První scéna jubiluje

Sledovaností, jakou tenhle šampionát vykazuje, se totiž nemohou pochlubit žádné jiné akce, ať už se jmenují olympijské hry, fotbalové mistrovství světa či jinak. Žádnouz nich totiž na vlastní oči, prostřednictvím televize, rozhlasu či tisku rok co rok nesleduje na 60 miliard lidí, jako jednotlivé závody formule 1. Čím to, že zrovna tato automobilová disciplína, která letos vstupuje do své jubilejní padesáté sezony, dokáže přilákat takovou pozornost diváků a médií? Nejspíš proto, že vedle všech atraktivních aspektů, jež automobilové závody přinášejí,se F-1 stala také technologickým partnerem nejrůznějších technických i vědních oborů a v neposlední řadě, jako ostatně dnes prakticky každý jen trochu populárnější sport, i ohromným obchodem. Už 30 let jsou totiž monoposty této formule poněkud rychlými, ale neobyčejně významnými billboardy, na které vsadily především cigaretové koncerny. I když zdaleka nejsou samy: vždyť na současných vozech F-1 najdete loga 195 nejrůznějších firem! Od těch, co nabízejí počítačové technologie, oleje, elektroniku či kosmetiku, přes pojišťovny, banky či další finanční instituce, až třeba po ty, které produkují sýry, nábytek, sportovní oblečení, víno, hodinky nebo energetické nápoje. To všechno není samozřejmě zadarmo. Není proto divu, že roční rozpočet průměrného týmu F-1, v němž se běžně používají kosmické materiályi technologie, se dnes pohybuje mezi 20 až 50 miliony dolarů. Ovšem špičkové stáje mají k dispozici- a samozřejmě zhltnou – i sumy téměř desetkrát vyšší, takže jejich denní rozpočet se pohybuje kolem 25 milionů korun! A protože obchodům se daří nejlépe právě během závodního víkendu, už léta vyrůstají kolem závodních tratí pro skutečné i potencionální sponzory, stejně jako pro další hosty s visačkou VIP, ohromná stanová městečka, jejichž servis obstarávají obsluhy těch nejlepších hotelů. A tak se prakticky každý závod F-1 zároveň stává ohromnou společenskou událostí, během níž můžete potkat nejen obchodní a politické celebrity, ale také hvězdy kulturního a sportovního světa. Zkrátka a dobře, kdo dnes není nějakým způsobem spojens formulí 1, která ať přímo či nepřímo rok co rok uvádí do pohybu sumu kolem 35 miliard marek, skoro jako by ani nebyl…

Jak je tahle image důležitá a jak téměř bezchybně funguje, si uvědomují i tradiční automobiloví výrobci, orientující se ve světě automobilových Grand Prix závodů především na pohonné jednotky. To je i důvodem jejich stále rostoucího zájmu o F-1. Proto ostatně do tohoto světa vstoupil stuttgartský Mercedes-Benz a proto se do něho v roce 2002 znovu vrátí Renault. Svůj eminentní zájem o formuli 1 ovšem inzerovalii japonští (Toyota a Nissan), stejně jako další němečtí (Porsche, VW) výrobci, a napřesrok- kdy formule 1 po letošní padesáté sezoně vstoupí do druhého půlstoletí své existence – bude bohatší také o Hondu a BMW. Japonci totiž ohlásili stavbu kompletního monopostu (ten, ve kterém testují své motory, si však nechali postavit u italské Dallary), zatímco bavorská firma staví zcela nové desetiválce, které bude exkluzivně dodávat týmu Franka Williamse.

A jak dnes vypadá F-1 na prahu své padesáté a zároveň i té poslední sezony, v níž mnichovská značka BMW nemá své zastoupení?

Z první automobilové scény před jejím začátkem zmizela dvě jména, která k ní dlouhá léta neodmyslitělně patřila. Tím prvním je pneumatikářský gigant Goodyear, obouvající vítězné vozy ve 367 z dosavadních 630 závodů mistrovství světa, tím druhým pak monoposty Tyrrell, jež se v F-1 poprvé objevily v roce 1970. Zatímco u Goodyearu není vyloučené, že jde o přestávku, a gumové válce s tímto jménem se po nějaké době do F-1 opět vrátí, značka Tyrrell zmizela v propadlišti definitivně. Byla totiž nahrazena novým týmem British American Racing, ve kterém se představí Jacques Ville-neuve a který hned při své první prezentaci vzbudil rozruch. Rozhodl se totiž každý ze svých dvou vozů, jejichž prostřednictvím má v F-1 svou premiéru známý konstruktér Adrian Reynard, prezentovat v barvách jiné cigaretové značky koncernu British American Tobacco. A protože mezinárodní automobilová federace FIA se proti tomu postavila, šéf týmu Craigh Pollock, jenž kdysi dělal Villeneuveovi ve švýcarské škole učitele tělocviku, ji jednoduše u soudu zažaloval. Nakonec prohrál a musí své vozy obléknout do jednotných barev, nicméně i když jeho monoposty mohou hladinu padesá-tého ročníku mistrovství světa vozů F-1 čeřit, jeho favority je přesto nutné hledat jinde. Nepochybně tam, kde loni. Závodní stáje Ferrari i West McLaren totiž v současnosti disponují největším rozpočtemi technickým potenciálem a loni se jim z dosavadní »silné čtyřky« docela snadno povedlo udělat jen »superduo«. I díky tomu, že rok staré francouzské motory Renault – jež v F-1 servisovala firma Mécachrome – na pohonné jednotky Mercedes-Benza Ferrari prostě nestačily. Před sezonou však Renault své desetiválce opět zmodernizoval, a tak jak u Benettonu, tak v týmu Franka Williamse věří, že by se silná čtyřka let minulých mohla letos zase obnovit. A to i navzdory tomu, že v britském Grove, kde má sídlo posledně jmenovaná stáj, vyměnili jezdecké duo Villeneuve – Frentzen za dvojici úplně novou: suveréna americké formule CART Alexe Zanardiho a Ralfa Schumachera, bratra dvojnásobného mistra světa. V mnohem výraznější úspěch věří i tým Eddie Jordana, který po osmiletém působení v F-1 loni konečně vyhrál první závod, v němž se jezdeckým kolegou Damona Hilla pro letošek stal Heinz-Harald Frentzen a kde se objevil i český sponzor – plzeňský Prazdroj.

V týmech středu startovního pole, jakými jsou Prost, Sauber a Stewart, sice došlo k několika jezdeckým změnám (Johnny Herbert se ze švýcarského Hinwilu přesouvá ke Stewartu vedle Rubense Barrichella a do týmu Sauber místo něho zamířil Brazilec Pedro Diniz), nicméně ani jeden z týmů z nejrůznějších – hlavně však finančních – důvodů nikam moc nahoru nepokukuje. Tím méně tam ovšem pohlíží tým Arrows, který v zimě zažil malé zemětřesení: u jeho dosavadního vlastníka Toma Walkinshawa se zájem o jeho další provozování vytratil natolik, že po prodání akcií ztratil dokonce finanční majoritu. Už koncem roku se protov této stáji začalo hovořit o možnostech prodeje, přičemž dost hlasitě se kupodivu přetřásala možnost vrátit do F-1 německý tým Zakspeed. Nakonec však finanční stránku týmu převzal syn nigerijského prince Malik. A italská stáj Minardi? Pro tu získal mistrovský bod naposledy Pedro Lamy před čtyřmi lety v australské Grand Prixa není důvod, proč si nemyslet, že zopakování tohoto výsledku by bylo současným vrcholem, na který mohou ve Faenze pomýšlet. Ačkolivv předsezonních testech v tomto voze španěl Gene udivoval.

Kam ovšem jubilejní sezona formule 1, začínající v melbournském Albert Parku, nakonec nabere směr, se dozvíme až na podzim. Už během ní však budou probíhat také testy mnichovského desetiválce Paula Rocheho, který byl v současnosti pasován na nejvyšší sportovní kartu BMW. Za testovacího jezdce ba-vorské automobilky byl vybrán Jörg Müller (29), který byl v minulosti mistrem Německa ve formulích Ford, Lotus i v F-3, mistrem Evropy ve formuli Ford i v F-3000, vítězem nejprestižnějších závodů F-3 v Monte Carlu i Macau a v posledních letech také testmanem týmů F-1 Arrows a Sauber. A ten se bude snažit – spolu s techniky i konstruktéry a sportovním ředitelem Gerhardem Bergerem – vyvinout pohonnou jednotku, která by modrobílé značce dala po třináctileté absenci co nej-dříve šanci, slavit v F-1 jubileum: zatím totiž motory BMW ze svých 91 startů v tomto šampionátu vyhrály devětkrát.

převzato z Modrobílé revue jaro 1999
Modrobílá revue – čtvrtletník BMW Auto Clubu Praha v AČR