutečné velikosti, ze kterého se pak sejme plastový model, z několika málo kroků k nerozeznání podobný skutečnému vozu. Jeho dimenze snímá speciální kamera a výkonný počítač potom porovnává na 20 tisíc pohledů a detailů s daty, zadanými konstruktéry. Vedle toho se pro kontrolu stále ještě využívá starší dotyková metoda, kdy jemné „tykadlo“, spojené s počítačem, milimetr po milimetru „osahává“ povrch modelu a naměřené hodnoty opět ukládá do paměti computeru. Z těchto dat pak vzniká mnohatunové lisovací nářadí, nejcennější součást výrobní linky každého automobilu.
Všeho moc škodí
Šestiletá perioda modelové výměny má své opodstatnění i z pohledu ekonomiky výroby: Pořizovací ceny nejdražších technologií, jako je například lisovací nářadí, jsou tak vysoké, že prostě není únosné ukončit výrobu jednoho modelu, dokud není nářadí totálně odepsané. V poslední době není vzácností, že ani po náběhu nového modelu nemizí předchozí generace ze světa, ale celá výrobní linka se stěhuje do méně náročných teritorií, kde vyzrálé modely sklízejí ještě dlouhou dobu úspěch u zákazníků. Například v Číně se dodnes montují modely Santana, vycházející z druhé generace vozů Volkswagen Passat.
Při dlouhodobých marketingových výzkumech se navíc ukázal i jistý vliv setrvačnosti zákaznického vkusu. Většina lidí přece jenom přistupuje k nákupu automobilu obezřetněji, než k nákupu nových bot a potenciální zákazník si velmi rád počká několik měsíců na reference prvních majitelů nového modelu. Když v padesátých letech americké automobilky každým rokem totálně obměňovaly modelovou nabídku, obrátilo se toto úsilí poněkud paradoxně proti nim. Zákazníci byli prostě zahlceni a zmatení. I to je jeden z důvodů, proč například automobilka Volkswagen jednoznačně preferuje střízlivý nadčasový design a do popředí staví spíše takové hodnoty, jako trvanlivost či bezpečnost, které vozy VW proslavily po celém světě.
převzato z VOLKSWAGEN magazínu léto ’98
vychází zpravidla čtvrtletně a je k dispozici u dealerů VOLKSWAGEN
KLÍČOVÉ CENTRUM
VÁŠ KLÍČOVÝ PARTNER
Kompletní klíčařský sortiment včetně výroby autoklíčů
Nabízíme komplexní služby v oblasti prodejní a servisní péče SEAT.
SEAT – španělský temperament s německou technologií