Bavorská hradní kavalerie

Budiž – prezident Spojených států má kolem sebe stroje Harley Davidson, japonského císaře pro změnu doprovázejí motocykly Honda a existuje ještě několik výjimek. To jsou ovšem »odpustitelné národní deformace«. Za »normální« situace doprovázejí na požadované úrovni nejmocnější muže tohoto světa motorky BMW. Českého prezidenta nevyjímaje, neboť Václav Havel je moudrá a celosvětově respektovaná osobnost, jehož vždy provází niveau nejvyšší třídy.

Jeho bavorská hradní kavalerie se momentálně skládá z osmi starších tříválcových motocyklů BMW K 750 RT a devíti nových dvouválcových BMW R 1100 RT, typických »boxerů« v linii nejlepší tradice. Této elitní jednotce Hradní stráže velí pplk. ing. Miroslav Kotlařík. „Ačkoliv jsme po stránce řidičské, technické nebo servisní připraveni a vycvičeni na jakoukoliv situaci, nikdy jsme s těmito motocykly neměli při našich akcích žádný problém. Doprovázíme nejen našeho pana prezidenta a hlavy jiných zemí při státních návštěvách v České republice, případně předsedu vlády, ale nad rámec naší služby zajišťujeme i různé sportovní akce zvláštního významu (např. Běh Terryho Foxe nebo juniorský Závod míru), takže každá z našich motorek najezdí včetně výcviku kolem 10 000 km ročně. Je prostě radost s nimi jezdit a tuhle práci, přestože má řadu velmi specifických nároků, může dělat jen opravdový fanda,“ říká velitel.

Motorky BMW se speciálními úpravami ve státních službách (armáda, složky policie, státní úřady) jezdí ve 130 zemích světa. V Německu jich je například 9600, ve Francii 17 300, ve Velké Británii 6000 kusů – v současné době jich lze napočítat74 500. Pro tyto účely jsou prostě jednoznačně nejuznávanějšími. V Čechách do prezidentských služeb vstoupilyv novodové historii v únoru roku 1990 (už tehdy pod velením Miroslava Kotlaříka), ale do roku 1974 je uznávali i komunističtí potentáti, kdy je z politických a prestižních důvodů dočasně nahradily nepříliš povedené stroje Jawa-Rotax.

Současné »bavoráčky« měly svou premiéru v březnu roku 1990 při návštěvě německého spolkového prezidenta Richarda von Weiszeckera a tehdy Miroslav Kotlařík sestavil »bavorskou patrolu« z vynikajících sportovců – bývalých reprezentantů v enduru a motokrosu (Mašita, Bříza, Mrázek, Češpiva, Kotrla, Fojtík atd.), pro něž »sáhl« do tehdejší vynikající motoristické základny Dukly. „Dneska jednotku tvoří vojáci z povolání nebov další činné službě a všechny jsem osobně vybíral sám. Jsou to většinou sportovci a fandové motorek, kteří splňují náročné speciální předpoklady. Tuhle práci prostě nemůže dělat každý. Například ve Francii, kde jsme absolvovali speciální stáže tvoří prezidentský doprovod na motocyklech BMW jezdci Republikánské gardy, jež je součástí gendarmerie, a jejichvěkový limit pro tuto službu je od 25 do 55 let. Až v pětadvaceti je podle Francouzů pilot vyzrálý a nemá sklony »blbnout« , v pětapadesáti je už zase starý, protože má zpomalené reakce. U nás jezdí i mladší kluci, ale všichni dostávají pořádně zabrat. Začíná to vlastně už postavením motorky na stojánek, protože jezdec má dejme tomu pětašedesát kilo a stroj tři metráky. Jízda ve formaci vyžaduje perfektní ovládání motocyklu, stovky hodin výcviku, rozvahu, zkušenosti, periferní vidění, mimořádné vnímání okolí a schopnost plynule přecházet do různých »figur«. Přitom jezdec musí sedět hezky vzpřímeně, jet stabilně, vyhýbat se dírám či překážkám. Někdy projíždíme místy, kdy zeď míjí konec řidítek o pár centimetrů. Naučit se jezdit stejně dobře ve formaci krokem ve městě i na dálnici stovkou, pohledně a elegantně střídat skupinu skupinou – to opravdu není běžné ježdění na motocyklu,“ tvrdí Miroslav Kotlařík.

S prezidentem obvykle jezdí sedmička motorek v šípové sestavě a velitel není na špici, nýbrž vzadu vpravo, aby měl přehled. Piloti jsou sice propojeni vysílačkami, ale každý musí znát perfektně svou roli. „Je báječné, že i když motorky někdy – zejména při velmi pomalé jízdě téměř krokem – dostávají dost zabrat, hlavně převodovka a spojka, měníme díly v normálních termínech, jako kdyby byly strojev běžném provozu. »Sedmsetpadesátky« i nové »jedenáctistovky«, na něž postupně přecházíme, mají velmi příznivý průběh kroutícího momentu i v nižších otáčkách, takže i při jízdě velmi nízkou rychlostí nemáme problémy.“

Pro specifický druh rutinní jízdy jsou »bavoráky« takřka nepostradatelné. Piloti od francouzské gendarmerie, s nimiž jednotka české Hradní stráže udržuje velmi čilé styky, povyšují jízduna motocyklech zn. BMW až k nebývalé dokonalosti. Jedna jejich skupina dokonce provozuje exhibiční akrobacii, při níž používá jak speciálně upravené stroje, tak veteránské motocykly. I naše »kavalerie« má pro veřejnost ve svém repertoáru exhibici, která se těší obrovské přízni a pozornosti (například při přísahách vojáků Hradní stráže na nádvoří Hradu). „Jsem na svou jednotku pyšný. Odborníci od francouzské gendarmerie, v jejichž nádherném výcvikovém středisku ve Fontain-en-Bleau jsme získali mnoho zkušeností, nám říkají: vy už se od nás nemáte co učit,“ říká s hrdostí Miroslav Kotlařík, který jako velitel formace doprovázel dva americké prezidenty, britskou královnua vůbec všechny »pomazané hlavy«, které k nám v posledních deseti letech přijely. Díky motocyklům BMW už odmítá sednout na dvoutaktní motorku a jezdit autem považuje za téměř nutné zlo. „Děláme službuv armádě, která je svým způsobem zvláštní, ale jinak stejná jako každá jiná. Musí být perfektní a vždycky nás potěší, když se u nás pan prezident zastaví a řekne: Kluci, bylo to dobrý…“

převzato z Modrobílé revue jaro 1999
Modrobílá revue – čtvrtletník BMW Auto Clubu Praha v AČR