Volné dny tráví na jihu Evropy tisíce Čechů. Málokdo si však užívá divoký provoz na tamních silnicích. Pro Simonu Šatánkovou ale právě týden v Itálii strávený za volantem kamionu představuje ideální dovolenou. „Do Itálie jezdím asi nejraději. Je tam velký provoz, rychlost, zmatek. Jejich temperament se nezapře ani v dopravě,“ tvrdí nadšeně mladá žena, která evropské silnice brázdí ve volném čase se svým manželem. Ten je profesionální řidič. „Do Itálie a Francie vozí nebezpečné látky v cisterně třídy 6 a 8, takže jsem si před lety udělala papíry i na ně,“ nepřestává překvapovat Simona.
Kromě jižní Evropy se nejvíc těšívá na cesty do Anglie. „Dřív jsme tam jezdili velmi často a já si vždycky strašně užívala plavbu lodí z Calais do Doveru.“ Horší už to prý bylo s jízdou po levé straně vozovky. I na to si však časem zvykla.
V kabině trucku už mladá žena najela desítky tisíc kilometrů. Tvrdí, že být řidičem z povolání je práce pro muže, přesto sama usedá za volant kamionu co nejčastěji. Ve svých sedmadvaceti letech se může pochlubit šesti roky zkušeností s řízením těchto mnohatunových kolosů. „Začínala jsem ještě na vozech s čumákem. Nebylo to zrovna jednoduché, ale opravdu mě to bavilo.“ Zábava během let přerostla ve vášeň, takže dnes dokáže mluvit o nákladních vozech celé hodiny. „Dlouhou dobu jsme jezdili se Scanií 530. Dnes má manžel Scanii R 580 Topline. Moc se mi líbí, je to pohodlné a prostorné auto s velkým výkonem a automatickým řazením Opticruise,“ popisuje amatérská řidička. Nejraději má právě Scanii, dobré je podle jejích slov Volvo. „Švédi jsou prostě Švédi.“
V tomto názoru se Simona shoduje se svými oblíbenými Italy. „Mají k autům velký vztah, zvláště ke Scaniím, a umí si je patřičně vyšlechtit a upravit. Když se potkáváme dokáží ocenit i naše upravené „erko“, zvláště, když vidí za volantem ženu.“
Na parkovištích ostatní řidiče vždy překvapí, když střídá svého muže za volantem. „Čekají, že si tam chvíli posedím a pak se vrátím na místo spolujezdce. Když se rozjedu, jsou trochu vykulení, ale jejich reakce jsou vždycky pozitivní,“ usmívá se.
Podobně prý reagují i policejní hlídky. Pokud jde o přepravu nebezpečných nákladů bývají obvykle velmi nekompromisní a tvrdé. „Několikrát se ale stalo, že když jsem řídila já, byli policisté velmi příjemní a jejich kontrola tachografových kotoučků mnohem zběžnější,“ popisuje Simona výhody ženy za volantem.
Velkého kritika svých řidičských schopností má v manželovi. „Je velký puntičkář a hodně přísný, hlavně co se týká auta. Tvrdí ale, že jsem dobrá řidička a nebojí se mi svůj truck svěřit.“
Problematičtí řidiči jsou podle ní hlavně majitelé osobních aut. „Jejich chyby a bezohlednost občas zarážejí. Měli by si někdy vyzkoušet, jaké to je s takovým kolosem a tonáží jezdit, pak by se snad chovali lépe“. Také proto se snaží být k truckerům tolerantnější, když zrovna řídí osobní auto.
I přes svoji lásku k truckům Simona několikrát odmítla možnost stát se profesionální řidičkou. „Mám své stálé zaměstnání, které mě baví a současně poskytuje dost volna, které pak využívám k řízení kamionu. Nemám proto potřebu je měnit za jiné,“ vysvětluje. Řízení kamionu a cestování po Evropě se ale i v budoucnosti chce věnovat jak jen to půjde. „Mé kolegyně v práci i šéf mi to schvalují a fandí mi. Proto mi vycházejí maximálně vstříc, pokud potřebuji volno, abych mohla vyrazit na cesty.“