Sdružení automobilového průmyslu – již 15 let činnosti

Obdobně jako v jiných průmyslových odvětvích i v automobilovém průmyslu pochopitelně existuje objektivní potřeba vzájemné informovanosti, spolupráce a společných postupů firem a dalších organizací vůči státní správě, mezinárodním institucím a jiným subjektům. V České republice tuto roli od svého založení v roce 1989 již 15 let úspěšně plní Sdružení automobilového průmyslu (Sdružení AP).

Počátky profesních organizací automobilových výrobců v Českých zemích

V oblasti automobilového průmyslu a motorismu působila v českých zemích (tehdy součásti Rakousko-Uherska) již na počátku 20. století řada spolků a organizací. Jednalo se například o Český svaz automobilistů (založen roku 1904), existoval zde Svaz rakouských automobilových průmyslníků a jiné organizace. Po vzniku samostatného Československa rovněž vzniklo několik profesních organizací souvisejících s automobilovým oborem – Svaz obchodníků a živnostníků pro obor automobilový, Svaz zaměstnavatelů kovoprůmyslu (v roce 1921 se jeho generálním sekretářem stal Ing. Karel Hrdlička, pozdější ředitel mladoboleslavské Škody), Sdružení československého autoobchodu (založeno 1928) a další.

Za předchůdce současného Sdružení AP je možno považovat Automobilní sekci kovodělného průmyslu československého. Působila po celé období první republiky. Jejím prvním sekretářem se stal František Richter, předtím pracovník Tatry a Pragy. V čele Automobilní sekce stály i další významné osobnosti oboru – např. v roce 1938 byl tajemníkem Ing. Karel Zámečník, předtím presidiální tajemník Autoklubu Republiky Československé a předsedou Dr. Hanuš Ringhoffer, generální ředitel Tatry. Obdobně jako současné Sdružení AP i Automobilní sekce sdružovala československé automobilní továrny, prosazovala jejich zájmy a podílela se na organizaci mezinárodních autosalónů v Praze. Automobilní sekce zanikla začátkem Protektorátu.

Léta 1945 až 1989

V poválečném období byl automobilový průmysl řízen direktivním způsobem. Automobilová výroba, prodej vozů a jejich dílů – to vše bylo soustředěno do velkých národních podniků. V této době vznikla i řada nových názvů podniků, z těch i dnes známých je možno uvést spojení československých výrobců příslušenství pod značku PAL (Příslušenství Automobilů a Letadel), sloučení výroby pneumatik pod značku BARUM (z Baťa, Rubena, Matador) a samozřejmě podnik Mototechna. Organizační struktura a názvy se několikrát změnily. Zpočátku to byly Československé závody automobilové a letecké (ČZAL), následovaly Československé závody na výrobu vozidel a později bylo zřízeno i Ministerstvo automobilového průmyslu. V roce 1965 vznikl trust s názvem Československé automobilové závody (ČAZ). Do trustu ČAZ bylo začleněno 28 podniků, v nichž bylo zaměstnáno více než 145 000 pracovníků. Jeho součástí byly všechny podniky vyrábějící automobily, motocykly, díly a příslušenství, dále pak i výrobci jízdních kol a vysokozdvižných vozíků. Patřila sem také Mototechna (jako monopolní prodejce automobilů, příslušenství a náhradních dílů), Ústav pro výzkum motorových vozidel (ÚVMV) a Projekční a inženýrská kancelář automobilových závodů (PIKAZ).

V roce 1986 byl ČAZ změněn na Automobilový průmysl, kombinát. V jeho čele bylo generální ředitelství, pod které spadalo 6 oborových ředitelství a 4 přímo řízené organizace. Je možno říci, že již tím začal proces decentralizace v automobilovém průmyslu. V roce 1988 se jednotlivé firmy tohoto uskupení staly samostatnými „státními podniky“ a vlastní kombinát dostal přídomek „v likvidaci“.

Vznik Sdružení AP v roce 1989

Rozpadem direktivního řízení v roce 1988 dostaly jednotlivé podniky ekonomickou samostatnost a volnost rozhodování. Mnohé z nich si však přitom uvědomily potřebu určité integrace, zachování kontinuity v otázkách vzájemné informovanosti, spolupráce a společných postupů. Najít vhodnou formu nebylo jednoduché. Po řadě jednání bylo 27. června 1989 sedmnácti organizacemi působícími v automobilové výrobě, výzkumu, vývoji a obchodu založeno Sdružení organizací automobilového průmyslu. Jednalo se o tyto organizace – zakládající členy:

• AUTOBRZDY n. p. Jablonec nad Nisou
• AUTOPAL s. p. Nový Jičín
• BAZ n. p. Bratislava
• ČZM o. p. Strakonice
• JAWA s. p. Týnec nad Sázavou
• JISKRA s.p. Tábor
• KAROSA s. p. Vysoké Mýto
• LIAZ s. p. Jablonec nad Nisou
• MOTOKOV PZO Praha
• MOTOR JIKOV s.p. České Budějovice
• MOTORPAL s. p. Jihlava
• MOTOTECHNA s. p. Praha
• ORLIČAN s. p. Choceň
• PAL s. p. Kroměříž
• PAL n. p. Praha
• PIKAZ s. p. Praha
• ÚVMV s. p. Praha

Prvním předsedou Rady ředitelů byl zvolen Ing. Ludvík Kalma, tehdy ředitel Motor Jikov s. p. České Budějovice. Do čela sekretariátu byl ustanoven Ing. Antonín Šípek. Z osobností, které měly významný podíl na založení sdružení nutno dále jmenovat alespoň Ing. Andreje Barčáka (PZO MOTOKOV), Ing. Karla Sklenáře (MOTORPAL), Ing. Ladislava Glogara (AUTOPAL) a Ing. Jiřího Herynka (ÚVMV).

Protože legislativa v té době neumožňovala založení dobrovolného profesního sdružení s právní subjektivitou, byl zpočátku činnosti provozovatelem sekretariátu pověřen ÚVMV. Dne 15. června 1991 získalo sdružení již jako Sdružení automobilového průmyslu (SAP) právní subjektivitu. SAP stálo v té době při zakládání Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory ČR. Původně používaná zkratka SAP však byla později změněna na Sdružení AP (resp. AIA), aby nedocházelo k záměně se softwarovou firmou SAP ČR.

V roce 1992 byl po Ing. Kalmovi (který se stal předsedou představenstva ŠKODA a.a.s. Mladá Boleslav) zvolen za předsedu Rady ředitelů na následující funkční období Ing. Vlastimil Devera, generální ředitel Avia Praha. Ing. Devera byl předsedou Rady ředitelů zvolen i pro funkční období 1994 až 1996. Na dubnovém zasedání Rady ředitelů v roce 1996 se stal předsedou opět Ing. Ludvík Kalma (předseda představenstva ŠKODA a.a.s.). Ing. Vratislav Kulhánek (Robert Bosch) a Ing. Vlastimil Devera (Daewoo Avia) byli zvoleni za místopředsedy Rady ředitelů.

V listopadu 1996 Ing. Ludvík Kalma tragicky zahynul. V mimořádných volbách v březnu 1997 byl pak do čela Sdružení AP zvolen Ing. Vratislav Kulhánek (ještě jako ředitel firmy Robert Bosch České Budějovice). V březnu 1997 došlo též ke změně Společenské smlouvy a Statutu Sdružení AP. Funkce předsedy Rady ředitelů byla nahrazena funkcí prezident Sdružení AP. Ing. Vratislav Kulhánek, který se následně stal předsedou představenstva Škody Auto a.s. Mladá Boleslav, byl zvolen za prezidenta Sdružení AP i na další dvouletá volební období v letech 1998, 2000 a 2002. Nejnověji byl ve funkci prezidenta potvrzen volbou pro období 2004 až 2006 na zasedání Rady ředitelů, jež se konala 25. 3. 2004.

V průběhu let se měnila i členská základna a oblasti působení Sdružení AP. V roce 1992 vznikl Svaz dovozců automobilů (SDA) jako samostatná divize v rámci Sdružení AP. V červnu téhož roku bylo Sdružení AP jako právní subjekt převedeno na zájmové sdružení právnických osob. Jak rostla členská základna, bylo nutno přizpůsobovat organizaci a řídící strukturu. Od roku 1993 řídí Sdružení AP mezi zasedáními Rady ředitelů Představenstvo, které tvoří volení představitelé Rady ředitelů a jednotlivých divizí, dále zástupce ZAP SR a ředitel sekretariátu. Odborným, informačním, výkonným a koordinačním místem Sdružení AP je sekretariát. Funkci ředitele sekretariátu zastává Ing. Antonín Šípek.

Po rozdělení Československa na dvě samostatné republiky byly i nadále zachovány úzké kontakty se slovenským automobilovým průmyslem. Po založení Združenia automobilového priemyslu SR (ZAP SR) v polovině roku 1993 se toto stalo kolektivním členem Sdružení AP. Při příležitosti mezinárodních autosalónů v Brně a Nitře se vždy koná společné zasedání obou organizací. Počátkem roku 1994 se ze Sdružení AP po oboustranně bezproblémové dohodě vyčlenil jako samostatný právní subjekt SDA. Obě organizace však velmi úzce a trvale spolupracují v oblastech společného zájmu.

V současné době tvoří členskou základnu Sdružení AP 146 organizací, jejichž činnost souvisí s automobilovou výrobou. Patří mezi ně společnosti, které se zabývají finální výrobou vozidel včetně motocyklů a přípojných vozidel a dodavatelé jejich dílů, systémů, skupin a příslušenství. Mezi členskými organizacemi jsou také odborné katedry vysokých škol a nevýrobní (výzkumné a vývojové) organizace.

Mimo činnosti směřující k členské základně (informační, statistické, rozborové a další podklady, organizační záležitosti dle zájmu členů atd.) prosazuje Sdružení AP zájmy automobilového průmyslu jako celku vůči národním, zahraničním či mezinárodním úřadům, orgánům či institucím. Významné jsou zejména aktivity v legislativní oblasti. Sdružení se vyjadřuje k zákonům, které souvisejí s automobilovým průmyslem a podnikatelským prostředím v ČR. Na tomto místě je možno uvést, že členové Sdružení AP se při veškeré činnosti řídí interním etickým kodexem, který stanovuje základní principy činnosti uvnitř firem, vztahy mezi členy sdružení i vztahy k vnějším subjektům. Důležitý je i vztah k odborům. Mezi Sdružením AP o Odborovým svazem KOVO byla v březnu tohoto roku dále rozšířena „Dohoda o spolupráci“.

Sdružení AP je zástupcem českého autoprůmyslu ve světové organizaci automobilových výrobců OICA, v evropské organizaci automobilových výrobců ACEA, ve světové asociaci motocyklových výrobců IMMA a organizaci pro elektronickou komunikaci v autoprůmyslu ODETTE. Kromě toho je Sdružení AP spolupořadatelem nejvýznamnějších automobilových výstav v ČR. Znamená to především spoluzodpovědnost za kvalitu a odbornou náplň mezinárodních automobilových brněnských výstav Autosalon či Autotec a jejich udržení v kategorii výstav OICA. Sdružení AP spolupracuje i při pražské výstavě Motocykl.

Význam Sdružení AP v současné době roste díky stále vyšší globalizaci autoprůmyslu České republiky a jeho zapojení se do mezinárodní spolupráce v oblasti automobilové výroby a dodavatelských systémů nových výrobců. Společnosti sdružené ve Sdružení AP dosáhly v roce 2003 tržeb z průmyslové činnosti ve výši přes 330 miliard Kč. Z toho připadlo více než 55 % na výrobu autopříslušenství a zbylá část na finální výrobce vozidel. Jen členské firmy Sdružení AP se podílí více než 16 % na celkové průmyslové výrobě ČR a téměř 19 % na exportu ČR. Dalším významným impulsem pro zvýšení pozice českého autoprůmyslu v blízké budoucnosti bude výroba automobilky TPCA Kolín a jistě též dodávky pro tuto firmu i dodávky do nové budovaných výrobních závodů na Slovensku (PSA v Trnavě a Kia/Hyundai v Žilině).

Je zřejmé, že do budoucna se důležitost automobilového průmyslu ČR (firmy Sdružení AP představují jeho podstatnou část – cca 85 %) ještě zvýší. Současně však bude muset docházet k podpoře „evropského“ automobilového průmyslu vůči bruselské administrativě. Ta v řadě případů vede ve svých důsledcích ke snižování konkurenční schopnosti evropských výrobců vozidel. Přibude tedy prosazování zájmů českého automobilového průmyslu a jeho členů v rámci orgánů Evropské unie.