I ve virtuální realitě návyky zůstávají

Vojtěch Štajf dnes patří, po více než dvaceti odjetých sezónách v rally, jak sám říká ke „staré škole“. Až to současný stav s opatřeními proti koronaviru konečně umožní, bude na českých soutěžích dělit svůj čas mezi závodní volant a řízení týmu Racing 21. Je člověkem, který má rád výzvy. I proto přijal nabídku zúčastnit se virtuální soutěže KOWAX Valašská online rally ValMez. Tento způsob závodění mu kromě zábavy přinesl také poznání.

Vojto, ne všichni jezdci ze špičky českého šampionátu výzvu startovat ve virtuální soutěži přijali. Jak to bylo u tebe?

Já měl jasno v podstatě hned, když mi nedávno zavolal Jaromír Tomaštík, který populární Valaškou každým rokem pořadatelsky doslova žije. Myslím, že dosud neuskutečněný začátek letošní sezóny nás všechny, kdo máme rádi rally, uvrhnul do nelehké situace. Vnímal jsem to pozvání jako šanci poznat něco nového a pobavit sebe i fanoušky nejen našeho týmu Racing 21. A říkám otevřeně, že rozhodnutí zkusit závodit v online prostředí vůbec nelituji.

A jak tedy hodnotíš svoji zkušenost ze simulátoru?

Především je to hra a zábava. Samozřejmě jsem neseděl v nějakém špičkovým simulátoru, který dnes využívají jezdci v různých disciplínách motorsportu, a tak jsem hodně spoléhal na fakt, že ty jednotlivé vložky víceméně znám z reálných soutěží. V každém případě se ale tenhle virtuální svět hodně blíží tomu našemu reálnému. Nejvíce mi asi chyběla při včerejší online jízdě ta přirozená zpětná vazba auta, kterou tady ilustroval pouze vibrující volant. V běžném autě logicky daleko víc vnímám jeho rychlost, odezvu od pneumatik, brzd i od řízení. Je asi pravda, že nějaký super simulátor s množstvím nastavení různých funkcí vozu by tenhle pohled asi mohl měnit. Ale to nebyl včerejší případ, a tak jsem šel do boje s tím, co bylo k dispozici. V principu ale chápu, že začínajícím jezdcům může přijít tahle „domácí“ průprava, kdy si zapamatují třeba rytmus tratě, určitě k užitku.

Takže ty bys ve virtuální realitě neviděl využití pro trénink v rally?

No, já jsem spíše ze staré školy, která víc sází na počet ujetých kilometrů v reálném soutěžním autě. Umím si to spíše představit v nějaké specifické rovině. Samozřejmě předpokladem by musel být špičkový simulátor, jehož konstrukce je k navození přetížení uložena na pneumatických pístech a také velmi kvalitně zpracované všechny tratě rychlostních zkoušek z dané soutěže. Tak například při seznamovacích jízdách italské soutěže Rally di Roma Capitale, kde jsme měli k dispozici na napsání jen dva průjezdy, si umím představit takové využití virtuální reality v kombinaci s následným sledováním onboardů někoho z minulých ročníků na YouTube kanálu. Třeba najíždění zcela nového okruhu F1 nebo tratě ve WRC se dá touto virtuální cestou dobře natrénovat, což se také ve špičkových světových týmech aktuálně děje. Prostě tam to má dnes své opodstatnění.

Ty seš zvyklý na poměrně velmi precizní rozpis. Poslouchal jsi vůbec při jízdě svého virtuálního navigátora?

Určitě poslouchal, dokonce mi ten hlas navigátora v češtině připomněl chvílemi Petra Grosse. Samozřejmě člověk musí akceptovat některé drobné nedostatky, protože originál hry Richard Burns Rally má navigaci především v angličtině, takže některá slovíčka mají mírně odlišný význam, ale já si rychle zvyknul, stejně jako na jiné odstupňování zatáček. Pořád je dobře slyšet navigování a vědět co na trati přijde. Když bych si ale mohl jednu věc z „umělé“ navigace upravit, byly by to vzdálenosti mezi zatáčkami. To mi občas dělalo problém, a tak jsem nejednou včas nedobrzdil. Ale nakonec jsem to ustál a dojel ve zdraví do cíle. Moje Polo GTI R5 před plánovaným servisem už zas tak zdravé nebylo, vlivem velkého poškození na Sosnové, ale to důležité jsem si ve 30minutové servisní pauze navolil k opravě. I proto jsem pak mohl tlačit trochu víc na pilu.

Ty ses nějak zvlášť připravoval na tuto virtuální soutěž?

Ne vůbec. Měli jsme možnost se svézt hodinu před startem a toho jsem využil. Jinak mohu říci, že nejsem ani rekreační hráč na počítači. Prostě virtuální realitou jsem byl dosud nepolíbený, ale přistupoval jsem k soutěži úplně stejně jako bych seděl ve své er-pětce. Totožné návyky, stejné myšlenky a uvažování nad stylem jízdy a strategií. To se u mě nemění, byť neznalost virtuálního prostředí se musela projevit.

O využití virtuální reality v tréninku špičkového jezdce jsme už mluvili. Ale co naopak? Může platit, že špičkový hráč na počítači se lehce popasuje s reálným soutěžním speciálem?

To bych řekl s velkou pravděpodobností, že nikoliv. Myslím, že špičkový herní specialista má rozhodně výhodu při poznávání prostředí automobilových soutěží, protože ty dva světy jsou si v určité rovině hodně blízké. Ale pak je tady právě to vnímání reálného chování vozu, získávání dalších zkušeností, a to si musí všichni skuteční soutěžáci tvrdě „odpracovat“ za volantem reálného soutěžního auta. Tady se pak každá odjetá sezóna a ujetý kilometr počítá k dobru. A samozřejmě nelze pomíjet ani faktor bezpečnosti. Vztáhnu to na sebe, jezdím rally přes dvacet let a pořád se učím.

Zrovna, když jsi seděl v simulátoru, obletěla český rally svět zpráva o zrušení soutěže v Hustopečích, což opět posouvá start letošní sezóny MČR. Jak to vnímáš?

Asi jako každý, kdo má rád rally. Mrzí mě to hlavně kvůli startu Honzy Černého v našem druhém týmovém voze, ale nedá se s tím asi nic dělat. Na druhou stranu dokážu pochopit to rozhodnutí organizátorů, když investují do přípravy nemalé úsilí i finanční prostředky a vlastně stále nevědí, jaká opatření proti koronaviru budou v době konání soutěže platná. Se stejným zájmem sleduji situaci i v kalendáři Rallysprint série, kde chceme letos bojovat s Frantou Rajnohou. Chci ale věřit, že letošní sezónu nakonec rozjedeme.

Premiéru si v rámci virtuální Valašské rally odbyl také nový design tvého vozu Polo GTI R5 právě pro sezónu 2020…

Ano a jsem moc rád, že první reakce kluků v našem týmu Racing 21 byly hodně pozitivní. S příchodem nových týmových partnerů jsme cítili potřebu změnit vizáž auta odlišnou grafikou, dát ji více dynamiky, ale snažili jsme se přitom zachovat naše týmové barvy. Myslím, že s tímhle „válečným“ zbarvením budeme pro naše fanoušky na trati nepřehlédnutelní. Doufám, že se s nimi brzo uvidíme na skutečných erzetách, i když nám teď hodně pomohly ty virtuální, za které chci celému realizačnímu týmu okolo Jaromíra Tomaštíka velmi poděkovat. Skvělá práce a výborná zábava!