Být pánem svého času

Je devět hodin, šestnáct stupňů Celsia, modrá obloha bez mráčků. Další sérii výkonů za mě provede osobní „autopilot“: rychle se nasnídám, zkontroluji peněženku, kreditní karty, technický průkaz a klíče od zapalování, hodím na sebe motocyklovou kombinézu a vyrazím ke garáži. A musím přiznat, že při pohledu na působivý K1200LT stojící přede mnou v celé své kráse, mám trochu trému. Patří totiž k motocyklům, které budí respekt. Každého, kdo na něj přechází z lehčího modelu, musím předem varovat. Musíte si na tento motocykl postupně zvyknout, zvláště když se hned napoprvé vydáte na trasu dlouhou 400 kilometrů, a to z Mnichova do samého centra Rakouska.

Přivykání začne v okamžiku, kdy se pokusíte dostat stroj z garáže. Jakmile totiž nastartujete motor, můžete klidně zapomenout na všechno, co jste se o zacházení s motocykly naučili: posunete-li speciální páčku na levém boku při zařazeném neutrálu do patřičné polohy a tisknete-li tlačítko spouštěče, pak s motocyklem efektně vycouváte z garáže rychlostí chůze. Zní to složitě, ale ve skutečnosti je to velmi jednoduché.

První metry na neznámem stroji jsou vždy tak trochu zkoumáním, ale s každým dalším kilometrem se sami přistihnete, že se pouštíte do stále odvážnějšího způsobu zjišťování jízdních parametrů motocyklu. I v rušné metropoli, jakou je Mnichov, je jízda na K 1200LT natolik příjemná, že vaše sebedůvěra brzy nabude nevídaných rozměrů.

Je načase setřást omezení města. Dnešním cílem je rakouská Carinthia, a z Mnichova se tam nejrychleji dostaneme po A8, dvou- a tříproudové dálnici spojující hlavní město Bavorska se Salzburkem. 120 km za hodinu, 140, pak 160 – proud vzduchu mě začíná tahat za přílbu. Ale kde jsou jezdci jiných motocyklových značek nuceni ubrat plyn, na K1200LT stačí přepnout kolébkový spínač na panelu u levého řidítka, jako na stroji Jamese Bonda postaveném legendárním panem Q, a čelní štítek se zvedne. Turbulence zmizí a dálnice se kolem míhá rychlostí 180 km/h. A ti, kdo neodolají červenému znaménku na rychloměru, se budou moci řítit rychlostí 200 km/h.

Ale o široké dálnici se motorkářům zdává jen zřídka, takže u Holzkirchenu opustíme A8 a vydáme se k Tegernasee, jednomu z oblíbených bavorských jezer. Napětí zvolna opadá a najednou je vše, jak má být: palubní počítač ukazuje teplotu 24 ( Celsia, modř oblohy je téměř kýčovitá a pocit souladu s K1200LT připomíná jízdu na motocyklu, na kterém jste už podnikli nesčetně dlouhých cest. V takové chvíli zapomenete na vše a vychutnáváte si luxus bezstarostnosti. Stiskem tlačítka spustíte audio systém: z CD zásobníku se zasune „Hotel California“ skupiny Eagles a čtyři dvacetiwatové dvoupásmové reproduktory poskytnou prvotřídní poslech, ať už dáte přednost kompaktům, kazetám nebo radiu.

K1200LT vyvolává pocit lehkosti a nic nenapovídá, že s plnou nádrží dosahuje hmotnosti 378 kg. Ani rychlá jízda ostrými zatáčkami nepožaduje přílišné úsilí – tento výjimečný motocykl si přívlastek „sportovní“ bezesporu zaslouží.

Rychlou jízdou míjíme Kufstein, St. Johann v Tyrolsku, Saalfelden, Wagrain. Pro tuto trasu jsou typické ostré i pomalejší zatáčky, dlouhé zvlněné rovinky a krátké úseky malých křižovatek – jízda podle všech měřítek náročná, ale se supercestovním motocyklem BMW se není třeba obávat překvapení. Podvozek s progresivními prvky Telelever a Paralever si svou těžkou práci nechává jakoby sám pro sebe, a to i na nerovném povrchu. Jízda na tomto luxusním motocyklu se výrazně blíží ideálnímu stavu poklidného plachtění. Navenek vypadá K1200LT skutečně elegantně, a to nejen díky svým chromovaným doplňkům, které jen dodávají další lesk již tak dost luxusnímu základnímu provedení. Pohodlnější posaz pro řidiče i spolujezdce by se jen těžko hledal a zpětná zrcátka jsou větší, než na jakémkoli jiném motocyklu. A třeba tempomat je prvkem, který dalece přesahuje cokoli, co mohou nabídnout jiné modely.

Na cestě do Carinthie po A10 nelze očekávat žádné podivuhodnosti. Výhodou silnice je rychlé spojení s Radstädter Tauern, a to díky 6,4 km dlouhému tunelu.

Jezdcům, kteří si chtějí vyzkoušet svou vládu nad tímto strojem, bych doporučoval opustit „autobahn“ v St. Michael, zabočit v Pichlernu a sledovat ukazatele na Innerkrems, a pak pokračovat přes Steigerhöhe do Reichenau.

Tato úzká, částečně jednoproudová silnice 2.třídy s mnoha serpentinami vás nenechá vydechnout a je skutečnou výzvou. Pro K1200LT, u kterého byste pro jeho hmotnost nečekali takový nadbytek výkonu, projíždí totiž zatáčkami živě jako lehký sportovní motocykl. Na silnici se naplno projevuje síla řadového čtyřválce 1,2 l, který disponuje výkonem 72 kW neboli 98 k. Při otáčkách 2800-6800 1/min je vždy k dispozici točitý moment větší než 100 N.m. V praxi to znamená, že při výjezdu z úzkých zatáček se můžete spolehnout na více než příjemné a skutečně razantní zrychlení. Přední i zadní kotoučové brzdy (standartně s ABS) zajišťují bezchybné brždění i na dlouhých horských klesáních a při velmi náročném provozu.

Co říci o motocyklu, na kterém zapomenete na existenci času? I v takové vzácné kategorii patří K1200LT k absolutní špičce. Nic ani vzdáleně nepřipomíná deset hodin právě strávených „v sedle“ svaly nejsou napjaté, kolena nejsou ztuhlá a paže ztěžklé. Jen zapadající slunce upozorňuje, že je snad na čase poohlédnout se po noclehu. Každému, kdo má rád vynikající ubytování, mohu ze zkušenosti nabídnout pětihvězdičkový hotel Romarcher s termálními lázněmi v Bad Kleinkirchheim. Na hotelovém parkovišti, mezi honosnými čtyřkolovými vozidly vyniká K1200LT svými moderními, futuristickými tvary. Teď už stačí jen vyndat ze zavazadlového prostoru několik nezbytností, vybrat pokoj, odpočinout si v sauně, zaplavat si v hotelovém bazénu, a pak posedět u večeře, ochutnat nějaké rakouské speciality a dobré víno. A samozřejmě, vymyslet a naplánovat zajímavou a náročnou trasu na zítřejší cestu domů, která by odpovídala pozoruhodným kvalitám BMW K 1200LT.

Thomas Hartmann
BMW magazín 2/99