Od mistra světa k mistru světa? (I)

Motoristický sport má v Mladé Boleslavi už stoletou tradici, neboť v roce 1901 se na trati vytrvalostního závodu z Paříže do Berlína objevil první tovární jezdec, dělník a konstruktér Narcis Podsedníček na motocyklu L&K, stejně jako jeho kolega Popf. První motocykl opustil brány továrny v roce 1898 a už o čtyři roky později přiváželi jezdci vavříny z domácích i zahraničních tratí. V roce 1903 jich bylo celkem 32. A když v roce 1905 vyjela voituretta A, tak hned v následujícím roce zvítězila v závodě do vrchu na rakouském Semmeringu. Od té doby můžeme vítězství a úspěchy značky Laurin&Klement, později Škoda, počítat na stovky, ne-li tisíce.

Možná se náš titulek bude někomu zdát trochu odvážný, ale dnes už by nemusel být tak daleko od reality jako třeba ještě před několika roky. Vše vlastně „zavinil“ Václav Vondřich, který c roce 1905 vyhrál se čtyřdobým dvouválcovým strojem L&K (objem 813 ccm, výkon 5 k) slavný závod Coupé International na dourdanském okruhu, považovaný ve své době za neoficiální mistrovství světa. Po Vondřichovi, Tomanovi a Podsedníčkovi se „pod komínem“ mladoboleslavské škodovky vystřídalo mnoho vynikajících závodníků, konstruktérů, mechaniků a v neposlední řadě samozřejmě i více či méně úspěšných automobilů nebo prototypů. Není snad typu vozidla, s nímž by značka Škoda nezávodila nebo z něj alespoň neodvodila závodní speciál. Motocykly záhy vystřídaly automobily, resp. už zmíněná Voituretta A, s níž dokázali tovární jezdci Otto Hieronimus a Alexander Kolowrat vydobýt nejeden úspěch.

Všechny úspěšné automobily se nám do naší přehlídky nevejdou, a tak se alespoň stručně zmíníme o několika úspěšných typech. V letech 1930, 1936 a 1937 obsadila se Škodou Popular dvojice Pohl-Hausmann při Rallye Monte Carlo první, druhé a čtvrté místo ve své kategorii. V roce 1948 vybojovala Škoda 1101 druhou příčku při závodě 24 hodin Spa. Dva prototypy Škoda Sport 1101 postavené na sériovém podvozku z Tudora pro Václava Bobka a Jaroslava Netušila měly premiéru v roce 1949 v závodě o Cenu města Brna. Oba poháněly řadové čtyřválce OHV (objem 1089 ccm), přičemž atmosférický dosahoval výkonu 37 kW/50 k, zatímco přeplňovaný kompresorem Roots 48 kW (65 k). Ve sportovní pontonové karosérii (rychlost 145 až 158 km/h) byl motor umístěn podélně za přední nápravou a poháněl zadní kola. Z tohoto vozu byl odvozen stroj pro 24 hodin Le Mans v roce 1950. V něm až do poloviny vedli Bobek s Netušilem svoji třídu průměrem 126 km/h a podle tehdejšího hodnocení se dělili o první příčku s pozdějšími vítězi na voze Aston Martin. Záhy bohužel museli vzdát pro prasklou pojistku pístního čepu. V brněnské „dvanáctihodinovce“ v roce 1950 skončila Škoda Sport absolutně pátá.

Na úspěchy Škody Popular navázala Škoda Octavia Super, která si v roce 1960 připsala v Monte Carlu 2. a 3.místo a v dalších dvou letech vítězství ve své třídě, když v roce 1962 obsadila navíc šestou celkovou příčku. V témže roce dojela také absolutně druhá v Rallye 1000 jezer.