Rychle sílící automobilový trh Číny láká všechny světové producenty automobilů. Tento trend má však svá rizika. Podle specialistů KPMG bude mimořádná poptávka čínského trhu po nových vozech brzy výrazně překonána novými výrobními kapacitami producentů automobilů.
„V posledních osmi letech se roční odbyt automobilů v Číně zvýšil z 1,4 na 3,3 miliónu a pro období do roku 2015 se předpokládá jeho růst o 8 % ročně. Je pochopitelné, že všechny velké firmy se snaží z této jedinečné příležitosti vytěžit maximum,“ říká Paul Brough, hlavní společník finančních poradenských služeb KPMG v Číně. „Už během dvou let se ale v Číně masivně projeví překročení výrobních kapacit, které nejsilněji zasáhne sektor osobních automobilů.“
Výrobců automobilů ani dodavatelů automobilového průmyslu z ČR by se však tento fenomén neměl výrazněji dotknout. Mladoboleslavská ŠkodaAuto, největší výrobce osobních automobilů v ČR, se tradičně orientuje na trhy střední, východní a západní Evropy, kam vyváží více než 90 % ze své produkce (údaje za první pololetí roku 2003). Nejsilnějším exportním trhem zůstává i nadále Německo, na kterém si vozy Škoda za sledované období zakoupilo 34 960 zákazníků. Také čeští výrobci dílů a automobilového příslušenství směřují své zahraniční aktivity převážně do evropských zemí.
Odbyt automobilového trhu Číny dosáhl za období od ledna do června roku 2003 výše 998 000 vozidel, což je nárůst o 77 % oproti stejnému období loňského roku. Očekává se, že celková kapacita čínského trhu dosáhne za rok 2003 až 2,7 miliónu motorových vozidel. Automobilky vzniklé ze zahraničních investic zaujímají z tohoto celku 45 procent a tento podíl by měl v roce 2006 dosáhnout úrovně 75 procent a možná i více, protože do systému se zapojuje stále více zahraničních společností.
I když se očekává, že 10 až 15 milionů čínských domácností bude do roku 2010 dostatečně bohatých na to, aby si mohly dovolit automobil, a přesto, že čínská vláda připravila podmínky pro nové formy financování nákupu automobilů, KPMG neočekává, že související změny v poptávce budou dostatečné k udržení kroku s nabídkou. I při očekávaném odbytu 1,8 miliónů automobilů v roce 2003 dojde pravděpodobně k překročení výrobních kapacit o téměř milión jednotek (čili o 50 procent prognózy prodeje) a předpokládá se, že nadbytek výrobních kapacit vzroste do roku 2005 až na 2,3 miliónu jednotek, tedy na ohromujících 90 procent předpokládaného prodeje.
„Již nyní lze sledovat první zřetelné známky hrozící nadbytečné kapacity,“ pokračuje Paul Brough. „Průměrné ceny automobilů v Číně v období od ledna do června tohoto roku již poklesly o 7 %. Značnou část tohoto poklesu je možno přičíst na vrub výrobcům hledajícím příležitost, jak prostřednictvím agresivně nízkých cen získat co největší podíl na trhu. Také zvyšující se skladové zásoby nutí firmy ke snižování cen starších modelů ve snaze tyto zásoby rozpustit.“
Další růst kapacity způsobí zvyšující se cenové tlaky na osobní automobily a rovněž nižší ceny a zisky. „Může se pak v extrémním případě stát, že některá nová výrobní zařízení se stanou doslova nadbytečnou přítěží ve chvíli, kdy kapacita trhu dlouhodobě poklesne na určitou hranici. Samozřejmě, čínský spotřebitel si stěžovat nebude a stěžovat si nejspíše nebudou ani výrobci originálních automobilových dílů (OEM), protože půjde o více než o hrozbu vznikající nadbytečné kapacity zmenšující atraktivitu čínského trhu. Jde jednoduše jen o další problém na seznamu, který v současné době musejí řešit při zakládání svých čínských provozů,“ vysvětluje Paul Brough.
Jedním z problémů, který bude určitě v popředí programů většiny zahraničních společností, je otázka duševního vlastnictví. V nedávném neoficiálním průzkumu KPMG mezi čtrnácti dodavateli automobilových komponentů všichni až na jednoho vyjádřili v tomto směru určité obavy. Důvodem je jeden z bodů nového návrhu automobilové průmyslové politiky čínské vlády, který uvádí, že 50 % všech v Číně prodávaných automobilů musí ve výhledu roku 2010 pocházet z domácích společností vlastnících 100 procent technologie vozidel. Ačkoliv znění vládního dokumentu je dosud mlhavé a v současné době se projednávají otázky týkající se např. vymahatelnosti některých z navrhovaných opatření, mohl by tento postup přinutit zahraniční výrobce k předávání svých technologií a patentů místním partnerům ve snaze zůstat ve hře.
„Výrobci komponentů budou řešit ochranu svého patentovaného vlastnictví a otázky využívání místních zdrojů. Návrh čínské vládní politiky naznačuje opatření podporující místní zdroje. Jde o posun, který do určité míry popírá snižování dovozních cel na importované díly. Využívání místních zdrojů však není jednoduchým úkolem. I když byl čínský dodavatelský průmysl během posledních pěti let stabilizován, stále zůstává značně roztříštěn do více než 2700 firem. Ani nadbytečné kapacity ani roztříštěnost dodavatelského průmyslu určitě velké společnosti od podnikání v Číně neodradí. Zahraniční firmy však budou muset těmto otázkám zcela určitě věnovat daleko větší pozornost než v minulosti,“ uzavírá Paul Brough.
