Doprava v ČR vstupuje do další etapy digitalizace. Vláda schválila strategii rozvoje kooperativních inteligentních dopravních systémů C-ITS na období 2026 až 2031. Pod technickým názvem se skrývá praktická změna, kterou mohou řidiči v příštích letech pocítit velmi konkrétně. Auta, silnice, dopravní infrastruktura i některé městské systémy si budou v reálném čase vyměňovat informace. Výsledkem má být bezpečnější provoz, méně kolon, rychlejší průjezd záchranářů a efektivnější řízení dopravy.
Cílem je vytvořit do roku 2031 plně funkční prostředí pro služby C-ITS na celém území České republiky. Strategie navazuje na dosavadní pilotní projekty i již vybudovanou infrastrukturu na vybraných dálničních úsecích a ve městech a počítá také s využitím Národního přístupového místa (NAP) jako klíčového zdroje a rozhraní pro sdílení dopravních dat.
Co je C-ITS a proč je důležité
C-ITS znamená systém, v němž spolu komunikují vozidla navzájem, vozidla s dopravní infrastrukturou a infrastruktura s centrálními systémy. V praxi jde o výměnu dat mezi auty, semafory, proměnným značením, správci komunikací nebo záchrannými složkami.
„Řidič tak může dostat upozornění ještě dříve, než problém skutečně uvidí. Například informaci o nehodě za horizontem, koloně za zatáčkou, stojícím vozidle v jízdním pruhu, náledí, husté mlze nebo práci silničářů o několik kilometrů dál. Právě předvídatelnost je jedním z největších přínosů systému. Místo reakce na vzniklý problém může řidič jednat s předstihem,“ říká Michal Holoubek, produktový manažer ze společnosti VARS.
Michal Holoubek ze společnosti VARS
Praktické přínosy pro běžné řidiče
Nový systém nemá sloužit jen majitelům nejmodernějších aut. Strategie počítá s tím, že důležité informace se budou dostávat také do navigací, infotainmentů a mobilních či městských aplikací prostřednictvím otevřeného datového rozhraní Public API.
To znamená, že i řidič bez speciální palubní jednotky může v budoucnu v navigaci vidět varování před kolonou, havárií, uzavírkou nebo blížící se sanitkou. Systém může upozornit také na prudké brzdění vozidel před vámi, vozidlo v protisměru, kluzkou vozovku, silný vítr na mostě nebo kolonu před tunelem či sjezdem. V případě mimořádné události může navigace nabídnout rychlejší objízdnou trasu a ostatní účastníky provozu včas informovat o průjezdu vozidel integrovaného záchranného systému.
Adaptivní řízení dopravy ve městech
Jedním z důležitých směrů strategie je rozvoj adaptivního řízení dopravy ve městech. Díky průběžnému sběru a vyhodnocování dat o aktuální dopravní situaci mohou semafory dynamicky upravovat signalizaci tak aby předcházely tvorbě kolon a zvyšovaly plynulost provozu.
„Díky přesnějším informacím o intenzitě provozu lze lépe řídit křižovatky, koordinovat dopravní proudy v celé síti a reagovat na dopravní špičky nebo mimořádné situace v reálném čase. Výsledkem je plynulejší průjezd městy, kratší zdržení a efektivnější využití dopravní infrastruktury,“ říká Michal Holoubek ze společnosti VARS.
Bezpečnější přejezdy i nástup automatizovaných aut
Strategie počítá také s pilotním nasazením C-ITS v železniční dopravě. Velké využití může mít technologie zejména na železničních přejezdech, kde může řidič dostat varování o blížícím se vlaku přímo do vozidla nebo navigace.
Další oblastí je budoucí automatizovaná mobilita. Moderní vozy budou stále více pracovat s externími daty a senzory. Informace ze silniční infrastruktury mohou pomoci systémům asistované jízdy lépe vyhodnocovat situaci a zvýšit bezpečnost provozu.
Kde už systém funguje dnes
Česko nezačíná od nuly. Infrastruktura C-ITS už byla vybudována na vybraných úsecích dálnic D0, D1, D5 a D11. Další rozšiřování probíhá také na D2, D8 a D10. Současně se chytré dopravní prvky rozvíjejí v řadě měst.
Už dnes systém umí poskytovat dynamické informace o nehodách, kolonách, dopravních omezeních nebo mimořádných meteorologických jevech. Nově má ale dojít k širšímu propojení jednotlivých datových zdrojů a jejich lepší dostupnosti pro běžné uživatele.
Méně kolon, nižší emise, plynulejší provoz
Vedle plynulosti dopravy je jedním z hlavních cílů také zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Každé zbytečné brzdění, popojíždění v koloně nebo hledání objížďky znamená vyšší spotřebu paliva, více emisí i větší opotřebení vozidel.
„Pokud systém pomůže lépe rozložit provoz, včas upozornit na komplikace a zrychlit řešení incidentů, může mít dopad nejen na komfort řidičů, ale i na ekonomiku dopravy, životní prostředí a celkovou bezpečnost na silnicích. Chytrá doprava tak nemusí znamenat futuristickou vizi vzdálené budoucnosti. Část technologií už funguje dnes a během příštích pěti let se mohou stát běžnou součástí cestování po českých silnicích,“ dodává Michal Holoubek z VARS.
