Metrocubo – revoluční studie městského auta

Svojí délkou dvaapůl metru se Metrocubo sice podobá malému autu, šířkou něco přes půldruhého metru zase pohodlnému sedanu, přesto zaparkovat může prakticky všude. A to zásluhou posuvných dveří u řidiče, zatímco u spolujezdce se otevírají klasicky a nastupovat lze i výklopnou zadní stěnou, za níž mohou být umístěna napříč ještě dvě sedadla. Vpředu je řada tří sedadel, přičemž pouze řidičovo má své pevné místo a ostatní se mohou libovolně přestavovat nebo skládat. Přestavbu ulehčují kolejnice, po nichž se sedadla posouvají do jakékoliv polohy. Přes jednoduchou trubkovou konstrukci sedadel je napnuta textilie, která je v místech kontaktu s tělem obložena tvarově stabilním gelem na bázi polyuretanu.

Hlavním designerským znakem je rozdílná velikost kol umístěných v samých rozích karosérie. Tento zvláštní význam zdůrazňují ještě elementy v podobě pyramid, v jejichž horní části se skrývají skupinové svítilny. Rozdílný sklon čelního a zadního skla dodává vozu patřičnou dynamiku, a je úplně jedno z jakého úhlu vozidlo pozorujete. Velikost a umístění kol má svůj význam z hlediska úspory místa uvnitř vozidla. Zajímavou celkovou architekturu umožňuje také Michelinem vyvinutý tzv. Pax-systém, který jednak zabraňuje oddělení pneu z ráfku nebo umožňuje pokračovat v jízdě i při úniku vzduchu, ale přináší i další přednosti. Metrocubo tak nemusí vozit rezervní kolo, což umožňuje využít celý prostor v podlaze k uložení mechanických částí. Snížený průměr předních kol vede mj. ke snížení poloměru zatáčení o jeden metr na 8 m. Rovněž vzadu je maximum elementů skryto pod podlahou a také část zavěšení je integrována do kola.

K pohonu slouží zážehový čtyřdobý dvouválec o objemu 505 ccm od firmy Lombardini Motori, předního výrobce spalovacích motorů zemědělských, stavebních a průmyslových strojů, člunů a malých vozidel. Vpředu uložený motor je kombinován s bezkartáčovým generátorem a malým elektromotorem Siemens.