Na Ministerstvu dopravy (MD) a Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) byly dokončeny práce na sektorových strategiích, které představují nástroj pro nastavení priorit do roku 2013 a zejména podklad pro přípravu dlouhodobého plánu výstavby dopravní infrastruktury.
Jednotlivým dopravním stavbám a tahům byla přiřazena důležitost a potřebnost výstavby, a to pomocí multikriteriální analýzy zahrnující všechny klíčové aspekty související s přípravou a výstavbou (například dopady na ekonomický rozvoj regionů, dopravní kapacita, vlivy na životní prostředí, bezpečnost atp.). Podrobnější rozpracování s nastaveným konkrétním modelem do roku 2030 bude předmětem další etapy přípravy plánu s předpokládaným dokončením v roce 2011.
Zároveň byl na MD a SFDI zpracován model financování výstavby dopravní infrastruktury, z něhož vyplývá řada zjištění týkajících se současných možností České republiky. Například na dokončení staveb páteřní sítě dálnic a rychlostních silnic je třeba celkem 499 mld. Kč, zatímco při nezměněném způsobu financování by do roku 2020 bylo k dispozici pouhých 96 mld. Kč, což by odsunulo termín dobudování prakticky do nekonečna.
Finanční model tak naznačuje nutnost zásadních rozpočtových a institucionálních úprav oproti nynějšímu stavu, aby bylo možné krýt investiční náklady realistického scénáře dokončení páteřní sítě. Tento scénář počítá s dokončením v sítě v roce 2025 (o pět let později oproti dosavadním, i když finančně nijak nezajištěným předpokladům) a předpokládá nutnou roční dotaci do systému v rozsahu 100 až 125 mld. Kč (v cenách 2009) se špičkou v letech 2015 a 2016 a následným poklesem pod 80 mld. Kč v roce 2025, tedy po dokončení hlavních investičních akcí. Model financování také dokládá, že dluhopisy vydané SFDI by mohly snížit uvedené potřebné roční dotace v letech intenzivní výstavby a přesunuly by část zátěže do období po 2025, tedy po dokončení sítě.
Ministr dopravy Gustav Slamečka k dokončeným sektorovým strategiím a modelu financování říká:
„Strategie financování založená na kombinaci potřeb a jejich pokrytí zdroji, jejíž základní obrysy jsme dnes představili, je nezbytná pro pokračování výstavby dopravní infrastruktury v dalších letech. Vzhledem ke stále omezenějším zdrojům musíme učinit institucionální opatření, které umožní užití efektivních finančních nástrojů při financování výstavby. Současně se ale musíme důsledně zaměřovat na nejpotřebnější úseky komunikací. Proto vznikají sektorové strategie – jako nástroj pro nalezení takových úseků. Nesmíme však pouštět ze zřetele, že máme-li být schopni dostat do souladu potřebnost úseků s jejich připraveností, musí být učiněny i legislativní kroky, abychom uměli minimalizovat dobu a nákladovost přípravy investičních staveb.“
