Loprais Tatra Team vyráží vstříc dakarské rallye

S dobrou náladou a bez přehnaných frází se v pražském Konviktu rozloučili členové týmu s českými novináři na tradiční tiskové konferenci.

Před zástupce médií předstoupila celá soutěžní posádka Aleše Lopraise, tedy mechanik a duchovní autor závodního speciálu Milan Holáň a navigátor Josef Kalina, s nimi pochopitelně také dakarský nestor a šestinásobný vítěz Karel Loprais.

„Všichni jsme udělali maximum pro úspěch. Vyvinuli jsme nový závodní speciál, který je o 500 kilo lehčí, soustředili se na jeho doladění, natestovali maximální penzum možného a zúčastnili se mimořádně obtížné Silk Way Rally v Rusku, při níž naše Tatra plně obstála a zvládli jsme ji uspokojivě. Byla to ta nejlepší prověrka, jakou jsme mohli podstoupit. Odjíždíme s vědomím, že jsme se připravili maximálním možným způsobem, ale i s tím, že jsme malý rodinný tým s jedním závodním vozem, nemůžeme spoléhat na týmovou režii, nemáme nikoho za sebou. Přesto nehodláme dát kůži zadarmo a budeme bojovat,“ začal Aleš Loprais.

Milan Holáň má za sebou vývoj nového speciálu i testování technických změn. „Pochopitelně jsme se soustředili kromě odlehčení i na další ladění podvozku a pokusili jsme se provést takové změny, které vozidlo zrychlí. Zcela jsme změnili rozložení vah na vozidle, máme k dispozici více výkonu a také jsme zavedli progresivní charakter tlumení. Výsledek svědčí o tom, že jsme se o kus cesty posunuli vpřed,“ dodal technický ředitel týmu.

Navrátilcem do Lopraisovské sestavy je navigátor Josef Kalina. 61letý doyen týmu naskočil do příprav v plném běhu a na navigaci se velmi těší: „Speciálně na tuhle tiskovku jsem si pod lopraisovskou bundu vzal tohle bílé jitexácké tričko z dob společného závodění s Karlem. Nebylo těžké se zapracovat zpět. Moje rozhodování nebylo obtížné, protože v rámci stávající sestavy jsem letos neměl angažmá, ale definitivně jsem kývl až po rozhovoru s Jaro Miškolcim a jeho důvodech, proč nemůže jet. Je to můj dobrý kamarád a až jeho ujištění, že mi v tuto chvíli dává přednost kvůli osobním důvodům a nestartuji na jeho úkor, byl pro mě tím hlavním hybným momentem. Jinak samozřejmě pojedu s očima vytřeštěnýma, abychom dojeli, kam máme, a také snad přispěji k taktice týmu i ke krocení možného zbytečného temperamentu v prvních etapách.“

Taktiku na tak nepředvídatelné soutěži, jako je Dakar, prakticky ani nelze určit. „Pochopitelně nemůžeme jet zběsile od prvního kilometru, byť Rusové na Kamazech tak asi pojedou,“ pokračuje Aleš,“soutěž je letos designována tak, aby její náročnost a obtížnost gradovala. V prvních etapách nebude nutné přehánět nasazení k udržení nejtěsnějšího odstupu, ale zase bychom v nějakém kontaktu měli zůstat. Půjde o to, být připraveni se poprat o dobré umístění tehdy, kdy k tomu bude příležitost. Čtyři Kamazy pojedou o čelo závodu a s nimi i dva oranžové speciály de Rooyů a také rudý MAN. Bylo by fajn, kdyby je při tom všem mohl honit žlutý vlčák z Valašska,“ poznamenal Aleš.

„Víte, stanovovat si taktiku, to je velmi ošidné. Z mého pohledu to bude tentokrát ten zástup rychlých Holanďanů, kteří budou chtít na Kamazy tlačit a dostat je do úzkých. My bychom mohli být těmi, kdo z tohoto souboje budou profitovat. Ale to všechno je jen teorie a praxi ukáže až závod samotný, Malovat si to předem je vcelku zbytečné. Je tu mimimálně deset až dvanáct posádek, které tu rallye mohou vyhrát, a to je plně srovnatelné s auty i motocykly.“ dodal Josef Kalina.