Tradice výroby automobilů Opel v Rüsselsheimu

Nyní se Opel a Rüsselsheim opět chystají zapsat do historie automobilového průmyslu. Těsně vedle stávajících provozů automobilky totiž vzniká zcela nový závod, který povýší standardy produktivity, kvality, bezpečnosti i ekologičnosti výroby na novou úroveň.

Opel začal s výrobou automobilů už v roce 1899, kdy vyjel legendární model „Lutzmann patent motor car“. Díky dalším a na svoji dobu vyspělým a přitom poměrně přístupným modelům popularita značky Opel rychle rostla. Nezanedbatelnou měrou se na sílícím image Opelu podílely i úspěchy ve sportu.

Velkou oblibu si získal například model „Doktorwagen“ 4/8 HP, uvedený v roce 1909. Tímto vozem udělal Opel první důležitý krok na cestě za cenově přijatelným vozem určeným pro nejširší masy obyvatelstva.

V roce 1913 Opel představil svůj první závodní vůz řady Grand Prix, který se chlubil na tehdejší dobu neobvyklou technologií: Čtyřlitrový čtyřválcový motor byl vybavený čtyřventilovou technikou a vačkovým hřídelem v hlavě válců poháněným vertikálním hřídelem.

Jedno z mnoha historických prvenství si Opel připsal v roce 1924, kdy se stal prvním výrobcem automobilů v Německu, který zavedl průběžnou montážní linku. Zároveň se zavedením nového logistického systému montáže kompletně modernizoval výrobní zařízení a nasadil do výroby mnoho vyspělých strojů, dovezených z USA. Investice do modernizace si vyžádala asi milion zlatých říšských marek.

Prvním vozem, který sjel z čerstvě instalované výrobní linky, byl nový model 4/12 HP, který pro svůj typický zelený lak získal přezdívku „Laubfrosch“ (Rosnička). Díky své přijatelné ceně se stal jedním z automobilů, které masově motorizovaly Německo. Od roku 1926 byly už všechny výrobní závody Opelu vybaveny průběžnou montážní linkou, čímž se výrazně zvýšila produktivita, a například o rok později sjížděla každé 4,5 minuty z linky nová „rosnička“.

Důležitým mezníkem byl i rok 1935, kdy Opel uvedl vůbec první sériově vyráběný model se samonosnou celokovovou karoserií. Tato konstrukční novinka se odrazila v řadě pozitivních faktorů: Vůz byl lehčí, jeho dynamické parametry byly i při použití poměrně malého motoru velmi dobré, spotřeba se držela v rozumných mezích a model tak nabízel i nebývalou míru bezpečnosti.

Zavedení nového modelu s celokovovou samonosnou karoserií přineslo jednu zásadní novinku ve výrobě – tzv. „svatbu“, tedy moment, kdy se na lince setkává motor s karoserií. Kompletní motor a předmontované nápravy se už nezabudovávaly do odstrojeného podvozkového šasí, ale byly celé montovány do samonosné karoserie zespodu.

Poválečná obnova a přestavba provozů automobilky Opel v Rüsselsheimu byla dokončena v roce 1950. V následujících čtyřech letech investoval Opel do výrobních zařízení 300 milionů marek. Své provozy vybavoval nejmodernějšími pneumatickými a elektronickými technologiemi, v masové míře nasazoval stroje pro přesné tváření a obrábění, zaváděl inovativní metody testování kvality výroby. Po instalaci nové moderní výrobní linky výrazně stoupla produktivita – k prosinci roku 1954 byla zaznamenána výroba více než 167 000 vozů, což znamenalo nárůst výroby během jediného roku asi o 60 procent.

V témže roce Opel zahájil výstavbu nové karosárny, největší industrializační projekt v rámci celé Spolkové republiky Německo. V hale našla své místo nejen nová lisovna, ale i linky finální montáže. Výrobní linky, jejichž celková délka dosahovala 28 kilometrů, byly slavnostně spuštěny v srpnu 1956. Kapacita výroby stoupla na přibližně tisícovku vozů denně.

Dalším významným inovačním krokem byla výstavba nové lakovny (1981) a Opel se stal světově prvním výrobcem automobilů, který ve velkosériové výrobě nasadil ekologicky příznivé laky ředitelné vodou. Zpočátku se barvy na bázi vody používaly pouze pro první vrstvy nátěrů, později sloužily i jako krycí laky. Práce převzala vyspělá robotizovaná centra, celý proces lakování karoserií sledovaly a kontrolovaly vyspělé elektronické systémy.

Konec 80. let se v Rüsselsheimu nesl nejen ve znamení masivního nástupu vyspělých průmyslových robotů, ale Opel v tomto provozu přistoupil také k zavedení modulárního systému výroby: Zaměstnanci začali montovat určité sestavy, jako např. dveře, v malých týmech, lokalizovaných mimo hlavní výrobní linku. Tento systém je pro zaměstnance mnohem příjemnější, protože na rozdíl od osamělé individuální činnosti na lince přináší pestřejší práci ve skupině. Závod se tak stal i v tomto ohledu průkopníkem v zavádění inovativního výrobního systému, který teprve o několik let později převzaly i další závody automobilky.

Opel vždy usiloval o zavádění nejprogresivnějších metod do své výroby, ovšem ukázalo se, že stávající provozy automobilky v Rüsselsheimu už nelze pro inovativní metody adaptovat. Jediným řešením proto bylo postavit zcela nové výrobní provozy, které by plně vyhovovaly náročným požadavkům i nejmodernějším metodám v automobilovém průmyslu.