Evropská liberalizace trhu s automobily paradoxně zvyšuje jejich ceny

V roce 2002 bylo cenovým zvýšením nejvíce zasaženo Norsko, lidé zaplatili za stejný vůz o 12 % víc. Spotřebitelé nakupující v Evropě automobily byli v roce 2002 plošně zasaženi zvýšenými cenami. Ty vzrostly o 3,3 % přesto, že se Evropská komise snažila prosadit opačný trend. Jejím hlavním nástrojem mělo být uvolnění prodejů přes hranice, tzv. Bloková výjimka (Block Exemption). Nejnovější čísla dokonce ukazují, že za posledních 12 měsíců ceny vozů vzrostly o 4,9 %.

Snaha Evropské komise o snížení cen automobilů se ve skutečnosti projevila zcela opačným trendem. Ten je důsledkem potřeby výrobců sladit ceny automobilů v Evropě tak, aby uvolnění hranic nepřineslo masivní nákupy v maloobchodě v jedné zemi a převozy do země druhé, kde jsou vozy dražší.

„Výrobci automobilů jsou nyní pod tlakem, aby standardizovali ceny před zdaněním, a vyhnuli se tak masivní explozi šedého trhu, neboť spotřebitelé si logicky koupí svůj nový automobil v té členské zemi EU, kde je nejlevnější“, vysvětluje Mike Bacon, partner společnosti KPMG. „Země EU však v současnosti mají 15 různých daňových režimů, a to představuje značně rozdílné částky přidávané k ceně před zdaněním. Vzhledem k tomu, že výrobci nemohou připustit, aby celkový evropský obrat poklesl, předpokládali jsme, že ceny porostou ve všech zemích s výjimkou Velké Británie, kde jsme očekávali pokles cen, a Německa a Rakouska, kde jsme předpovídali, že ceny zůstanou víceméně konstantní,“ dodává M. Bacon.

Tento předpoklad se v podstatě vyplnil. Ve Velké Británii, kde kupci profitují z nízké sazby daně, poklesla průměrná maloobchodní cena v roce 2002 o 2,2 % . Na druhém konci škály jsou země s vysokým zdaněním, kde byli lidé postiženi skutečně tvrdě – ceny vzrostly o 7,6 % v Dánsku a dokonce o 12 % v Norsku.

K nákupu vozu v přepočtu za 500 000 Kč si tak na konci roku 2002 musel v Norsku zákazník přidat v průměru dalších 60 000 korun. Německo, další země s nízkým zdaněním automobilů, očekávání nesplnilo, a ceny tam vzrostly o 2,3 %. Je to zřejmě důsledek toho, že výrobci čelí dodatečným administrativním nákladům, když se musejí vyrovnat s řadou nově zaváděných evropských směrnic a direktiv.

„Pravděpodobná reakce spotřebitelů na rostoucí ceny musí výrobcům automobilů způsobovat těžkou hlavu. Je však nepravděpodobné, že by jim vlády poskytly nějaké ulehčení. I přes tlak Evropské komise se tváří neochotně k možnosti změnit svou daňovou politiku tak, aby se jejím prostřednictvím dosáhlo harmonizace cen po zdanění. Proto bude i nadále tento úkol ležet na výrobcích automobilů a na změnách jejich cen před zdaněním. Je otázka, jak dlouho ještě z tohoto důvodu ceny porostou, než výrobci proces harmonizace zastaví,“ uzavírá M. Bacon.