Nastal podzim a spolu s ním i krátící se dny, sychravé počasí, časté mrholení, nebo mlha. To vše velice znesnadňuje pohyb na silnicích a zhoršuje jeho bezpečnost. První přikázání silničního provozu – Vidět a být viděn – platí v nadcházejícím ročním období dvojnásob.
„Od druhé poloviny podzimu se stále častěji objevuje mráz a sněhové srážky a s tím i nebezpečné jevy typické pro zimní období, jako je náledí a sněhová pokrývka. Na podzim také již bývají časté mlhy,“ charakterizuje nejbližší měsíce RNDr. Jan Pavlík z Českého hydrometeorologického ústavu. Jízda za šera a soumraku, v mlze nebo v úplné tmě, vyžaduje větší pozornost při řízení motorového vozidla, a proto také více unavuje. V takových podmínkách je správné osvětlení vozu a prostoru před vozem životní nutností.
Vzhledem ke stáří vozového parku v České republice nejsou bohužel kvalitní světlomety samozřejmostí. Mnoho řidičů si neuvědomuje, že kvalita světel klesá spolu se zvyšujícím se věkem vozu. „Starší světlomety zpravidla nedokáží nasměrovat paprsek světla do ideálního místa. Hlavním problémem starších vozů je ale technický stav. Jde především o změnu optických vlastností většinou plastových krytů a vnitřních odrazových ploch světlometů a světel vlivem stárnutí materiálu a opotřebením. Velmi často se na silnicích setkáváme s vozy, jejichž blikače nebo brzdová světla produkují takřka bezbarvé světlo. Slepnutí reflektorů vlivem zmatnění nebo odloupání odrazného zrcadla světlometů je pak kapitolou sama pro sebe,“ upozorňuje technický expert Petr Kunzl.
Největším podzimním nepřítelem motoristů je samozřejmě mlha. „Mlha vzniká při ochlazení vzduchu pod teplotu rosného bodu. S mlhou se můžeme setkat prakticky všude. V údolích a v nížinách se jedna obvykle o radiační mlhu vznikající za jasných nocí při vyzařování tepla ze zemského povrchu. Vyšší polohy bývají zakryty nízkou oblačností, která se pochopitelně projevuje také jako mlha,“ vysvětluje RNDr. Pavlík. Dramatické snížení viditelnosti v mlze se neblaze projevuje ve statistikách silniční nehodovosti. Za mlhy dochází k mnohem závažnějším nehodám a to jak v počtu účastníků, tak také v počtech usmrcených a zraněných na nehodu. Pokud je ročně při jedné dopravní nehodě postiženo průměrně 1,9 osoby, tak při nehodách za mlhy je průměrně postiženo již 2,8 osoby. Není totiž výjimkou, když se za mlhy na nehodě podílí 5 nebo i více vozidel.
Praxe ukazuje, že dohlédne-li řidič na vzdálenost menší než 50 metrů, nastává akutní nebezpečí kritických situací. Proto při jízdě v mlze platí, že je třeba jet nejvýše tak rychle, aby bylo možné na viděném úseku ještě bezpečně zastavit. „Může se vyskytnout drobná překážka – například odpadne kousek plechu nebo klín z nákladního auta. První řidič začne reagovat, druhý také zareaguje, ale ten třetí už nemá na reakci čas. Čtvrtý a pátý už jen bourá, protože nemají možnost rozhledu. Následky jsou pak velice závažné,“ popisuje klasický průběh řetězových havárií v mlze major Josef Pomichálek z dálničního oddělení Policie ČR v Poříčanech.
Snížená viditelnost v mlze způsobuje, že řidič nemá dostatek informací (míhání patníků, stromů a krajiny), podle kterých si za běžných podmínek podvědomě vytváří úsudek o vlastní rychlosti. Výzkumy bylo dokázáno, že řidiči se snaží tento nedostatek objektivních orientačních bodů kompenzovat orientací podle koncových světel vpředu jedoucích vozidel. Tento způsob jízdy jim subjektivně zvyšuje pocit bezpečnosti, ale v důsledku může vést k nebezpečnějšímu jednání (například jízdou za vozidlem, jehož řidič jede nepřiměřeně rychle). Paradoxně tak při snížené viditelnosti jezdí nejrychleji řidiči ve „vláčku“ nebo v koloně, zatímco osamocení řidiči, kteří nemají možnost orientace podle koncových světel, jedou výrazně pomaleji.
K bezpečné jízdě v mlze přispívají kvalitní přední a zadní mlhová světla. Mlhová světla mohou využívat výkonnější žárovku s vyšší svítivostí a díky svému umístění nízko nad vozovkou jednak osvětlují prostor bezprostředně před vozem i po stranách a zároveň dochází k „podsvícení“ řidičova pohledu. „Kromě mlhy je vhodné použít mlhová světla i za hustého lijáku, nebo chumelenice. V podstatě by měla tato světla usnadnit situaci v okamžiku, kdy běžná potkávací nebo dálková světla vytváří před vozem neprůhlednou světelnou stěnu,“ radí Petr Kunzl.
Podzimní období má také vliv na lidskou psychiku: „Z psychologického hlediska nastupuje u lidí období častějších depresivních nálad, splínu, melancholické skleslosti, otrávenosti vnějším prostředím a přecitlivělé touhy po domovu a odpočinku,“ říká psycholog PhDr. Jiří Seidlic. Psychický stav řidiče se pochopitelně promítá i do řízení vozu. „Jakékoli přecitlivělé melancholické nálady a stavy vedou k podrážděnosti, nesoustředěnosti a k rychlejší únavě. Zejména citlivější a vůči vnějším podnětům vnímavější lidé jsou ohroženi nepozorností a udělají nesmyslnou chybu,“ varuje PhDr. Seidlic.
VÍTE ŽE…
- Při husté mlze s viditelností do 150 m snižují řidiči na dálnicích rychlost o cca 25-30%.
- Za extrémně nepříznivé viditelnosti může klesnout možnost příjmu informací až na desetinu normální denní ostrosti vnímání.
- Orientační problémy, které má řidič v mlze, vedou k celkovému pocitu nejistoty a stísněnosti.
- Řidiči dělají za mlhy více chyb než za dobré viditelnosti (opomenutí zareagovat a nesprávné reakce).
- Na namočeném blátě může být délka brzdné dráhy při rychlosti 80 km/h až dvacetkrát delší než dráha z rychlosti 40 km/h na suché vozovce.
2. díl zítra – ve čtvrtek 2. října: Rozhovor s PhDr. Jiřím Seidlicem – Psychologické pracoviště – laboratoř LADOP
