Jak píše na svých internetových stránkách: „Nikdy bych si nedovolil riskovat svůj život ve voze, kterému nevěřím na 110 procent. Chci se vrátit zpět ke své manželce a dětem. To byl důvod, proč jsem si vybral Volvo V70 XC.“ Jeho cesta povede přes široké „autobahny“ Německa, prašné cesty na Sahaře, outback v Austrálii, nekonečné šotolinové cesty v Íránu a pusté prérie Ameriky, kde opuštěné čerpací stanice se obsluhují ruční pákou.
Gerlach byl korespondentem ve válce v Ugandě a Rhodesii, byl i v Etiopii, když byl svržen Haile Sellassie v roce 1974. Do dnešních dnů již objel svět sám několikrát. Proto má pro strach uděláno. Sám ví, jak se má v nebezpečných situacích pohybovat. Zachovat klid a snažit se být vždy příjemný. Pokud se vám to nepodaří, tak se pak může stát, že vaše auto se stane jen dalším ohořelým vrakem u cesty.
Zajímavá příhoda se stala na autosalonu ve Stockholmu. Gerlach tam odpovídal na různé otázky zájemců. Druhý den se na stánku Volva objevila Jeho královská Výsost, král Karel XVI. Gustav Švédský, aby se podíval na nové Volvo. On sám je velký přítel automobilů a veteránů. Vlastní dokonce Volvo PV 444. Král se ptal, jestli tento vůz opravdu jede na cestu okolo světa a jakou trasou. Gerlach mu řekl, že ano a že cesta vede přes Evropu, Sicílii atd. Pak se král ptal na vůz, jeho výkon, na pohon všech 4 kol atd. Krále zajímalo i jak bude dlouhá cesta (okolo 40 070 kilometrů. „Bojíte se, že budete přepaden?“ „Ne nebojím, lidé jsou většinou přátelští a když se vyhnete místům, která jsou známa řáděním teroristů a přepadáváním, tak Vám nic nehrozí.“ „Co na to říká vaše manželka, že budete tak dlouho pryč?“ „Být bez rodiny je vždy velký problém, ale přiletí za mnou do Thajska a to mi velmi pomůže.“ Král mu popřál hodně štěstí a odkráčel směrem ke stánku Porsche. Za dvě minuty poté přišel ministerský předseda Göran Persson a ptal se na ty samé otázky. To jen dokazuje, že pokud jde o automobily, jsme všichni ať už šlechtici, celebrity nebo my obyčejní lidé úplně stejní.
Koncem dubna už bylo Volvo V70 XC zaparkováno před Gerlachovým domem a on sám nakládal své potřeby. Jak sám Gerlach uvádí: „Přesto, že to dělám 28 let, jsem stále trochu nervózní.“ Nicméně všechna potřebná víza již měl ve svém pasu a zbývalo vyřešit ještě dva problémy, kam dá svůj ruční naviják, se kterým cestuje již 25 let a kde si po cestě vyprat. Jak říká: „Dříve byly v hotelích síťové pytlíčky, do kterých se daly ponožky a pak vypraly. Dnes už nic takového nenajdete.“ Takže hlavní výbavu tvoří síťový pytlík na praní, naviják, termoska (na suché Martini), knížky, svíčka pro případ výpadku proudu a žvýkačky. To je opravdu základní výbava našeho cestovatele. Lidé se také ptají, co si s sebou beru jako náhradní díly do auta. Jenom dva olejové filtry, brzdové destičky a žárovky. Gerlach k tomu dodal: „Pokud by mi výrobce doporučil, abych si vzal více dílů, tak bych si asi vzal jiný vůz.“
Začátkem května cesta začala. Nejprve přes Švédsko, kde jak Gerlach sám tvrdí je možno potkat losa uprostřed silnice. Tato překrásná zvířata je možno ještě dnes potkat na cestách celého Švédska a Finska. Cesta pak vedla do Německa, kde naložený vůz uháněl rychlostí 140 km/h a to s celým nákladem na střeše. Cesta ubíhala rychle a to zejména proto, že v Evropě nejsou vůbec žádné hranice. Tak se Gerlach dostal až do Rakouska. Během cesty byl jeho vůz stále středem pozornosti. Jak sám píše: „I v dopravní špičce se okolo mého vozu zastavují Mercedesy a BMW a jejich řidiči se dívají na mapu namalovanou na mém voze.“ V Itálii jako obvykle pršelo. Christer má ten problém, že pokaždé, když je v Itálii, tak mu prší. Po cestě je to jako kdyby v každém Italovi byl Schumacher. Italové ale také dokáží ocenit krásná auta. Samozřejmě, že nové Volvo V70 XC se jim líbí. Z Italie pokračoval Christer do Afriky. Po přistání v Tunisu prošel celní kontrolou. Ta trvala nad očekávání jen jednu hodinu, přestože minule se vlekla 4 hodiny. Tunis je podle Christera nejevropštější ze všech afrických zemí.
Cesta vedla dále přes Saharu. Ta začíná v Kebili. Přes cestu na toto upozorňuje velká brána. Teplota byla jen 38 stupňů. To co vás zarazí je pustina, která se rozkládá všude kolem. Voda je zde důležitá a říká se, že dospěly muž bez ní v poušti umře za dva dny. Potřebná denní dávka vody jsou tři až pět litrů. Pokud nebudete dostatečně pít, tak se objeví obdoba nedostatku kyslíku ve vysokých výškách. Jen pro vaši informaci, pivo se v Tunisu nazývá Celtia a přes to, že je to muslimská země, tak se v barech pije ve velkých množstvích. „U Beni Ghilouf mě zastavil policista. Obával jsem se co jsem provedl, ale on se mě jen zeptal odkud jsem a jestli bych ho nesvezl. Vozit ozbrojené lidi není mým koníčkem, nicméně jsem souhlasil. Odběhl si do křoví pro svoje věci a jediné co během cesty řekl bylo, „proboha přejel jste hada.“. Potom vystoupil a odkráčel. Tvářil se při tom jako ředitel hnutí Greenpeace.“
Popřejme tedy Christeru Gerlachovi hodně štěstí a žádné problémy během zbytku cesty. Průběžně budeme jeho cestu sledovat a vy s námi, pokud si ve svém internetovém prohlížeči najdete adresu
Autopůjčovna s nabídkou vozů všech kategorií.
Firmám nabízíme flexibilní pronájem vozů.
Autorizovaný dealer a opravce VOLVO
Člen koncernu TUkas
