Na úvodním semináři světového kongresu UITP v Římě příspěvek přednesl Hasse Johansson, viceprezident skupiny a šéf výzkumu a vývoje společnosti Scania. Ve své řeči zmínil nejatraktivnější a cenově nejefektivnější vývojové trendy v autobusové dopravě.
Motory Scania 9 litrů s výkonem 230, 270 a 310 k se systémem Scania EGR – Euro 4:
„Současná technologie motorů v kombinaci s postupným přechodem na bionaftu a zvýšeným používáním robustních hybridních systémů zaručí trvale udržitelný a dostupný systém veřejné dopravy,“ prohlásil Hasse Johansson a naznačil cestu, kudy by se autobusová doprava měla ubírat v příštích 15 až 20 letech.
„Od počátku devadesátých let dvacátého století jsme svědky úplné revoluce v technologiích motorů. Emise oxidů dusíku se snížily o 80 a pevné částice dokonce o 95 procent. Podařilo se nám vyhnout zvyšování spotřeby paliva, k čemuž při snižování emisí často dochází. Všech změn, které si vyžádaly normy Euro 1, Euro 2, Euro 3 a také od příštího roku platná Euro 4, bylo dosaženo bez jakýchkoli negativních dopadů na hospodárnost provozu. Očekáváme, že se nám stejných výsledků podaří dosáhnout také v případě standardu Euro 5, který má být zaveden v roce 2009.“
„K dalšímu velkému kroku dojde zhruba v roce 2012. Zaměřovat se budeme na emise oxidů uhlíku, jinými slovy na snižování spotřeby paliva a snižování hladiny hluku. Emise oxidů dusíku a pevných částic budou v té době tak nízké, že již nebudou považovány za problém.“
Emise oxidů uhlíku jsou přímo úměrné objemu spotřebovaného paliva. Používání fosilních paliv výrazně zvyšuje jejich množství v ovzduší, což vede ke globálnímu oteplování. Biopaliva sice tento efekt nemají, ovšem nemohou být produkována v takovém množství, aby plně nahradila paliva fosilní. Hasse Johansson k tomu dodává: „V této oblasti očekáváme plynulý vývoj. Produkce ropy dosáhne podle některých studií svého vrcholu v roce 2008, což bude mít za následek další zvyšování její ceny a tudíž budou alternativní paliva stále atraktivnější.“
„Nicméně jsme obezřetní, co se týče jakéhokoliv druhu biopaliva. Máme bohaté zkušenosti s autobusy na etanol, provozovanými ve Švédsku od počátku devadesátých let. Použití etanolu má sice zjevný ekologický přínos, ovšem pokud nebude možné radikálně zvýšit objem a garantovat stabilní legislativní podmínky, pak nelze přistoupit k vývoji motoru pro nějaké speciální palivo.“
Namísto toho, bez jakékoli změny v technologii motoru, lze volit cestu příměsí alternativních paliv do nafty. Poměr směsi lze postupně zvyšovat, pokud budou zachovány spalovací vlastnosti paliva.
Největší možnosti nabízí syntetická nafta, vyráběná z bio-odpadu a zemního plynu. Složení syntetické nafty lze přesně přizpůsobit potřebám stávající technologie motorů. Lze ji potom ve stále větší míře přimíchávat do běžně používané nafty, což umožní snadný přechod k alternativním palivům.
Hasse Johansson rovněž zdůraznil potenciál hybridní technologie. Hodně pokusů podle něj dosud neuspělo hlavně proto, že vycházely z technologie určené pro osobní automobily a lehká užitková vozidla. „Technologie hybridního pohonu skrývá jistě velký příslib do budoucna, ale musí být postavena na stávající technologii pro nákladní vozy. To je případ nového hybridního konceptu, který dokáže přinést až 25procentní úsporu paliva. Průlom této technologie lze očekávat zhruba do pěti let.“
„Řešení, která nabízíme, se mohou jevit jako konzervativní, ale domníváme se, že jsou ta nejlepší možná. Tato řešení totiž maximálně efektivně využijí finančních prostředků vynakládaných na veřejnou dopravu,“ konstatuje na závěr pan Johansson.
