Poselství od kritického básníka

Jerry Holzerová je dcerou prodejce automobilů a někdejšího učitele autoškoly z města Gallipolis v Ohiu. Nepůsobí roztomile a něžně, nedychtí po neustálé pozornosti okolí a nenašli byste u ní ani stopy lhostejnosti ke světu. Kdokoli se s touto ženou skutečně setkal, nemohl by o ní nikdy prohlásil, že má v povaze sklíčenost, nátlak, sebelítost nebo snad znudění nad stavem světa. Jenny Holzerová navrhla pro BMW automobil do slavné série Art Cars. V pořadí již patnáctý vůz této pozoruhodné sbírky, jejíž základ položil v roce 1975 prvním výtvorem Alexander Calder.

Osmačtyřicetiletá básnířka a umělkyně Jenny Holzerová má ve světě umění pozoruhodnou reputaci, o níž nikdo ani na okamžik nezapochybuje. Má v sobě něco vzácného, co se na konci dvacátého století často nevidí. Svým založením je přátelská, veselá, otevřená a svěží, jemná a citlivá. Směje se od srdce a dokáže být i vážná, ale bez jakékoli stopy chladu a odměřenosti. Dokáže o věcech dlouze přemýšlet a stále se snaží najít vnitřní klid a mír. Jenny Holzerová je velmi kosmopolitní a přitom velmi americká. Je věcná a pozoruhodně přímočará. Všechny tyto netradiční vlastnosti se přitom odrážejí v jejím díle.

Jenny je matkou desetileté Lili a manželkou umělce Mika Gliera, který maluje obrazy v poněkud tradičnějším stylu, ale který do svých témat zahrnuje i aktuální politické náměty. Žijí společně na farmě v Hoosicku u New Yorku. „Velké jablko“ je pro ni nejkrásnější a nejvíce vzrušující město na světě: „Všechno je to dobré, zlé i odporné, to vše je New York.“ Jenny studovala fine art a design na řadě renomovaných škol, včetně Rhole Island School of Design a svoji kariéru začala jako abstraktní malířka. Nechtěla se však omezit pouze na tvorbu „estetických věcí“, jak je sama nazývá, a tak se pustila do experimentů s větami a aforismy, které malovala na zdi nebo vrývala do oceli. Jak sama říká, nejraději své texty umisťovala na obrovské elektronické štíty, ale také na klobouky, trička nebo kamenné lavice. Pozoruhodné je i promítání jejích textů do vody nebo na zdi xenonovým projektorem. „Jak vidíte, mám ráda práci s netradičními materiály a to na místech, kde by lidé čekali cokoli jiného, jen ne umění.“

A zatímco jsou její instalace terčem bouřlivých diskuzí v uměleckých kruzích, Jenny Holzerová dokázala dobýt přední galerie a umělecká muzea v USA i v Evropě. Newyorské Gugenheimovo muzeum ji složilo poctu uspořádáním slavné výstavy z jejích děl, která se stala událostí sezony 1989/90. Na 44. Benátském bienale reprezentovala svoji zemi s „one woman show“ a právem si odvezla hlavní cenu – Zlatého lva.

Automobilka BMW se rozhodla využít talentu jedné z nejkritičtějších umělkyň dnešních dnů a svěřila jí tvorbu vozu do sbírky Art Cars, kterým by znázornila „dialog mezi světem umění a světem technologie.“ Jak zdůrazňuje tiskový mluvčí koncernu BMW Richard Gaul, všichni byli zvědaví, jaké výrazové prostředky Jenny Holzerová zvolí pro supersportovní, technologicky dokonalý vůz BMW. „Byli jsme velmi potěšeni, že přišla se stylem a způsobem vyjadřování, v němž můžeme najít naši strategii a úspěchy značky BMW za posledních 35 let,“ říká Richard Gaul.

Model V 12 LMR navržený Jenny Holzerovou není pouze estetickým dílem určeným pro výstavy. Její dílo zazářilo i v předkvalifikaci na slavný závod 24 hodin Le Mans počátkem května a v druhém červnovém víkendu kroužilo přímo v nejslavnějším vytrvalostním závoddě světa. To byl pro Jenny Holzerovou další důvod, aby zvolila nezvyklý umělecký experiment.

Americká umělkyně strávila „nekonečné množství času“ přemýšlením o svých textech, vyjadřujících životní pravdy, motta, hesla a výkřiky. „Chtěla bych je zvěčnit,“ dodává. V případě BMW V 12 LMR vsadila tato verbální akrobatka na texty o pravdách, které ověřil čas a které budou platné i za dlouhou dobu. Jedním z nich je prosba o záchranu „Ochraň mě před tím, co chci“, kterou šokovala na Time Square v New Yorku nejen další umělce. Toto je zároveň největší z textů, které jsou na voze viditelné z nadhledu. Další hesla jsou umístěna na přídi, na zádi, na bocích vozu a konečně i na opěradle řidičova sedadla: „Monomanie je základem úspěchu“, „Nedostatek charismatu může být fatální“, „Jsi tak složitý, že nemůžeš zodpovídat za nebezpečí“, „Vše nedosažitelné je neuvěřitelně lákavé“ nebo „Co naléhavého nás dokáže zachránit, když ne sex?“

Jenny Holzerová doufá, že tato hesla mají svoji vnitřní logiku. Cítí, že jejich skutečný význam leží někde mezi vtipem a vážností. Přesně toto rozmezí je podle ní ideální pro závodní automobil. Pohledy na význam a vyznění hesel se přitom mohou interpretovat mnoha způsoby, od „zcela směšného až po spíše temný“. Přesně toho chtěla umělkyně také dosáhnout. Toto „umělecké auto“ je výrazně odlišné od všech 14 zbylých členů sbírky. „Poeticky sociální kritička“, jak se Jenny Holzerová sama popisuje, si vzala jako základ svého díla „běžný“ závodní vůz a zaměřila se na několik bodů – nápisy, celkový grafický design, použití jednotlivých materiálů a malbu. Za pomoci několika asistentů pak začala tvořit extravagantní dílo.

Nejdříve se rozhodla přidat do zářivě bílého laku vozu hliníkový prášek, který zvýrazňuje bělost laku a znásobuje jeho lesk na denním světle. Následně vyrobila ze speciální odlehčené ocelové fólie vysoce odrážející světlo písmena, která nezhoršují aerodynamiku vozu a nejsou ani nadměrnou zátěží. Každé písmeno má dále obrys z fosforeskující barvy, která mu dodává téměř magický podtón. Celek dotvářejí ručně malované dekorativní linie, které prodlužují dosah fosforujících okrajů písmen podél celého vozu. BMW V 12 LMR tak má velmi originální a atraktivní „auru“, aniž by se z tohoto vozu stal fetiš.

Jenny Holzerová, která za svá díla získala nejprestižnější ceny, nevidí problém v tom, že se angažuje v boji za životní prostředí, proti AIDS, chudobě a nadbytečnému utrácení, a na druhou stranu vytvořila design vysokovýkonného závodního vozu. „Můj dědeček i otec byli prodejci automobilů a já jsem v těsné blízkosti s auty strávila celé své dětství,“ zdůrazňuje originální umělkyně. Jako malé děvče toužila po tom, aby s dědečkem odletěli do Indianapolis na jeden z nejslavnějších závodů. A konečně si je vědoma i toho, že pro velkou část lidstva představují automobily nedílnou část kvality jejich života a životního stylu

Pak je zde ještě jeden významný důvod, pro který se rozhodla přijmout nabídku BMW. Závodní vůz je totiž dokonalým médiem pro sdělování myšlenek. Sledují jej statisíce diváků a větší pozornost nemají ani fotografie na titulních stranách v novinách a časopisech. „Někdy si říkám, že není vůbec rozhodující, jak moji práci hodnotí lidé. Jestli si myslí, že jde o umění nebo ne,“ zdůrazňuje nekonvenční umělkyně. Navíc chce, aby lidé na její hesla nenahlíželi s určitým odstupem, který mají k umění, ale aby přemýšleli o jejich významu.

Po Jihoafričance Ester Manhlanguové z Transvaalu, která opatřila originálním designem BMW 525i v roce 1991, je Jenny Holzerová druhou ženou, která přeměnila automobil BMW na umělecké dílo. Jenny proto považovala tuto šanci za skutečnou uměleckou výzvu, navíc zvýrazněnou možností podtrhnout ženský prvek. Domnívá se, že možnost transformovat BMW V 12 LMR na umělecké dílo získala i díky faktu, že takřka neustále pracuje na veřejnosti.

Jenny Holzerová se hlásí k tradicím amerického umělce pop-artu Andy Warhola a německého umělce, básníka a filosofa Josepha Beuyse. Právě Beuyseova teorie, že vše je umění a každý člověk umělec, přesně vystihuje smýšlení Jenny Holzerové. Dodává ještě, že vidí velkou možnost, aby umění pomáhalo lidem stát se lepšími.

Tuto myšlenku vzápětí dokládá svojí akcí pro německé noviny Süddeutsche Zeitung v roce 1995. Do tiskařské barvy těchto novin přimíchala sterilizovanou krev v práškové podobě. Kdokoli se tak dotkl výtisku novin, mohl cítit, jaké to je mít na rukou krev, stejně jako vojáci znásilňující a vraždící bosenské ženy. Jednomyslným ohlasem na tuto uměleckou akci bylo všeobecné pobouření. Součástí této akce byla i hesla „Je to ten člověk ve mně, který zabíjí“. Výnos z prodeje těchto „uměleckých novin“ byl věnován válkou pronásledovaným ženám v Bosně.

Jenny Holzerová k tomu říká: „Samozřejmě jsem připravena uskutečnit podobný projekt znovu, a to na podporu ponížených, zneužitých a z domovů vyhnaných žen v Kosovu, pro srbské matky a ženy, které se bojí o své syny a muže a vůbec pro všechny lidi, kteří přemýšlí o lidských právech.“

Hanjo Seissler
BMW magazín 2/99