Sportovní hvězdy BMW – dědičný talent

Všichni tři chtěli být samozřejmě automobilovými závodníky a všem se to také splnilo: Manfred to dotáhl až do formule 1, Thomas se s vozem BMW stal loni mistrem šampionátu DTC a Joachim už léta patří mezi absolutní evropskou špičku cestovních vozů. Cestu mu k tomu dláždil o osm let starší bráška Manfred. Nejen radami, ale třeba i tím, že mu půjčil 10 000 marek, aby v osmnácti mohl začít v Renault Cupu. Když se Manfred v srpnu 1985 za volantem Porsche zabil při závodě sportovních prototypů v kanadském Mosportu, měl už „Jockel” zkušenosti s formulí Ford i nejrůznějšími cestovními vozy včetně BMW 323i a o rok později se stal vítězem poháru, jezdícího se s vozy Porsche 944 Turbo. Další sezónu prožil zavilý kuřák v německém šampionátu formule 3 a stal se vicemistrem, rok poté už mu ale v této kategorii patřil s vozem Reynard-VW titul. Okamžitě přestoupil do formu-le 1, ale v konkurence ne příliš schopném francouzském voze AGS JH 23B, se ani do jednoho z osmi závodů mistrovství světa nekvalifikoval. Tehdy se uzavřela i jeho formulová kariéra a přišlo také spojení s BMW, trvající dodnes: v následujícím roce začal s mnichovskou „em-trojkou” jezdit německý šampionát cestovních vozů, ve třech závodech vyhrál a na monoposty už si ani nevzpomněl. Během dalších let se tenhle blonďáček vypracoval mezi nejuznávanější jezdce v cestovních vozech v Evropě a úspěchy přicházely jako na běžícím pásu. Dnes osmatřicetiletý Joachim, žijící s rodinou v malebném badensko-würtembergském Korbu, vyhrál24hodinovku na Nürburgringui v belgickém Spa, za volantem BMW 318i se stal vítězem britského šampionátu vozů Superturismo (1993) i asijsko-pacifického mistrovství (1994), vyhrál německý šampionát vozů Superturismo (1995) a v roce 1997 byl v této kategorii s BMW 320i vicemistrem. Loni vyhrál Grand prix Macaa, ale protože tovární tým BMW – vzhledem k aktivitám ve formuli 1 – své působení v Superturismu ukončil, chtěl letos pilotoval vozy BMW v týmu Isert. Když ale ze Superturisma odstoupil i tenhle tým, zůstal jeho hlavním letošním cílem start v Le Mans.

Joachim, svou postavou i vahou (60 kg) připomínající žokeje, si fyzičku udržuje nejen v posilovně, ale i squashem a jízdou na horském kole. Za závodním volantem procestoval celý svět. Nejlépe se však cítí doma, u manželky a dcer Niny a Siny. Bývá oblíbeným společníkem, nepohrdne skleničkou červeného a i když už není továrním jezdcem, na odchod zatím vůbec nepomýšlí. Závodění je totiž součástí jeho života a bez závodních víkendů si jej prostě neumí představit.

převzato z Modrobílé revue léto 1999
čtvrtletníku BMW Auto Clubu Praha v AČR