Kontrolujete u kamionů přetížení? Jak často k němu dochází?
Nejdříve musíme vymezit pojem kamion. Představujme si pod ním jak náklaďáky s přívěsem, tak tahače s přívěsem. Přetížení se jednou za čas kontroluje speciálním vozidlem, které zakoupil krajský úřad. Při měření dochází k určitým úspěchům, dnešní legislativa už umožňuje odstavit přetížený kamion, donutit řidiče k pokutě nebo přeložení kamionu. Pokud řidič na pokutu nemá, může být zadržen až do doby, kdy se situace vyřeší. Výborně nám v tom začíná pomáhat i celní správa, ta může sama dělat zákroky proti těmto řidičům.
Je obecně technický stav kamionů na našich silnicích vyhovující?
Zjistit do hloubky technický stav vozidla, změřit emise nebo funkčnost brzd, tlumičů a dalších bezpečnostních prvků, na to nemáme možnosti ani prostředky. Co se týče obecného stavu kamionů, musím říci, že se za poslední dobu zlepšil. Po silnicích už nejezdí takové vraky jako v minulosti. Ale výjimky jsou. Existují přepravci, kteří na kamiony nedbají a my se jen divíme, že se s tím odváží na dálnici. Takových „čoudících“ kamionů za službu na silnici projede třeba několik a policista se pak vrátí černý jako uhel a přiotrávený.
Jakých prohřešků se při přepravě nebezpečného nákladu přepravci nejčastěji dopouštějí?
Přeprava ADR (evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečného zboží – pozn.) je teď hodně sledovanou záležitostí po celé Evropě. U označených cisternových přeprav policista dobře pozná, že jde o nebezpečné látky. Největším problémem jsou ale samotná označení. Někteří řidiči převážejí nebezpečné látky v různých kontejnerech a barelech jen tak pod plachtou a kamion nemají vůbec označený příslušnou tabulkou, tedy oranžovým čtvercem, na kterém je Kemlerův kód označující o jaký druh kapaliny se jedná. To je velký problém. Pokud dojde k nehodě, může jít ostatním zúčastněným řidičům, policistům i záchranářům o život. Problém je ale i neodstranění tabulky ADR. Pokud bude takový kamion stát někde na parkovišti a kapat z něj třeba olej, může přivolaný zásahový tým vyjíždět zcela zbytečně, protože si všichni budou myslet, že v něm jsou nebezpečné látky.
Jaká je povinná výbava auta přepravujícího nebezpečný náklad? Může takový náklad převážet každý?
Řidič musí být seznámen s přepravou takového nákladu. Měl by si uvědomit, že při nehodě může ohrozit lidské životy i přírodu. Dopravce musí mít odpovídající vozidlo, které má osvědčení, že může přepravovat nebezpečné látky. Řidič musí mít zvláštní školení a může přepravovat zase jen některé druhy látek. Musí projít měsíčním kurzem a závěrečnými zkouškami. Dostane oprávnění k přepravě těchto látek. Při běžných kontrolách ale občas zjistíme, že je přepravuje někdo, kdo vůbec nesmí. Třeba když se jich chce rychle zbavit. Je to vážná věc, vždyť policista může při takové kontrole nebo příjezdu k nehodě lehce přijít o život. Nejde ale jen o kamiony, tyto látky se mohou přepravovat do určitého množství bez povolení. Třeba v dodávce nebo malých náklaďácích. K povinné výbavě vozidla přepravujícího nebezpečné látky patří gumové rukavice a přepážky, kterými lze zakrýt kanálové vpusti, několikalitrový barel vody, speciální oblek, oranžovou baterku a tak dále.
Pro přepravy nadrozměrného nákladu musí být podobná povolení?
To je jiná kapitola. Každý nadrozměrný náklad a jeho přeprava podléhá zvláštním povolením, které vydává krajský úřad nebo Ministerstvo dopravy. Tento „nadrozměr“ je předem hlášený a je většinou doprovázen policií. Ta se při jeho přepravě často zapotí, protože kamion s takovým nadrozměrným nákladem musí často vjíždět i do protisměru a tak dále.
Na vaší dálnici jezdí řidiči kamionů z mnoha zemí. Kteří se řadí k těm nejméně ukázněným?
To nelze specifikovat. Kamioňáci jsou sorta šoférů, kteří by měli být velmi profesionálně vyspělí. A podle toho se i chovat. Tvrdím, že dnes je většina šoférů nucena dělat přesčasy. Musí jakýmkoli způsobem obcházet doby jízd a přestávky, jen aby splnili čas dodávky nákladu a dopravce na tom nejvíce vydělal. Šoféři jsou přepracovaní. Třeba nedávno jsme jednoho zastavili. Bylo to ve středu. Předložil nám papír, že byl na dovolené. Pak z něho vypadlo, že jel z Německa. Nedodržují týdenní ani denní doby jízdy. Říkají na rovinu: „Když to neodjedu já, udělá to jiný a já potřebuju vydělávat peníze.“ Dneska by měl mít řidič ke kontrole u sebe tolik kotoučků, kolikátý den jezdí. Málokterý je ale má. Vydolovat z nich záznamy o provozu vozidla, a to se týká zejména autobusáků, je prakticky nemožné. Další problémy vznikají tehdy, když si někteří řidiči upraví tachografy, které sledují rychlosti jízdy. I to se stane. Zaplombovaný tachograf změní, aby se točil pomaleji.
Jak se podle vás chovají na dálnici?
Vůbec při sobě nedrží. Na dálnicích dělají velké problémy. Jedou v pravém pruhu, mají maximální povolenou rychlost osmdesát kilometrů. Jednomu se zdá, že ten před ním jede pomaleji a začne ho předjíždět. To trvá třeba až tři kilometry. Úplně uzavřou a ucpou dálnici, vytvoří kolony. Stačí mírné zaváhání a máte řetězovku jak vyšitou. To je velké zlo. Před třemi lety došlo na dálnici D1 k velké sněhové kalamitě. A kamioňáci? Místo toho, aby drželi při sobě a pomáhali situaci vyřešit, se začali předjíždět a situaci úplně zkomplikovali a zablokovali totálně dálnici. Celou dopravní kalamitu způsobili jen řidiči kamionů. Jinak ale spolupráce s některými kamioňáky je dobrá, to si nestěžuji. Předávají určité signály pro naše oddělení. Třeba i přes radiostanice. Jsou také vystaveni pozornosti různých zlodějů. Mají u sebe dost peněz a zloději to vědí. Díky řidičům jsme také tenkrát dostali gang polských zlodějů, kteří kradli rezervní pneumatiky.
Jaké jsou nejčastější příčiny těchto nehod?
Stále opakuji jedinou příčinu. Nevěnování se řízení. Řidiči jsou často unavení, přeceňují svoje schopnosti. Tahače dnes mají mnoho vylepšení, které otupují jejich pozornost – automatické řazení, tempomaty, televize a podobně. Po zapnutí těchto systémů se šofér opravdu už jen drží volantu a to je všechno. Jeho pozornost je snížena až do stavu, kdy spí. A jak má policista na noční službě poznat kamioňáka, který spí? Šofér sedí za volantem a neví, co se děje kolem něj.
Připomeňte nějakou nehodu kamionu na dálnici.
Poslední nehoda kamionu. Převážel tabulové sklo. Šel na bok, převrátil se a v úseku dvou stovek metrů ho vysypal. To bylo střepů, to si nedokážete představit. Za uklizením dálnice bylo mraky práce. Příčinou byla opět únava a přepracovanost.
Znečistila nehoda kamionu na vaší dálnici prostředí?
Já jsem na dálničním oddělení od roku 1996. O rok později se tu převrátila cisterna s bionaftou. Vyteklo z ní deset tisíc litrů. Dodnes se v tomto úseku provádějí měření a nafta tam je. Nedávno jsme tu měli také ošemetnou nehodu. Řidič usnul a převrátil kamion s jednoduchým stavebním cementem. Cement vytvořil clonu po celé šíři dálnice. Pak začalo pršet a cement ztvrdnul. Do kamionu mezitím narážela další a další auta. Několik jich shořelo a v jednom i člověk. Dodnes jsou na této části dálnice kousky betonu, protože ztvrdlý cement se odtud dostával pomocí sbíječek.
Řidiči osobních aut si nejčastěji stěžují na předjíždění kamionů. Často dostatečně neupozorní „blinkrem“ na vyjetí z dráhy a auta za ním musí brzdit. Je to v souladu s pravidly?
Při jízdě v jízdních pruzích nesmí řidič při přejíždění do jiného pruhu nikoho ohrozit ani omezit. To, že se náklaďáky předjíždějí navzájem a že nejsou vidět v dostatečném předstihu směrovky, je velký problém. Ovšem proč? Také kvůli tomu, že ostatní řidiči nejedou povolenou rychlostí a nedodržují odstupy. Ale i šofér náklaďáku si musí uvědomit, že když za ním jede auto, tak se může přiblížit během několika sekund.
Co má tedy dělat řidič kamionu, když ho v pravém pruhu brzdí jiný náklaďák a nechce blokovat dálnici?
Musí zafungovat vzájemná ohleduplnost. Dálnice je mnohdy dost široká, může najet trochu víc doprava do odstavného pruhu a kamion za sebou pustit. Stále stejné téma. Ohleduplnost, předvídavost a tolerance.
Které další „neplechy“ řidiči velkých aut na dálnici dělají?
Nebezpečnou neplechou je odstavování kamionů do odstavného pruhu, když dojde k poruše. Řidič kamion s bídou označí a nechá ho tam. Pak se ale hrozně diví, když ho necháme speciálním autem odtáhnout. To je velká nezodpovědnost, jestliže ho nijak neoznačí, třeba ani trojúhelníkem. Řidič může například použít hlásku, která je na každém kilometru a plně funkční. Odstavený náklaďák na dálnici, to je jen malý krůček k nehodě.
Musí se řidiči kamionů poutat bezpečnostními pásy?
V každém vozidle, u kterého technická kontrola určí používání pásů, je povinnost je používat. Stejně tak je to s náklaďáky. Kde je to možné, tam se řidiči musí poutat. U některých starých typů vozidel tato povinnost třeba není. U nových velkých tahačů ale pásy nejsou, bezpečnost toho vozu je už dána jeho velikostí. K poutání tam není důvod.
Zítra – v pátek 13. srpna 5. pokračování seriálu Aral, dejte přednost bezpečnosti! Téma 10: Kamionová doprava – Rozhovor se Zdeňkem Martinkem, Nákladní doprava Martinek – Chrudim, firma rovněž přepravuje oleje Aral
