O Petřínské rozhledně

Založili Družstvo pro výstavbu rozhledny, dali do něj první peníze a od magistrátu získali pozemek. Pro pětkrát menší napodobeninu Eiffelovy věže byl vybrán vrch Petřín v nadmořské výšce 318 m.

Stavbu rozhledny urychlilo konání Zemské jubilejní výstavy v Praze v r. 1891. V r. 1890 byla provedena projektová příprava a zajištěny potřebné prostředky. Stavba byla zahájena v březnu 1891 podle návrhu arch. Vratislava Pasovského, autory konstrukce byli ing. František Prášil a ing. Julius Souček z Českomoravské strojírny.

V neuvěřitelně krátké době vyrostla celá konstrukce, 28. července 1891 byla zkolaudována a již 20. srpna 1891 byla rozhledna slavnostně otevřena. Tvoří ji lehká osmiboká příhradová ocelová konstrukce, na kterou se spotřebovalo 175 tun železa. Osm ramen konstrukce bylo zakotveno v mohutných kamenných blocích ve vrcholech osmiúhelníka, jehož úhlopříčka měří 20 m. Cesta na vrchol má 299 schodů až k vyhlídkové kabině ve výšce 51 metrů, odkud je překrásný rozhled na město. Celková výše rozhledny je uváděna 63,5 m.

Ve 20 m prvního patra byla zbudována krytá vyhlídková terasa s ochozem. Na střeše ve výšce 60 m nad terénem byla původně umístěna stylizovaná koruna s vlajkovou žerdí. Tehdy vozil návštěvníky na vyhlídku výtah pro šest osob, zprvu na plynový, později na elektrický pohon. Přízemní pavilon sloužil restauraci.

5. 7. 1938 v době konání sokolského sletu v Praze došlo patrně ke zkratu a začalo hořet uvnitř výtahové kabiny. Návštěvníci tehdy kabinu včas opustili a sestoupili do přízemí, horní část rozhledny však byla poškozena a musela být částečně přestavěna. 1. května 1953 byl na rozhledně uveden do provozu televizní vysílač. Tehdy byl zrušen výtah, aby tubus vyplnily kabely a napáječe. Kabina v prvním patře také začala sloužit spojům, kterým byla celá věž předána. Místo královské koruny byla na vrchol umístěna televizní anténa a později anténní nástavec tubusu.

Pro návštěvníky zbyla jen obě schodiště a horní vyhlídková kabina. Nad prvním patrem byla vystavěna plošina pro parabolické antény. R. 1980 byla rozhledna pro havarijní stav tubusu a schodiště pro veřejnost uzavřena. V r. 1991 se ke 100. výročí Zemské jubilejní výstavy konala Všeobecná československá výstava. Pro tuto příležitost byla věž po nejdůležitějších nutných opravách pro veřejnost otevřena a vydržela provoz až do r. 1999. Od r. 1998 je ve správě Pražské informační služby.

Od r. 1999 po dobu dvou let probíhala generální rekonstrukce rozhledny, většinou za provozu. Rekonstrukci rozhledny prováděl Spojprojekt Praha a. s. Byla rozebrána stará a nově vyrobena obě dřevěná schodiště z kvalitního dřeva bez suků. Schody byly opatřeny protiskluzovým povrchem. Byl osazen nový tubus a v něm výtah pro invalidy a starší osoby, který jezdí do horní vyhlídkové kabiny. Místo dřívějšího obedněného balkonu vznikl ve 20 m elegantní ochoz, kde je umístěn dalekohled. Tento ochoz je přístupný i turistům na invalidním vozíku. V nově vybudovaném přízemí je vstupní hala, bufet a expozice Klubu českých turistů. Suterénní prostor je uchován otevřený, je v něm možné vidět pilíře, na nichž rozhledna stojí. Je zde prostor pro galerii, v níž byla otevřena dlouhodobá výstava Jára Cimrman, génius, který se neproslavil. Výstava představuje sbírku kuriózních vynálezů z 19. století z Národního technického muzea. Rozhledna byla po rekonstrukci otevřena pro veřejnost 24. března 2002.

(Pražská informační služba)