Dealeři se žlutým kosočtvercem každých 30 kilometrů

PERISKOP: „Co si lze představit pod pojmem Renault?“

Jitka Skaličková: „Renault, to není jen neskutečné množství modelů, několik „Automobilů roku“ nebo přes deset generálních ředitelů. Je to stálý vývoj vpřed, jak v oblasti inovace – s velkoprostorovými a jednoprostorovými vozy jsme přišli na trh mnohem dřív než ostatní – tak v oblasti bezpečnosti. Renault vyvíjí doslova každým dnem nový patent na snížení nehodovosti. Renault v České republice je velká firma, která má okolo sedmdesáti zaměstnanců a která funguje od roku 1994.“

PERISKOP: „Co vidíte jako největší úspěch české pobočky?“

Jitka Skaličková: „Asi nárůst prodeje, který se zvyšoval meziročně o 50 – 60 %. Tento rok sice automobilovému průmyslu moc nepřeje, nicméně jsou měsíce, kdy dosahujeme většího počtu prodaných vozů než vloni.“

PERISKOP: „Myslíte si, že nižší prodeje mohou mít příčinu v nasycení trhu?“

Jitka Skaličková: „Myslím, že nasycením trhu to nebude, vozový park v ČR je opravdu zastaralý. Spíše to je způsobeno obecnou ekonomickou situací: lidem se nechtělo jít do investic materiálního charakteru. Nyní očekáváme opětný nárůst prodejů.“

PERISKOP: „Jak funguje systém dealerů?“

Jitka Skaličková: „Renault má hned po Škodovce největší síť, kde funguje více než osmdesát dealerů. S trochou nadsázky říkáme, že každých třicet kilometrů najdete dealera se žlutým kosočtvercem.“

PERSIKOP: „Není pak pro dealery problém se uživit?“

Jitka Skaličková: „Myslím, že ne, neboť dealer má většinou nejen prodejnu, ale i servis, a tam je poptávka tak obrovská, že dealer opravuje výhradně vozy Renault.“

PERISKOP: „Jaké zákazníky oslovuje podle vašeho názoru Renault na českém trhu?“

Jitka Skaličková: „Nejblíže jsme klientele, která chce rodinné, příjemné auto – pro manžela do práce i pro manželku na nákupy, pro děti, což Renault v nižší střední třídě zcela splňuje. V naší nabídce jsou i dražší vozy, ale nejvíce prodáme modelů mégane a clio.“

PERISKOP: „Renault slaví letos sté narozeniny. Jaké novinky chystáte v této souvislosti?“

Jitka Skaličková: „Oslavy jsme zahájili uvedením nového clia na začátku roku. To slaví v západní Evropě neskutečné úspěchy, i u nás jsme měli v prvním měsíci prodeje více než 500 objednávek. Na podzim se chystá modifikace Twinga. Příští rok bude opravdu hodně novinek, a to jak faceliftů stávajících modelů, tak modelů úplně nových. Na trhu se objeví i šestý mégane v rodině – Mégane Break.“

PERISKOP: „A nyní od firmy Renault k vaší konkrétní práci… Čím se právě zabýváte?“

Jitka Skaličková: „V současné době pracuji na velké akci o bezpečnosti – „Mise podaná ruka“, jejímž jedním z hlavních sponzorů je Renault. Z pražského Staroměstského náměstí vyjíždí 5. září velká karavana, která bude po dva roky ve školách, v mateřských školách, kulturních střediscích větších měst České republiky prezentovat dětem a jejich rodičům bezpečnostní prvky.“

PERISKOP: „Jaký byl váš největší automobilový zážitek?“

Jitka Skaličková: „Když mne pan Jiří Pošík svezl v jeho Clio Williams. Budu se dlouho rozmýšlet, jestli si do toho ještě někdy sednu, bylo to nádherné, avšak nevím, zda bych to chtěla ještě zopakovat.

PERISKOP: „V jakém voze vás můžeme potkat na silnici a se kterým se vám jezdilo nejlépe?

Jitka Skaličková: „Samozřejmě, že nejezdím ničím jiným než Renaultem, v současné době s „Autem roku 97“, scénicem. Jsou dva modely, které mne skutečně uchvátily, a to TWINGO (Je vlastně „nafukovací“. Aby si ho člověk zamiloval, musí se v něm svézt. Málokdo ví, že se v něm pohodlně vyspí dvě osoby.) a SCÉNIC (Tam, pokud chcete, nemusíte celý den dělat nic jiného, než si hrát se sedačkami, překlápět, sklápět, vyjímat… Naprosto senzační vůz, který je přitom jen o málo delší než základní model méganu.).“

PERISKOP: „Jaký je váš názor na české řidiče?“

Jitka Skaličková: „Musím říci, že je mám rozdělené podle toho, v jakém autě jezdí. Když přede mnou jede stodvacítka, která má za zadním oknem vajíčka, budu dávat pozor a co nejrychleji ji předjedu. Jestliže za mnou svítí mercedes s českou espézetkou, taky si budu dávat pozor a přibrzdím, aby mne mohl předjet a abych od něj měla, jak se říká, pokoj. Čeští řidiči udělali velký krok kupředu. Po sametové revoluci, kdy z trabantů sedli do velkých limuzín, to bylo trochu riskantnější. Vidím to pozitivně: český řidič je opatrný, málo riskuje. Ráda si to myslím, ale občas když jedu, zjišťuji, že opak je pravdou. Vidím-li dopravní nehody na dálnici D1, říkám si, že to asi nebyl ten řidič, o kterém mluvím. Co mi dělá v současné době radost, jsou řidičky za volantem, kterých naštěstí přibývá. Podle mne ony dokáží statistickou křivku nehodovosti podstatně snížit. Nikam nepospíchají, nepotřebují si na silnici nic dokazovat. Já osobně se za volantem málokdy rozčílím, jsem taková ta tolerantní řidička: na dálnici sice klidně jedu stočtyřicítkou, ale po Praze po dvou pokutách jezdím padesátkou a na šedesátku mne nikdo nevyhecuje.“

PERISKOP: „Jak vypadá vaše »auto snů«?“

Jitka Skaličková: „Moje auto snů je malé, kompaktní, robustní praktické auto se silným motorem.“

PERISKOP: „Jaká je vaše osobní vize 21. století?“

Jitka Skaličková: „Vývoj aut půjde dál – silnější motory, větší bezpečnost, design, …Pokud ale silnice a dálnice zůstanou v současném stavu, možná bych viděla reálnější výrobu traktorů… Bojím se také, že moderní komunikační prostředky jako Internet a e-mail nás všechny pohltí, takže bude problém si s člověkem popovídat. Při současné rychlosti vývoje komunikačních kanálů zbude jen málo lidí, kteří budou umět komunikovat s lidmi, a zřejměfunkce jako Public Relations a styk s veřejností budou obrovsky ceněny.“