Jörg Müller: Testovací jezdec s dokonalým citem

Tázavým pohledem se Jörg Müller rozloučí se zpětným zrcátkem, které se právě odlomilo z jeho pronajatého vozu. Prodíraje se ranní zácpou jižní Francie byl jezdec přinucen k předjížděcímu manévru, po kterém je jeho vůz zase o něco více „zajetý“. Po zbytek dnešního slunečního dne se Müllerovi do cesty už nikdo nepřiplete. Na okruhu Miramas bude mít vozovku, či lépe řečeno dráhu jen pro sebe.

Jörg Müller (30) má záviděníhodnou práci. Od konce dubna zkouší na soukromém závodním okruhu firmy BMW desetiválcovou pohonnou jednotku ve speciálně upraveném podvozku Williams z roku 1998. Je to motor, se kterým se mnichovská společnost chystá v roce 2000 na svůj comeback do vrcholného šampionátu vozů formule 1.

Každé dva či tři týdny vysílá BMW na okruh zkušební vůz s nově vyvíjeným motorem na tři až čtyři dny za sebou. Jaké zahřátí motor snese? Dostoupí vůbec tlaky kritických úrovní? Co stabilita vložky válce při plně otevřené přívěře? Odpovědět na tyto otázky je úkolem inženýrů. Úloha Jörga Müllera spočívá v přesném plnění instrukcí techniků v kokpitu, aby zajistil údaje pro podrobný rozbor. Takové zkoušky formule 1 lze realizovat pouze v týmu, ale Müller patří mezi piloty, které by bylo těžké nahradit. Zkušební jezdec BMW musí dovést bolid F1 k samotným hranicím, aniž by jej poškodil. Nehoda by byla pro již beztak dost napěchovaný rozpočet a časový rozvrh katastrofou. Sezóna F1 roku 2000 začíná 12.března v Melbourne v Austrálii. Přes obrovskou fyzickou náročnost v dešti či horku je Müllerovým nejdůležitějším úkolem naslouchat motoru a vyvinout si pro něj skutečný cit, aby mohl poskytnout technikům, inženýrům a mechanikům konkrétní poznatky a rady..

Přes „blízké setkání“ v ranní zácpě projíždí Jörg Müller na okruh přesně v osm hodin. Na tuto časnou hodinu podivuhodně bdělý závodník se brzy živě účastní konverzace s některými členy pětadvacetičlenného týmu. Jako vždy začíná pracovní den brífingem a zbytek dne je přesně rozvržen na minuty. Bez přesného načasování by zkušební provoz nebyl vůbec možný. Přesné cílové časy a hodnoty jsou předepsány pro soustavu sestávající z jednotky a auta. Prvním úkolem pro Müllera je zajistit, aby po několik následujících kol jejichž počet je přesně stanoven, nepřesáhl motor určité teplotní úrovně. Dále musí Müller přesně dodržovat předem určený čas jednotlivých kol.

Přesně v devět je okruh otevřen a začíná se opravdu pracovat. Pilot si zapamatoval všechny instrukce techniků, kteří každé ráno vykouzlí ze svých aktovek nekonečné množství čerstvě vytištěných dokumentů. Müller se na zkušební jízdy připravuje stejně jako na závod. Zaprvé jde o to seznámit se s vozem. Po prvním nejistém projetí zamíří zpátky do boxů: „Odstupňování převodovky trochu nesedí,“ hlásí pilot. Charly Moody, vedoucí zkušebního týmu, se naklání do kokpitu a s ním několik dalších inženýrů. Přikyvují jeden na druhého. V jednotlivých vývojových fázích lze něco podobného očekávat a jak všichni předpokládali, jezdec okamžitě rozpoznal sebemenší technický nedostatek.

Během dopoledne plní Jörg Müller ještě několikrát svou povinnost a podává přesné „hlášení“ o stavu vozu. Je s mechaniky ve spojení radiem a poslední údaje teploty oleje a vody jsou pravidelně posílány do kokpitu. Nejmenší nepravidelnost je okamžitě zaznamenána počítači instalovanými v boxech.

Každý testovací den se skládá z obsáhlého komplexu zvláštních úkolů, které jsou velmi odlišné od zkoušek uskutečňovaných během probíhající sezóny formule 1. Měří se dokonce i spotřeba paliva, či pohyby pedálu plynu a brzdy. V této vývojové fázi není zatím kladen důraz na aerodynamiku vozu, kvalitu pneumatik a na dosažení nejrychlejších časů na jeden okruh. „Ačkoli jsme pod tlakem,“ říká Müller, „můžeme nad určitými programy strávit dost času, abychom přišli na kořen jakéhokoli problému.“ To je výhoda nezávislého testování – neexistuje konkurence, s kterou by byl člověk nucen se měřit.

Jörg Müller se vrací do boxů na pravidelnou prohlídku. Dva mechanici odtáhnou za zadní křídlo BMW Williams do velké haly o osmdesáti čtverečních metrech. Zatímco dva technici rychle a zručně vyměňují jednu z jednotek, říká k tomu pilot: „Hodně jsme se přiblížili k motoru, se kterým se velmi dobře jezdí, který je vyvážený a vysoce výkonný.“ Cílem je přirozeně dosáhnout špičkových parametrů. Ale Müller s úsměvem dodává: „Obávám se, že o výkonu motoru a o točivém momentu nemáme povoleno hovořit s cizími lidmi. Ale křivka výkonu mě dost potěšila a pohonná jednotka už dokáže zvládnout závod plus zahřívací kola, tedy asi 400 kilometrů.“

Po dalších pěti kolech zajíždí Müller znovu do boxů. Přestávka na oběd je od jedné do dvou. Za tu dobu mohou mechanici nainstalovat několik nových prvků motoru. Od dvou do pěti je Müller opět na trati, přesně podle rozvrhu. Tentokrát se jede „na plný plyn“, ovšem ne na nejvyšší rychlostní stupeň! Müller vysvětluje: „Na jednu stranu chceme podrobit motor největší možné zátěži, na druhou stranu to nesmíte přehnat. Když je jednotka úplně zničená, pak je prakticky nemožné zjistit, kde se stala chyba.“ Ale, dodává zkušební pilot BMW, nelze nepřiznat vzrušení z pokoušení maximální síly motoru.

Na rozdíl od některých svých kolegů je Müller – který byl letos jedním z továrních jezdců BMW ve čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans – schopen přejít bez problémů od závodění ke zkušebním jízdám. „Je třeba si v hlavě přepnout spínač,“ říká. „Je to věc koncentrace.“ Je titul světového šampióna v testování – BMW podle programu ujede až 400 testovacích kilometrů za den – dostatečnou motivací závodního jezdce?

Müller trvá na tom, že jeho osamělý boj s časem za volantem vozu formule 1 není ani na okamžik nudný.

Je hodně po páté, když zkušební jezdec BMW ukončil náročný testovací program. Ředitel okruhu jako obvykle přimhouřil obě oči: normálně se musí na Miramasu přestat jezdit v pět hodin.

Konec dalšího pracovního dne? Pro Müllera nikoli. Zatímco mechanici instalují druhý ze čtyř motorů – přivezených až z Mnichova – na podvozek Williams, aby byl připravený na zítřejší zkušební jízdy, Müller má v rozvrhu debrífing. Sejde se s inženýry a techniky k analýze dnešních výsledků. Záznamy telemetrie, které by položené za sebou pokryly celou délku boxů – nějakých 150 metrů – slouží jako důležitý podklad pro diskusi společně s vlastními poznatky zkušebního jezdce. Müller již označil pomocí tlačítka na volantu zajímavá místa. Bude-li to nutné, lze každé kolo vytisknout zvlášť. Většinou jsou výsledky z tiskárny totožné s osobními dojmy, které v kokpitu shromáždil Müller – tento vysoce kvalifikovaný testovací jezdec a skvělý technik.

Někdy se ovšem diskuse přenese na rovinu, na které se žádný procesor Pentium nedokáže pohybovat – emociální. Jen po mnoha tisících kilometrů na závodním okruhu si můžete vytvořit cit pro auto a jeho motor. Jörg Müller je zkušeným jezdcem. Bývalý šampión formule 3 a formule 3000 byl již dvakrát kontrahován na celou sezónu jako zkušební jezdec formule 1. V roce 1997 britským týmem Arrows a v roce 1998 švýcarským týmem Sauber.

V zasedací místnosti se rozsvěcují světla. Výsledky zjištěné na Miramasu jsou okamžitě „e-mailovány“ zpátky do Mnichova a rychle implementovány v dílnách BMW Motorsport. Poslední vývojová fáze motoru musí zahrnovat určité zkušební programy na zkušební stolici. Pokud budou výsledky uspokojivé, budou moci být modifikované jednotky poslány přímo do Francie.

Je téměř 8 hodin, když se technická diskuse blíží ke konci. Jörg Müller přiznává, že z toho má pocit hrdosti, že je motor dále a dále dolaďován na základě analýzy a přesných rozborů zkušebního jezdce. Müller vnímá úlohu nováčka, do níž BMW po více než desetileté přestávce z F1 vklouzlo, jako výhodu: „Na začátku lze rychle postupovat vzhůru.“ A když během vývoje jsou zlepšení stále méně a méně výrazná, i na to lze pohlížet pozitivně: znamená to, že to děláte dobře.

Elmar Brümmer
BMW magazín 3/99