Jeho veličenstvo, valašský král, vítalo Lopraisovu družinu po návratu z Afriky

A svou Lopraisovu družinu vyslal propagovat Valašské království do horké Afriky, na jeden z nejobtížnějších motoristických podniků jaký se na této planetě jede, Rallye Paříž – Dakar, který měl tentokrát svůj cíl v egyptské Káhiře. Nikdo proto nemohl pochybovat o tom, že i letos si jede pod vedením jednoho z nejzkušenějších „vojevůdců“, minimálně pro umístění na stupních vítězů, ne-li přímo pro šesté vítězství. Nakonec jí k němu chyběl opravdu jen ten pověstný krůček. Sám valašský král však vůbec nepovažuje letošní druhé místo za nějakou prohru, naopak seznámil přítomné se svou teorií , že vítězství se tentokrát přestěhovalo na východ a doufá, že tam i zapadne. Proto pozval Lopraisovu družinu v úterý 15. 2. t.r. na své sídlo v Olšanech, aby jí za přítomnosti hostů a novinářů poděkoval za vzornou reprezentaci Valašského království v končinách, kde o něm do letoška ještě neměli ani potuchy.

Nutno přiznat, že valašský král se při této příležitosti projevil jako panovník, který dokáže ocenit své poddané a proto se stoly doslova prohýbaly pod tíhou jídla a pití připraveného pro tento slavnostní večer. Všichni s chutí konzumovali jitrnice, ovary a prejty z pravé valašské zabíjačky a notně prokládali nápojem, který je pro Valašské království typický, slivovicí. Je všeobecně známo, že tento lék pravidelně užívá Lopraisova družina při každém pobytu v Africe a díky němu se tak vyhýbá potížím, které sužují její soupeře. Obyčejně tento čirý a po švestkách vonící destilát nesmí na Valašsku chybět na žádném stole, proto ani královský není výjimkou. Navíc přítomní ochutnávali zcela novou značku tohoto ušlechtilého nápoje, pojmenovaného podle místa, kde Lopraisova družina již pětkrát zažila pocit velkého vítězství, slivovici nazvanou Dakarovice. Vážený čtenář jistě pochopí, že v koštovacích sklenkách nikdy dlouho nevydržela. Po letošní vážně míněné hrozbě teroristického útoku na kolonu účastníků této rallye, proto přišel valašský král s jedinečným návrhem: dát koštnout nepřátelským ozbrojencům Dakarovici a ti prý po tomto zážitku zcela jistě již soutěžícím hrozit nebudou.

Valašskému králi Bolkovi Polívkovi patří dík za večer plný pohody a veselí, tak typických pro tento kraj a jeho lidi a Lopraisově družině, která se podle slov svého vůdce již pilně připravuje na další africkou cestu  savanou a písečnými dunami přejeme, aby se vítězství opět vrátilo na Valašsko. Již kvůli přítomným, kteří si příští takové přivítání určitě nenechají ujít.

František Dočkal, CARTEC MB s.r.o.