Toyota na probíhajícím mezinárodním autosalonu v Detroitu odhalila vývojovou studii kompaktního vozu FT-CH výhradně s hybridním pohonem

Koncept FT-CH je praktickou ukázkou deklarované strategie automobilky Toyota, která plánuje nabídnout zákazníkům širší výběr modelů s konvenčním hybridním pohonem.

Automobilka Toyota současně začíná představovat na světových trzích nové hybridní vozy s technologií plug-in (PHV), elektromobily s bateriovým pohonem (BEV) – pro rok 2012, ale i vozidla poháněná pomocí vodíkových palivových článků (FCHV) – pro rok 2015.

„Nejenže během deseti až dvaceti let dosáhneme rekordní spotřeby ropy, ale zároveň vstoupíme do éry, kdy poptávka po veškerých kapalných palivech přesáhne dostupnou nabídku,“ uvedl Jim Lentz, prezident TMS. „Sto let po jeho vynalezení musíme automobil přetvořit a vybavit takovými pohony, které výrazně sníží spotřebu tradičních paliv na bázi ropy, nebo se bez nich obejdou úplně. Jednou z mnoha možných cest je to, co obecně nazýváme elektrifikací automobilu. Zdaleka nejúspěšnějším příkladem tohoto přístupu je hybridní pohon kombinující zážehový motor s elektromotorem.“ Označení CH znamená compact hybrid (kompaktní hybridní vůz), což také řadí tuto vývojovou studii do třídy malých kompaktních vozů, oproti modelu Prius, který spadá do třídy střední.

Studie FT-CH vyjadřuje celkové pojetí a funkčnost vozu, který je ideálním řešením pro pohyb v ulicích města; má tu správnou velikost, aby byl mrštný, živý a obratný.

Vzhled studie FT-CH vznikal v Evropském vývojovém centru designu (ED2) automobilky Toyota ve francouzské Nice. V porovnání s modelem Prius je studie o cca 56 cm kratší, ale šířka se zmenšila jen asi o 2 cm. I přes své kompaktní vnější rozměry může FT-CH nabídnout cestujícím maximální pohodlí a prostorný interiér, který vyniká svojí nápaditostí.

Návrháři z ED2 se pokusili zachytit temperamentní půvab a energičnost toho, co se dnes označuje jako tzv. 8bitová generace. Název pochází z počátku 80. let minulého století, kdy 8bitové mikroprocesory začaly dominovat nadějnému odvětví domácích videoher. Dnes se jako 8bitový označuje konkrétní retro-styl, pro nějž je charakteristická 8bitová žánrová hudba nebo umění inspirované 8bitovými technologiemi. Přímý odkaz na 8bitovou generaci má odrážet zábavu, inovace, pestrost a stylovost se zaměřením zejména na mladé zákazníky. Vůz lehčí než Prius, vykazující dokonce ještě nižší spotřebu, míří záměrně do nižší cenové kategorie než Prius, a tak je atraktivní volbou pro mladší a méně majetné zájemce o nový automobil.

Lentz poukázal na skutečnost, že Prius se stal obecně uznávaným etalonem hybridních technologií, a potvrdil, že TMS vyvíjí marketingovou strategii Prius family pro severoamerický trh, která bude plně stavět na ikonickém postavení modelu Prius. „Strategie se stále ještě utváří a samozřejmě bude nutné přijít s dalšími modely, abychom mohli vůbec hovořit o rodině,“ uvedl Lentz. „Kromě dalších variant počítáme s vývojovou studií FT-CH.“

Během několika příštích let má Toyota v plánu prodávat celosvětově milion vozů s hybridním pohonem ročně, z toho větší část na severoamerickém trhu. Toyota proto v průběhu několika málo let uvede na trh celkem osm zcela nových hybridních modelů. Toto číslo přitom nezahrnuje nové generace dnes prodávaných vozů s hybridním pohonem; bude se jednat o zcela nové vozy výhradně s hybridním pohonem, resp. zcela nové hybridní verze současných modelů poháněných zážehovým motorem.

Srdcem technologie hybridního pohonu je akumulátor. Toyota se již od počátku 90. let, kdy byl zahájen vývoj modelu Prius první generace, usilovně věnuje vlastnímu výzkumu a vývoji zdokonalených akumulátorů NiMH. V průběhu tří generací modelu Prius a v rámci celkem sedmi modelů s plnohodnotným hybridním pohonem dokázala Toyota systematicky snížit rozměry, hmotnost i cenu těchto akumulátorů při současném zvýšení hustoty energie, kvality i spolehlivosti.

Klíčem k úspěšnému posunutí hybridních technologií vpřed byl vznik společného podniku se společností Panasonic. Ještě letos bude podnik Panasonic EV Energy (PEVE) disponovat třemi samostatnými výrobními závody o celkové výrobní kapacitě přes 1 mil. jednotek ročně. Ve snaze o urychlení již zmiňované elektrifikace Toyota nedávno zahájila celosvětový zkušební program, kterého se účastní přibližně 600 vozů Prius s hybridním pohonem typu plug-in (PHV). Již počátkem letošního roku dorazí do USA na 150 vozů PHV, které budou předány vybraným regionálním partnerům pro účely analýzy trhu, zákaznického průzkumu a technického testování.

Toyota u modelu Prius PHV nově použila lithium-iontový akumulátor první generace. Vůz s plně nabitým akumulátorem vykazuje maximální jízdní dosah přibližně 21 km v režimu elektromobilu, přičemž jako elektromobil se dokáže na dálnici pohybovat rychlostí bezmála 100 km/h. V případě delších vzdáleností se Prius PHV přepne do „hybridního režimu“ a funguje jako běžný model Prius. Schopnost využívat čistě elektrický pohon na krátké vzdálenosti, resp. hybridní pohon u delších cest, řeší otázku omezeného jízdního dosahu, která vyvstává u ryzích elektromobilů.

Všechny vozy zařazené do testovacího programu budou vybaveny čtecími a komunikačními jednotkami, které budou monitorovat různé parametry: jak často se vůz dobíjí a kdy, jaká je míra vybití akumulátorů když uživatel spouští dobíjení, jak dlouho trvá cesta a jaký je jízdní dosah v režimu elektromobilu, jaká je kombinovaná spotřeba paliva pod. Takto získané údaje z testovacích vozidel budou prezentovány na speciálních webových stránkách. Díky snadno přístupným datům budou zákazníci informováni o tom, jak se vozidla používají a jakých výkonů dosahují.

Toyota je přesvědčena o tom, že tento zkušební program je nutným krokem společenské přípravy, která je pro Toyotu jedinečnou příležitostí informovat, vzdělávat a připravovat zákazníky na příchod hybridních technologií typu plug-in i na elektrifikaci automobilů obecně.

S vývojem technologie PHV Toyota rychle postupuje vpřed, a to výrazně nad rámec tohoto zkušebního programu. Momentálně se realizuje řada V&V programů v oblasti zdokonalování akumulátorů NiMH, lithium-iontových akumulátorů i ještě modernějších typů, které najdou různé uplatnění v běžných hybridních vozech, vozech s technologií Plug-in, elektromobilech i vozech poháněných palivovými články (FCHV).

Počátkem 90. let minulého století zahájila Toyota výzkumné práce ve snaze postavit praktický a cenově dostupný vůz na vodík poháněný palivovými články. Technologie FCHV se vyvíjela velmi rychle. Konstruktéři dosáhli značného pokroku v oblasti snižování nákladů, a to u materiálů i ve výrobě. Toyota usiluje o to, aby vozy poháněné vodíkovými palivovými články uvedla na světové trhy již v roce 2015.

Koncem loňského roku byl do celonárodního zkušebního programu samostatně zařazen i poslední model Toyota FCHV-advanced. Tříletého zkušebního programu se zúčastní více než 100 vozů ve snaze prokázat životaschopnost této technologie, její spolehlivost a praktičnost v každodenním provozu. Při nedávných praktických testech modelu FCHV-advanced na jihu Kalifornie byl pod taktovkou dvou národních laboratoří (na žádost Ministerstva energetiky USA) potvrzen odhadovaný jízdní dosah cca 693 km na jednu nádrž. Na zkušební trase zahrnující městský i dálniční provoz mezi městy Santa Monica a San Diego dokázal FCHV-adv ujet očekávaných 68 mil na 1 kg vodíku, což odpovídá spotřebě cca 68 mpg (3,46 l/100 km). Jízdní dosah je přibližně stejný jako u modelu Highlander s hybridním pohonem, ovšem při méně než poloviční spotřebě paliva a s nulovými emisemi (jedinými emisemi je vodní pára).

V roce 1997 přestavila Toyota v Kalifornii elektromobil RAV4 EV. Během tohoto programu bylo prodáno nebo pronajato na 1484 těchto elektromobilů, které vykazovaly jízdní dosah 161 km při použití velkých akumulátorů. Bezmála polovina z těchto vozů se stále používá.

Krátce poté Toyota spustila skromný prezentační program s elektromobilem e-com s malými akumulátory o kapacitě pro běžné pojíždění po městě. Tato vývojová studie stavěla na myšlence městského vozu „na vyžádání“ sdíleného uživateli na základě obchodního modelu „Zip-car“, který nachází oblibu ve velkých městských aglomeracích. I přes svůj kratší jízdní dosah dokáže e-com splnit specifické potřeby mobility ve městě za mnohem příznivější cenu než model RAV4 EV. Programy RAV4 EV a e-com měly jen krátkou životnost z důvodu nižšího zájmu trhu; v době, kdy byly tyto vozy představeny, nebyli zákazníci dosud naladěni na vlnu elektromobilů, ani nebyly tak populární snahy o ochranu životního prostředí. Zájem trhu o elektromobily se výrazně probudil s rostoucími obavami o životní prostředí a zdokonalováním pokrokových technologií používaných v automobilech. Toyota proto v roce 2012 představí na trhu malý elektromobil poháněný lithium-iontovými akumulátory, určený pro krátké jízdy po městě. Od doby programů RAV4 EV a e-com doznaly akumulátorové technologie výrazného zlepšení. Je však stále třeba najít odpovědi na nejdůležitější otázky. Musíme výrazně snížit náklady na výrobu lithium-iontových akumulátorů, nebo přijít s jejich cenově dostupnější alternativou.

Podobně jako u vozů poháněných vodíkovými palivovými články musíme u elektromobilů na akumulátory vytvořit infrastrukturu pro dobíjení na cestách. To je principiální problém, který nutně musíme překonat. I přes jízdní dosah přes 150 km nemůže elektromobil splnit představy zákazníků o skutečné mobilitě očekávané od vozu, který má sloužit jako hlavní dopravní prostředek.

Toyota je přesvědčena o tom, že uvedené překážky lze překonat. Během posledního desetiletí se automobilka zaměřovala na komplexní strategii pokrokových technologií, včetně elektromobilů poháněných akumulátory, hybridních vozů s technologií Plug-in a vozů poháněných palivovými články (FCHV).

Společným rysem všech těchto tří přístupů je přechod na elektrifikaci, plné zasazení o pokrokové akumulátorové technologie a další zlepšení na základě výsledků výzkumu a vývoje konvenčních hybridních vozů.