Průzkum proběhl v 11 zemích Evropské unie – Francii, Německu, Velké Británii, Itálii, Španělsku, Belgii, Švédsku, Řecku, Polsku, Nizozemsku a Slovensku. Češi mezi dotázanými chyběli, nicméně některé poznatky mohou být i pro naši motoristickou veřejnost zajímavé.
Jen necelá polovina respondentů
– konkrétně 49 % – věří, že počty obětí dopravních nehod mohou být snižovány. Naopak 51 % je přesvědčeno, že další snižování mrtvých bude obtížné, neboť silnice jsou z podstaty nebezpečným místem. Největšími optimisty jsou Belgičané, plných 62 % věří v další snižování smrtelných nehod. Následují Španělé (59 %), Francouzi (58 %), Italové (57 %) a Švédi (54 %). Největšími skeptiky jsou Slováci (31 %), Němci (37 %) a Řekové (41 %).
Respondenti ze všech 11 států se shodli
– že nejčastější příčinou fatálních nehod jsou rozptýlenost (57 %), jízda pod vlivem alkoholu či drog (56 %), nepřiměřená rychlost jízdy (42 %) a s velkým odstupem ospalost (8 %). Rozptýlenost považují za největší nebezpečí Nizozemci (75 %) a Italové (68 %), naopak nejméně Poláci (36 %). Ti však nejčastěji vidí nebezpečí v alkoholu a drogách (70 %), Sekundují jim Francouzi se 67 %. Nejméně to je v Německu (41 %) a Velké Británii (43 %). Nepřiměřenou rychlost jízdy nejčastěji považují za nebezpečnou v Polsku (59 %) a na Slovensku (57 %), nejméně je to v Nizozemsku (22 %) a Itálii (32 %). Ospalost je největším nebezpečím pro Němce, Švédy a Nizozemce (shodně po 10 %), naopak nejméně je to v Řecku (5 %).
Obecně pak za nejvíce rizikové považují odpovídající ve všech 11 zemích
– řízení pod vlivem alkoholu s hladinou přesahující zákonný limit (56 %) a jízdu pod vlivem drog (34 %). Naopak jen 6 % odpovídajících spatřuje nebezpečí v řízení pod vlivem léků negativně ovlivňujících koncentraci,“ varuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Následují posílání textových zpráv při řízení (33 %), překračování rychlostních limitů (25 %), telefonování při řízení (21 %) a jízda, pokud je řidič unaven či dokonce ospalý (18 %). Přejíždění z pruhu do pruhu bez používání blinkrů považuje za rizikové 7 procent respondentů.
Ve kterých státech jsou nejodpovědnější řidiči?
Vyhrávají Švédové. Za nejodpovědnější je označilo 38 procent respondentů. Následují Němci s 25 %, Nizozemci (12 %) a Britové (11 %). Naopak jen 1 % odpovídajících označilo za nejodpovědnější Slováky, Řeky a Poláky. O mnoho lépe na tom nejsou ani Italové či Španělé se 2 %. Tradičně se má za to, že za nejlepší se označují domácí šoféři. To platí například pro Švédy, Brity, Nizozemce, Francouze či Belgičany. Ale například v Německu to neplatí, tam považují za nejodpovědnější Poláky a Řeky (shodně po 33 %), domácí šoféři následují s velkým odstupem (24 %). Za zmínku stojí i to, že ve Francii a Belgii jsou za nejodpovědnější vedle tuzemských šoférů považováni i Slováci. A kdo je nejméně odpovědný? Jednoznačně Italové s 27 procenty následovaní Řeky (18 %) a Poláky (16 %). Nejlépe jsou na tom naopak Švédi a Nizozemci (po 2 %). Paradoxně i zde platí, že respondenti považují za nejméně odpovědné domácí řidiče. Nejmarkantnější je to v Řecku (67 %) a Itálii (52 %).
Jak to vidí sami řidiči?
„Za velmi dobrého řidiče se považuje 24 procent odpovídajících, za dobrého pak dalších 64 procent. Jen desetina dotázaných se považuje za průměrné šoféry a 2 procenta za špatné. Ovšem v sebehodnocení mužů a žen jsou markantní rozdíly,“ říká Roman Budský.
Pánové jsou ve 27 procentech přesvědčeni, že jsou velmi dobří, v 63 procentech dobří, v 9 procentech průměrní. Za špatné se považuje jen 1 procento z nich.
Ženy jsou v hodnocení svých řidičských kvalit střízlivější. Za nadprůměrné řidičky se považuje 21 procent z nich, za dobré dalších 65 procent, za průměrné 12 procent a za slabé zbývající 2 procenta.
Rozdíl je i mezi šoféry podle věku. Ti mladší 35 let jsou v 19 % přesvědčeni o svých nadprůměrných řidičských kvalitách. Další rovné dvě třetiny přísahají na to, že jsou dobří, 12 % průměrní a celá tři procenta přiznává, že jsou slabí. Motoristé 35letí a starší jsou sebevědomější. Za výborné se považuje 26 %, za dobré 63 % a za průměrné rovná desetina. Jen jeden ze sta přiznává, že je špatný.
Nejlépe se hodnotí italští a švédští motoristé. V těsném závěsu jsou Španělé a Řekové. Pomyslná třetí příčka patří Belgičanům, Britům a Nizozemcům. Bramborovou medaili získali Francouzi spolu s Němci. Nejvíce sebekritičtí jsou Poláci a Slováci.
A jak to vidí statistiky smrtelných nehod?
Nejmenší pravděpodobnost (zhruba na polovině průměrné Francie), že jízda skončí tragicky, hrozí ve Švédsku a Velké Británii. O něco horší je to v Německu a Nizozemsku. Zhruba na průměru hodnocených 19 států Evropské unie je to ve Francii, o zhruba desetinu nad ním v Itálii a o pětinu nad průměrem v Belgii. Suverénně nejhorší je situace v Polsku. Zde hrozí 2,5x vyšší pravděpodobnost, že jízda skončí tragicky než v průměrné Francii. „V České republice je situace příznivější, ale i tak se v rámci EU řadí naše silnice k těm nebezpečným. Riziko usmrcení je u nás oproti výše uvedenému průměru vyšší o zhruba 80 procent. Ve srovnání s nejbezpečnějším Švédskem a Velkou Británií u nás hrozí zhruba 3,5x vyšší riziko, že jízda skončí smrtí,“ uzavírá Roman Budský.
Bližší informace podá:
Roman Budský, Tým silniční bezpečnosti, e-mail: budsky.roman@volny.cz
Tým silniční bezpečnosti je značka
– pod kterou vykonává své aktivity nezisková organizace Bezpečně na silnicích o.p.s. založená v roce 2010. Jejím hlavním posláním je prostřednictvím vhodných preventivních programů a aktivit přispívat ke snižování výskytu závažné dopravní nehodovosti.
Více informací naleznete na:
