Ve firmě TPCA Czech Kolín – Ovčáry proběhlo dne 7. prosince 2006 za rekordní účasti členské základny v pořadí již 62. zasedání Rady ředitelů (Valná hromada) Sdružení automobilového průmyslu (Sdružení AP). Mimo interní záležitosti Sdružení AP byly na tomto zasedání, za účasti místopředsedy Odborového svazu KOVO pana Jaroslava Součka a generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy pana Ing. Zdeňka Lišky, diskutovány otázky týkající se nového Zákoníku práce a souvisejících právních norem. Na jednání byl pozván též úřadující ministr práce a sociálních věcí pan RNDr. Petr Nečas, který se však těsně před zahájením zasedání omluvil.
V novém Zákoníku práce (ZP) je dle názoru členů Sdružení AP, vycházejícího z reálného prostředí výrobních firem, zapotřebí v co nejkratší době odstranit jeho diskutované nedostatky, přičemž za prioritní změny se považuje především:
- zpřehlednění ZP z hlediska jeho praktické použitelnosti a pochopitelnosti jak ze strany zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů; doporučuje se ustanovení týkající se státních zaměstnanců a zaměstnanců státních samospráv nebo jim na roveň postavených institucí řešit v zákoně o státní službě;
- ustanovení týkající se možnosti použití kont pracovní doby (§ 86 a § 87) – přizpůsobit praktickým potřebám zaměstnavatelů; souhlas každého zaměstnance je v reálném prostředí firem v podstatě nemožný (delegovat do kolektivních smluv respektive do vnitřního předpisu);
- mzdy ve vyrovnávacím období (§ 121 a § 122 představuje dvojí účetnictví, nárok zaměstnance na 80 % průměrného výdělku – tato částka může z řady důvodů převýšit sjednanou mzdu, což je vlastně v rozporu s principem zavedení kont pracovní doby);
- zrovnoprávnění firem, ve kterých působí odborová organizace s firmami bez odborové organizace – to, co lze umožnit kolektivní smlouvou (u firem s odborovou organizací), by mělo být ekvivalentně umožněno i firmám bez odborové organizace (vnitřní předpis postavit na roveň kolektivní smlouvy jak v ZP, tak v navazujících, zejména pak daňových zákonech a to zcela jednoznačně);
- možnost okamžitého zrušení pracovního poměru nevázat pouze na porušení povinnosti „vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem“, ale též na to, že „při výkonu práce či v přímé souvislosti s ním dojde k porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem“; obdobně i při posuzování náhrady škody;
- pracovní smlouva a práce přesčas (§ 114), manažerské smlouvy – umožnit (tak jako tomu bylo v zákoně o mzdě) stanovení výše dojednané mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas, ponechat institut manažerské smlouvy a její vazby na vyšší odpovědnost, než je jen běžný zaměstnanecký poměr;
- souběhy přestávek (bezpečnost a ochrana zdraví při práci, na jídlo a oddych) – zlepšení celkového systému;
- hmotná zodpovědnost zaměstnanců z pohledu praktické proveditelnosti a ve vazbě na ostatní legislativu a časovou logiku;
Zlepšit bude nutno i provázanosti Zákoníku práce a Občanského zákoníku (jednoznačnost), důležitou otázkou jsou i výklady soudu.
Ve věci těch ustanovení nového Zákoníku práce, na které byla podána ústavní stížnost (z nichž některá obsahuje i současný ZP), se jako racionální jeví vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu.
Dále byl vyjádřen názor, že je nedůstojné, aby se představitelé odborových centrál a vrcholových organizací zaměstnavatelů vzájemně napadali ve sdělovacích prostředcích, namísto urychleného hledání možnosti náprav v ZP.
V současné době je do činnosti Sdružení AP zapojeno více než 150 firem a organizací, které přímo zaměstnávají téměř 120 000 osob. Podíl firem automobilového průmyslu na průmyslové produkci a exportu České republiky tvoří více než 21 % a výrazně kladným způsobem ovlivňuje zahraničně obchodní bilanci České republiky. Průměrné mzdy ve firmách Sdružení AP přesahují v uplynulých letech o 10 až 11 % průměrnou mzdu vykázanou za celou Českou republiku.
Ing. Antonín Šípek, ředitel