Kleinschmidtová budí respekt

Kariéra osmatřicetileté inženýrky z Kolína nad Rýnem, špinavě blonďaté Jutty Kleinschmidtové se začala odvíjet už v roce 1979. V té době patřila do německého sáňkařského národního týmu. Ovšem motory a dobrodružství jí přitahovaly daleko víc než sáňky a ledové koryto. V roce 1987 se jako turistka vypravila poprvé na Dakar, který ji hned chytil u srdce. „Od té chvíle jsem chtěla Dakar vyhrát“. O rok později už seděla na motocyklu, ale ten jí nestačil a proto o pět let později usedla na horké sedadlo Jeana Louise Schlessera, francouzského specialisty na dálkové soutěže, tzv. rajdy, a tehdejšího životního partnera.

Z role spolujezdce je to už kousek k volantu. Při svém debutu v roce 1995 dojela do cíle na slušném dvanáctém místě. V té době už stála pevně na svých nohou, i přestože ji Schlesser opustil: „Dodnes je přesvědčen, že ženy jezdí s autem hůř než muži“, vysvětluje rozchod tichá a nenápadná Kleinschmidtová, která v roce 1999 dokončila Dakar s Tinou Thörnerovou a s Mitsubishi Pajero na třetím místě a jako první žena vystoupila na stupně vítězů. Tři dny dokonce Dakar vedla.

Po pátém místě v loňské sezóně přišel konečně vytoužený úspěch – absolutní vítězství. „Naším cílem bylo dojet do pátého místa, i když jsme tak trochu pomýšleli na stupně. Proti buginám, které patří do jiného světa a proti Šinozukovi, Fontenayovi a Masuokovi s továrními vozy jsme neměli šanci. Chtěli jsme jet tak rychle, jak to jen bude možné a nic neriskovat. Naše Pajero je dva roky staré a má už hodně za sebou, včetně dvou havárií. Jde o jediné Pajero, uzpůsobené pro přepravu čtyř náhradních kol. Ale stejně vozíme jen dvě, neboť Micheliny jsou opravdu na úrovni. Ani podvozek a motor neodpovídá aktuálnímu stavu“.

Když je řeč o voze, tak jen připomeňme, že letos startuje Jutta Kleinschmidtová s Mitsubishi Pajero poháněné zážehovým šestiválcem 3.5 o výkonu 191 kW (260 k) a točivém momentu 353 N.m. Samonosnou třídveřovou karosérii tvoří ocelový monokok s kevlarovými díly.

I přestože tedy Pajero nepatří právě mezi nejmladší, tak projela po 21 dnech a více než 10 000 km cílem jako první a toto umístění zopakovala i při další akci Baja Italia. A moc nechybělo a vyhrála i do třetice. Při tuniské rallye ztratila hodinu pro poruchu diferenciálu a propadla se až na 46. pozici. Riskantní jízdou, při níž také během etapy předjela čtyřicet vozidel, se dostala až na třetí příčku. Jenže další technický problém ji definitivně zastavil. „Bohužel jsme neměli náhradní díl, jinak bychom dojeli. Poprvé jsme měli k dispozici nový podvozek, který společně s 260 k zrychlil Pajero o 1 až 1,5 sekundy na kilometr“.

Od prvního maratónu na motocyklu Rallye Faraónů 87 a premiéry s automobilem v Tunisu ´94 absolvovala nespočet dálkových rallye s vynikajícími výsledky. Vloni jí tyto úspěchy vynesly např. celkovou druhou příčku ve Světovém poháru a první v kategorii T2. Kromě maratónů se čas od času sveze i při „čtyřiadvacetihodinovce“ na Nürburgringu (v roce 1999 dojela s Mercedesem sedmá), vyzkoušela i Trophée Andros nebo Hunsrück. Její láskou jsou však maratony. V těchto dnech právě startuje v Maroku, kde se pokusí získat další body k upevnění své vedoucí pozice v průběžné klasifikaci.