Elektromobilita v Česku roste oproti rozvinutějším státům pomalu. Nákup firmám usnadní operativní leasing

Zatímco v západní Evropě elektromobily získávají na popularitě, Česká republika je téměř na konci žebříčku oblíbenosti těchto vozidel. Češi by benzín za elektřinu vyměnili jen v případě finanční dostupnosti. S pořízením elektromobilů do firemních flotil může pomoci alternativní financování.

Podle studie Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) za loňský rok se elektromobilitě daří především v nejbohatších evropských zemích. Nad 3,5 procenta těchto aut se z celkového počtu prodalo v zemích s nejvyšším HDP – Švédsku, Nizozemí, Rakousku, Norsku, Švýcarsku a Finsku. V těchto státech se tak koncentruje většina elektromobilů, zatímco státy s HDP pod 29 000 Eur na hlavu, tedy přibližně polovina zemí Evropské unie, registrují méně než jedno procento aut na elektrický pohon z celkového počtu prodaných vozidel.

„Evropským rekordmanem je Norsko, kde téměř každé druhé nově registrované auto je elektromobil. V Česku přitom dosahuje tento podíl pouze 0,3 procenta. Podíl elektromobilů na nově registrovaných vozidlech představuje v Evropě zhruba 1 procento,“ říká Blanka Javorová z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), který na toto téma letos vypracoval studii.

Na druhou stranu ale podle ACEA v Evropě pokračuje pokles prodeje nových automobilů s dieselovým pohonem. Za poslední čtvrtletí loňského roku se snížil o 7 procentních bodů z celkového podílu nových vozů na přibližně 34 procent ve prospěch benzínových vozidel.

Zatímco v celoevropském měřítku počet vozidel na alternativní pohon v posledním roce vzrostl z 5,7 na 7,3 procenta, Česká republika je v počtu elektromobilů na čtvrté příčce od konce za Řeckem, Slovenskem a Polskem. Elektromobilů (mimo hybridy) se u nás podle ACEA prodalo 703, což je ale i tak nárůst o více než 80 procent.

Největší podíl prodeje u nás podle Svazu dovozců automobilů (SDA) tvořily loni vozy s benzínovým motorem, kterých se prodalo 67 procent z celkových 261 437 nových osobních aut. Diesely potom tvořily 30 procent. „I v prvním pololetí letošního roku vede z hlediska paliva benzín s 70,14 procenta. Podíl nafty opět mírně poklesl na 27,62 procenta,“ dodává tajemník svazu Josef Pokorný.

Češi nejvíce řeší pořizovací cenu

Podle studie IDEA mají největší vliv na rozhodování o koupi elektromobilu místo vozu se standardním pohonem pořizovací náklady. „Čeští zákazníci jsou nicméně ochotni si připlatit za zlepšení technických parametrů, například za zkrácení nezbytné doby nabíjení nebo ještě úspornější provoz vozidla,“ popisuje Blanka Javorová. Silným faktorem při rozhodování kupujících by byla možnost státní podpory, která v řadě států funguje. Česko o ní ale prozatím neuvažuje.

Vysokou pořizovací cenu, alespoň pro podnikový segment, dnes už pomáhají řešit leasingové společnosti nabídkou automobilů s elektrickým pohonem na operativní leasing. „Abychom podpořili energetickou transformaci firem, rozhodli jsme se v loňském roce posílit nabídku těchto vozidel. Ve spolupráci s našimi partnery dokážeme pokrýt celý ekosystém elektrických vozidel zahrnující nejen samotné vozidlo, ale též instalaci dobíjecí infrastruktury doma i na pracovišti, integrovaná platební řešení včetně automatické náhrady za domácí nabíjení a digitální služby pro elektrická vozidla jako sledování spotřeby a lokalizace dobíjecích stanic,“ říká Tomáš Kadeřábek, konzultant společnosti Arval CZ. Služba je podle něj nyní k dispozici ve 12 zemích Evropy a v plánu je postupné zavedení do dalších států včetně České republiky.

Zvýšení nákupů elektromobilů na úkor klasických automobilů se spalovacím motorem je přitom podle Blanky Javorové z IDEA pro český trh žádoucí z mnoha důvodů. „Elektromobily mohou pomoci výrazně snížit emise skleníkových plynů, negativní dopady znečištění ovzduší a hluku nebo závislost na dodávkách ropy zejména z politicky nestabilních regionů,“ uvádí. Bez elektromobilů je navíc těžko představitelné dosáhnutí emisních cílů Evropské unie. Podle nového nařízení o CO2 pro osobní automobily je cílem snížení emisí o 15 procent do roku 2025 a o 37,5 procenta pro rok 2030.