(Marek Uhlíř – tiskový mluvčí Záchranné zdravotní služby hl. m. Prahy, MUDr. Ondřej Fraňek – Vedoucí dispečinku Záchranné zdravotní služby hl. m. Prahy.)
Zaznamenáváte v nočních víkendových hodinách nárůst dopravních nehod ?
Marek Uhlíř: Tento parametr bohužel statisticky nesledujeme. Rozhodně ale stoupá podíl nehod s vlivem alkoholu obecně. Dá se ale říci, že zatímco v zimních a jarních měsících byl počet těžkých úrazů s přímým ohrožením života nebo se smrtelnými následky (z nich největší část tvoří dopravní nehody) v Praze kolem padesáti, v červnu jich bylo najednou sto šestnáct. Také se v červnu snížil průměrný věk zraněných a stoupl počet těchto závažných úrazů spojených s pitím alkoholu.
Co je pro tyto nehody typické? Mají nějaký společný scénář? Lze hovořit o fenoménu tzv. disko-nehod?
Ondřej Franěk: Upřímně řečeno lékař záchranné služby zpravidla neřeší, zda dotyčný jede zrovna z DISKO, TECHNO či prostě jen popařil doma. Osobně mám ale spíš dojem, že jde hlavně o HOSPODA-nehody.
Jaké jsou příčiny těchto nehod?
Marek Uhlíř: Zpravidla riskantní a bezohledný způsob jízdy, snížená percepce vlastní zodpovědnosti. Dále zpomalení běžných reflexů a pozměněné vzorce sociálního chování pod vlivem omamných látek.
Jakou roli v těchto nehodách hraje alkohol a drogy?
Marek Uhlíř: Jednak vyvolávají poruchu chování a myšlení ve smyslu zvýšeného sebevědomí a pocitu nepřekonatelnosti, jednak v každém případě zhoršují reakci v případě krize – zpomalením, chybným rozhodnutím, panickou reakcí. Pravděpodobně jsou také příčinou mnoha případů neposkytnutí první pomoci, kdy by i jen jednoduchá pomoc stačila k zachránění života. Důvodem těchto osobních selhání je samozřejmě i strach z toho, že když se řidiči zjistí alkohol, bude s tím mít větší problém než s neposkytnutím pomoci zraněnému. Přitom je nezbytné – zvláště u těžkých dopravních nehod – pomoci zraněným ještě před příjezdem záchranné služby, přičemž průměrná dojezdová doba po Praze je osm minut. To je doba, za kterou může zraněný vykrvácet. Mnoho lidí chce pomoci, ale myslí si, že to nezvládnou. Zdravotní sestra, která přijme hovor na lince 155 však dokáže volajícího přesně vést v první pomoci až do příjezdu lékaře.
Je nějaký rozdíl mezi chováním lidí pod vlivem alkoholu a pod vlivem drog, kteří se stali účastníky nehody?
Ondřej Franěk: Alkohol je droga, tj. nelze je oddělovat. Z hlediska urgentní medicíny je jediný rozdíl v tom, že v organismus opilého postiženého se nachází více tekutin a následkem útlumu způsobeného alkoholem dochází i k útlumu šoku. Jinak je vliv všech látek způsobujících změny vědomí za volantem stejně vražedný.
Jak velkou roli hraje věk za volantem?
Marek Uhlíř: Typickou rizikovou skupinou jsou muži ve věku kolem 20-25 let -v této věkové skupině je dokonce smrt za volantem v drtivé většině příčinou všech úmrtí. Dále životní styl typu „mladý úspěšný člověk jdoucí dynamicky a razantně za svým cílem“.
Jak působí alkohol na mladé řidiče za volantem? Chovají se jinak než dospělí řidiči, kteří sice před jízdou pili, ale mají zkušenosti?
Ondřej Franěk: Mladí lidé se chovají všeobecně jinak, dravěji, se sníženým respektem k autoritám (včetně zákonů) – platí to i za volantem a alkohol jenom akcentuje rozdíly.
Jaké jsou z pohledu lékařů nejčastější následky těchto nehod?
Marek Uhlíř: Úrazy všeho druhu. Člověk pod vlivem alkoholu nebo drogy často zapomíná na fakt, že je obklopen tisícikilogramovou kovovou hmotou karosérie, naplněnou navíc benzínem.
Můžete uvést příklad nějaké konkrétní nehody?
Marek Uhlíř: Před několika dny se srazil autobus městské dopravy s osobním automobilem, ve kterém jelo celkem pět lidí z oslavy, z toho dvě děti ve věku osm a deset let. Všech pět bylo zraněno, lékař dětem diagnostikoval otřes mozku a další zranění, u řidiče vyslovil podezření na vliv alkoholu. Celkem skončilo v nemocnici sedm lidí, dva cestující z autobusu byli totiž při nehodě také zraněni.
Také to není tak dlouho, co řidič předjížděl kolonu aut u spuštěných závor na železničním přejezdu, vjel na trať, a nárazník jedoucího vlaku prorazil okénko u spolujezdce a rozdrtil mu hlavu.
Jaké jsou reakce mladých „disko-řidičů“ bezprostředně po nehodě? Šok, obavy o zraněné, strach z postihu,..?
Ondřej Franěk: Různé. Typický stav po nehodě – a to bohužel nejen u těchto případů – je snaha najít viníka kdekoliv jinde
Marek Uhlíř: Obecně, jak již bylo řečeno, také snaha co nejrychleji opustit místo neštěstí a „nezaplést se“. Již několik let je pro nás záhadou nehoda na východním kraji Prahy, kde řidič v noci ve velké rychlosti naboural auto do stromu a z úplně zdemolovaného auta beze stopy zmizel, přestože musel mít poměrně závažná zranění.
Setkáváte se i s úmyslným hazardováním za volantem u mladých řidičů?
Ondřej Franěk: Neexistuje neúmyslné hazardování. Mladí lidé mají samozřejmě větší potřebu k sobě poutat pozornost a překonávat rekordy všeho druhu. Ve spojení s krátkou řidičskou praxí, vysokým sebevědomím a silným autem od tatínka je to smrtelná kombinace.
V poslední době se veřejnost dozvídá o šokujících napadení záchranářů. Můžete popsat nějaké případy? Kde je možné hledat původ této agresivity?
Marek Uhlíř: Ono těch napadení naštěstí zase tolik není. V případě napadení našeho lékaře v Chuchli však veřejnost zaujalo bezpříkladné pohrdání útočníků vším kromě vlastní osoby. Je to obecný problém společnosti, kdy si lidé – zvyklí na socialistické zdravotnictví – ze slov „záchranná služba“ vyberou hlavně to „služba“. Kolik je za tím osobního nasazení, odborných znalostí, hrdosti na své povolání a dalších normálních lidských citů, si někteří lidé nejsou schopni představit.
Co byste poradil mladým řidičům ?
Ondřej Franěk: Aby neblbli. Přírodní zákony platí – narozdíl od těch světských – stejně pro každého.
5. pokračování zítra: Stanovisko právníka – JUDr. Karla Frimla
