Seat Cordoba WRC vystrkuje drápky

Seat patří k průkopníkům automobilového sportu na Pyrenejském poloostrově. Už před třiceti lety připravil závodní vozy pro Národní formuli a roku 1971 otevřel vlastní vývojové oddělení v závodě Zona Franca u Barcelony.

Soutěžní křest si nově vytvořený tovární tým odbyl v roce 1972 a v následujících sedmi letech se zúčastnil stovky rallye. Více než třetinu z nich vyhrál. Kromě toho vybojoval Antonio Zanini se Seatem 1430 třetí příčku v Rallye Monte Carlo 77 a s licenčním Fiatem 131 získal titul vicemistra Evropy 76. V roce 1980, když Fiat opustil Seat a Španělé se ocitli ve finančních problémech, přerušil Seat svoji oficiální sportovní činnost. Teprve po začlenění do skupiny VW rozhodlo vedení o návratu značky do soutěžního kolotoče.

Po dlouhých osmi letech se v roce 1995 Seat Sport vrátil do světového šampionátu, když si pro svůj comeback s Ibizou 16V 1.8 vybral Portugalskou rallye. V kategorii Formule 2, určené vozům s jednou poháněnou nápravou a atmosferickým motorem do objemu dvou litrů, obsadil Ervin Weber bronzovou příčku. V následující Rallye Akropolis (jedné z nejtěžších soutěží světového šampionátu) dosáhly Ibizy, řízené Weberem a Ruisem, historického úspěchu, když ve třídě F2 obsadily první dvě místa.

Následující sezóna přinesla Seatu vytoužený triumf v podobě titulu mistra světa F2. V letech 1996 až 1998 Ibiza Kit Car čtrnáctkrát vyhrála svoji kategorii a třiadvacetkrát vystoupili jezdci Seatu na „bednu“.

To už se však začala psát nová historie, neboť při Rallye 1000 jezer v roce 1998 vyjel poprvé Seat Cordoba World Rally Car s pohonem všech kol. Několik zkušebních startů završil Harri Rovenperä (33) slibnou šestou příčkou v britské RAC Rally. Pro loňskou sezónu si kromě rychlého Fina zajistil Seat ještě výtečného Itala Liattiho a během roku vsadil ještě na 24letého Tony Gardemeistera, nejmladšího profesionálního jezdce. Ten se také postaral o dosud největší úspěch Seatu. Hned při své premiéře s Cordobou WRC obsadil na Novém Zélandu vynikající třetí příčku. A ukázalo se, že sázka na vycházející finskou hvězdu byla správná. Ovšem tomuto úspěchu předcházela tak trochu rozporuplná první polovina roku. Obrat k lepšímu nastal až u protinožců, neboť hned v následujícím startu, kterou byla finská rallye, obsadili Rovenperä a Gardemeister skvělou pátou a šestou příčku. To už však přesedli do zbrusu nové Cordoby WRC Evo 2, s níž ještě v rámci testování vyhrál Rovenperä domácí Rallye 4 Channel, když porazil i favorizovaného Kankkunena. Rok 1999 zakončil Seat vynikající třetí příčkou Rovanpery v závěrečné RAC rally.

Koncem loňské sezóny, když se Toyota rozhodla opustit svět rallye, začalo se hodně diskutovat o přestupu dvojnásobného mistra světa Carlose Sainze od Japonců právě k domácí značce. Nakonec sice k podepsání smlouvy nedošlo, ale přesto si Španělé zajistili jezdce světové extratřídy. Do jednoho ze dvou soutěžních Seatů Cordoba WRC E2 usedá Francouz Didier Auriol, mistr světa 1994 a vítěz devatenácti světových rallye. Druhý pilotuje Toni Gardemeister, který si skvěle počínal v úvodní letošní soutěži Rallye Monte Carlo. Pouhých 24 sekund jej dělilo od třetího místa, o které přišel až v samém závěru rallye špatně zvolenými pneumatikami. Ty zapříčinily na zledovatělém úseku smyk, po němž následovala kolize se sloupem a téměř minutová ztráta.

Auriola zastavila blikající červená kontrolka signalizující nebezpečný pokles tlaku oleje v motoru: „Byla to moje první soutěž s Cordobou WRC a přestože jsme do cíle nedojeli, tak cítím, že s tímto vozem lze vyhrávat. Tím spíš, když máte tak sehraný tým, jako má Seat“.

Nejbližší příležitost potvrdit tato slova dá Švédská rallye ve dnech 11. až 13. února, do které Seat nasadí vedle Auriola a Gardemeistera ještě třetí Cordobu WRC pilotovanou Finem Harri Rovenperou. Ten má se zasněženými skandinávskými silnicemi bohaté zkušenosti.