Přibližně 750 zaměstnanců zde vyrábí vysoce kvalitní minerální oleje a další produkty destilací a rafinací surové ropy a základního petrochemického materiálu v objemu zhruba 8 milionů tun ročně.
Úspěchu rafinerie dosahuje díky špičkové kvalitě produktů, neustálému vývoji v oblasti výroby a zpracování a nejvyšším bezpečnostním a ekologickým standardům. V dubnu oslavila jediná rakouská rafinerie 50. výročí uvedení do provozu.
„Rafinerie ve Schwechatu je jednou z 10 největších a nejmodernějších vnitrozemských rafinérií v Evropě. Schwechat pokrývá značnou část rakouské poptávky po ropných produktech a posiluje energetickou bezpečnost země,“ sdělil generální ředitel OMV Wolfgang Ruttenstorfer.
„Rafinérie ve Schwechatu je srdcem OMV a jako taková v mnoha ohledech hraje důležitou roli v rakouském hospodářství. Zajišťuje dodávky energie pro Rakousko, je významným zaměstnavatelem a ekonomickým hráčem na regionální úrovni,” doplnil Gerhard Roiss, místopředseda představenstva OMV.
Rafinerie včetně zásobníkového pole v Lobau se rozkládá na ploše o rozloze 2,4 km2, tj. větší než Monako. Do Schwechatu každoročně přitéká ropovodem z přístavu v Terstu 8,2 mil. tuny ropy, pocházející z 15 zemí. Pokud by se touto ropou naplnily silniční cisterny, vytvořily by kolonu 5 800 km dlouhou – tedy jako je vzdálenost z Vídně do pákistánského Karáčí. Skladovací kapacita rafinérie a zásobníkového pole v Lobau by naplnila kolonu cisteren z Vídně do Londýna.
Dvě třetiny produkce tvoří paliva pro dopravní prostředky, včetně vysoce kvalitních benzínů a nafty a leteckého paliva Jet A1. Mezi další petrochemické produkty patří topné oleje, asfalt a suroviny pro navazující integrovanou výrobu polyolefínů v závodě Borealis. V roce 2007 dosáhl objem produkce 8,16 milionu tun.
Ropa zpracovávaná ve Schwechatu pochází celkem z 15 zemí. Tato diverzifikace zdrojů je důležitým faktorem pro zabezpečení dodávek. Polovina zpracovávaného množství (2007: 8,57 milionu tun) je původem z Kazachstánu (21 %), Libye (15 %) a Rakouska (13 %). K dalším důležitým dodavatelům patří Sýrie, Saúdská Arábie a Írán. Importovaná ropa je ekologicky bezpečným způsobem čerpána z Terstu transalpským ropovodem TAL a ropovodem Adria-Wien (AWP) do Schwechatu. Skladovací kapacita rafinerie včetně zásobníkových polí ve Schwechatu, Lobau a St. Valentinu činí celkem 3,4 milionu m3.
Půlstoletí průkopnické práce
Od položení základního kamene nové velké rafinerie v roce 1958 se Schwechat výrazně rozrostl. Do 70. let minulého století se kapacita rafinerie neustále zvyšovala. V 60. letech společnost OMV zlepšila kvalitu paliv v reakci na požadavky automobilového průmyslu ohledně zvýšení oktanového čísla. Do poloviny 80. let OMV investovala přibližně 1 miliardu eur do neustálého zlepšování kvality svých ropných produktů a do dnešního dne přichází na trh i s produkty novými.
Vysoké investice do rozvoje podniku a ochrany životního prostředí
Rafinerie ve Schwechatu také neustále investuje do modernizace provozu a ochrany životního prostředí – za posledních 25 let přibližně 2,5 miliardy eur. Polovina této částky (cca 1,2 miliardy eur) byla od roku 1983 vynaložena na ekologická opatření z hlediska produktů i zařízení, například na výrobu bezolovnatého benzinu, bezsirnaté nafty a na snižování emisí. Schwechat získal jako jedna z prvních firem v Evropě certifikát systému environmentálního managementu dle normy ISO 14001:2004.
V říjnu 2007 byla zprovozněna nová jednotka pro odsiřování a denitrifikaci (SNOx), která omezila emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku na polovinu limitních hodnot povolených evropskými předpisy.
Společně s podnikem Borealis bylo v roce 2006 investováno přibližně 400 milionů eur do rozšíření petrochemické výroby, což byla největší jednotlivá investice v historii firmy. Od té doby patří závod OMV/Borealis ve Schwechatu k největším producentům umělých hmot v Evropě.
Inovace a ochrana životního prostředí v OMV
- 1984: První bezolovnatý benzin v Rakousku
- 1985: Zprovoznění první jednotky na odsiřování plynných zplodin v rafinerii ve Schwechatu
- 1990: Jako první v Evropě snížila OMV obsah síry u velmi lehkého topného oleje z 0,20 % na 0,10 % a u těžkého topného oleje z 2 % na 1 %
- 1991: OMV se stává první sítí čerpacích stanic, která celoplošně nabízí náhradu olovnatého benzinu
- 1993: OMV jako první v Evropě umožňuje přechod na výhradně bezolovnatý benzin. První firma na světě produkující biologicky odbouratelný motorový olej
- 1997: Otevření první čerpací stanice stlačeného plynu (CNG) v Rakousku
- 2000: První bezsirnaté palivo v Rakousku: OMV Super Plus iMotion Petrol
- 2002: Produkce bezsirnaté nafty v rafinerii Burghausen (Bavorsko) jako první v Německu. První řetězec čerpacích stanic v Bulharsku prodávající výhradně bezolovnatá paliva.
- 2003: Otevření světově první čerpací stanice AdBlue Pilot v Bavorsku
- 2004: Od 1. ledna jsou veškerá paliva u čerpacích stanic OMV v Rakousku bezsirnatá. Zavedení OMV Super 100.
- Zavedení extra lehkého topného oleje s nízkým obsahem síry „econPlus“.
- Otevření první rakouské čerpací stanice OMV AdBlue ve Vomp v Tyrolsku.
- Otevření první čerpací stanice OMV AdBlue v České republice.
- 2005: Přidávání 5 % biopaliva do naftyOtevření čerpacích stanic OMV AdBlue v Rumunsku, Maďarsku, Srbsku, Bulharsku, Chorvatsku, Slovinsku, Itálii a na Slovensku.
- Uvedení nafty Sprint
- 2006: První čerpací stanice biopaliv v rakouském Ansfeldenu
- 2007: Více než 150 milionů eur na opatření na ochranu životního prostředí ve schwechatské rafinerii
- Snížení emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku o více než polovinu.
- Pokles emisí pod 50 % povolených hodnot.
- Přidávání 5 % biopaliva do benzínu
- Otevření první rakouské čerpací stanice Super Ethanol E85 ve Vídni (Avanti)
Historie rafinerie ve Schwechatu
- 1936: Společnost NOVA Öl- & Brennstoffgesellschaft AG kupuje bývalou cihelnu ve Schwechatu. Plánována výstavba rafinerie rumunské syntetické ropy.
- 1938: Rafinerie zprovozněna v únoru po dvou letech výstavby. V následujících letech výrazně navýšena kapacita.
- 1944: Vzhledem k vojenskému významu spojenci podnikli na rafinerii nálet a částečně ji zničili.
- 1945: Rafinerie ve Schwechatu začleněna do Sovětské správy ropných zásob (SMV).
- 1956: Po podpisu Státní smlouvy (1955) změna vlastnictví. Rafinerie začleněna do nově založené Rakouské správy ropných zásob (ÖMV).
- 1958: Položení základního kamene nové rafinerie ve Schwechatu.
- 1961: Nová rafinerie zprovozněna.
- 1963: Výstavba vakuové destilační jednotky (FP1), odsiřovací jednotky (HDS1), katalytické krakovací jednotky (FCC) a jednotky na destilaci surové ropy (RD2).
- 1969: Výstavba první etylénové jednotky (AC1) a zahájení petrochemické výroby.
- 1972: Důležitá investice do odsiřovacích jednotek (HDS2) a jednotek vakuové a atmosférické destilace (FP2; RD4).
- 1978: Zprovoznění druhé teplárny (HKW2). Tím byly zajištěny nezbytné zdroje pro všechny jednotky.
- 1979: Výstavba hydrokrakovacích jednotek (HDS3).
- 1982: Schwechat zavádí jako jedna z prvních rafinerií na světě „pokročilý řídící systém“ pro průběžnou optimalizaci provozu.
- 1988: Výstavba jednotky pro katalytické odstraňování parafínu (KEP) a investice do budoucí produkce motorové nafty.
- 1991: Zprovoznění potrubí Jet A1 pro přímé zásobování vídeňského letiště vysoce kvalitním leteckým palivem. Výstavba zařízení pro spodní plnění pro zásobníkové pole v Lobau a St. Valentinu.
- 1999: Realizace několika projektů: důležitá modernizace jednotky FCC
- 2000: Zvýšení kapacity výroby olefínů (propylénu); RD4: výstavba odpařovací kolony pro zvýšení kapacity; revize PF3 pro minimalizaci obsahu benzolu v benzínu (TT4), rozšíření jednotky MTBE.
- 2003: Úprava specifikace Auto Oil 2005 (revize HDS2 a izomerizace) a výstavba vodíkové jednotky.
- 2005: Rozšíření etylénové krakovací jednotky, největší jednotlivá investice rafinérie od roku 1978/79.
- 2006: Úspěšná spolupráce s Borealis, smlouva o dodávkách monomerů (etylén, propylén).
- 2007: Zahájení několika projektů: jednotka topných olejů, výroba biopaliv, zprovoznění nové jednotky pro odsiřování a denitrifikaci.
Úspěšná bezpečnostní politika
Vedle jakosti a ochrany životního prostředí je nedílnou součástí procesu integrovaného řízení rafinerie i bezpečnost. Díky zavedení bezpečnostní politiky včetně mnoha školicích programů a simulace procesů se podařilo v uplynulých letech podstatně snížit počet pracovních úrazů. V roce 2001 počet pracovních úrazů poklesl na méně než 5 ročně v porovnání s 47 v roce 1990. V roce 2007 nebyl zaznamenán žádný pracovní úraz.