První novinářské jízdní zkoušky prototypů HydroGen3 a Hy-wire

Díky koncernu General Motors, resp. automobilce Opel se uskutečnila v jižní Francii mezinárodní novinářská prezentace spojená s testovacími jízdami. V okolí Monaka a francouzského města Fréjus si vybraní novináři z celého světa mohou v běžném provozu vyzkoušet ovládání prototypy HydroGen3 a Hy-wire poháněných vodíkovými palivovými články.

Konstrukce pohonné jednotky prototypu HydroGen3

představuje zásadní kvalitativní krok směrem vzhůru ve vývoji automobilů poháněných palivovými vodíkovými články. Celý pohonný systém prototypu HydroGen3, který technicky vychází z pětimístné verze známého velkoprostorového modelu Opel Zafira, je totiž tak kompaktní, že je možné jej vyrábět jako samostatný modul. Výroba prototypu HydroGen3 je možná na stávajících montážních linkách.

„Konstruktéři musí ještě důkladně ověřit spolehlivost a funkčnost celé řady komponentů. Kromě náročných zkoušek prototypů na všech druzích silnic ve všech klimatických oblastech světa uskuteční General Motors i testy svých prototypů jako služebních vozů u vybraných zákazníků,“ vysvětlil Larry Burns novinářům během testování prototypu HydroGen3 v Monaku a jižní Francii. Tyto tzv. flotilové testy budou organizovat všechna pracoviště (Mainz-Kastel v Německu, Rochester v USA, stát New York, Warren, USA, stát Michigan a Torrance, USA, stát Kalifornie), která jsou v rámci GM FCA (GM Fuel Cell Activities) zodpovědná za výzkum a vývoj technologií pohonu s palivovými články. Na vývoji této technologie budoucnosti pracuje v rámci koncernu GM více než 500 specialistů.

Jako první výrobce automobilů na světě uvedl koncern General Motors už počátkem šedesátých let minulého století prototyp poháněný palivovými články. Nejrůznější prototypy najely od roku 1997 na všech kontinentech přes 75 000 kilometrů. Při těchto testech bylo také ustaveno celkem patnáct světových rekordů pro vozy poháněné palivovými články.

Konstruktéři prototypu HydroGen3 se soustředili nejenom na spolehlivost jeho pohonné jednotky při každodenním nasazení do provozu, ale také na dosažení co nejkompaktnějších rozměrů celého systému a docílení nízké hmotnosti vozu. Systém pohonu je mnohem jednodušší než v případě prvního prototypu HydroGen1 a pohotovostní hmotnost verze HydroGen3 se už výrazně blíží předem zadané cílové hodnotě 1590 kg. HydroGen3 nyní disponuje zavazadlovým prostorem velikosti 600 l, což je stejná hodnota, jako je u sériového provedení modelu Zafira v pětimístném uspořádání.

Zásadní předností je však možnost smontování celého pohonného systému, který se pak do karoserie prototypu HydroGen3 zabuduje naráz. Hmotnost modulu PDU činí asi 300 kg, takže je možné jej začlenit do běžné montážní linky jako kterýkoli konvenční motor. a uchytit jej do skeletu Zafiry.

Elektrickou energii pro asynchronní třífázový elektromotor o výkonu 60 kW/82 k, který pohání prototyp HydroGen3, dodává sada palivových článků sestavená ze dvou stovek vzájemně pospojovaných individuálních článků. Velmi tichý elektromotor dokáže prototyp HydroGen3 zrychlit z 0 na 100 km/h během pouhých 16 s a udělí mu rychlost až 160 km/h. Palivové články jsou napájeny vodíkem, který je uložen ve speciálním zásobníku, a to buď v kapalném stavu při teplotě minus 253o C, nebo stlačený pod tlakem 700 barů. Akční rádius vozu činí 400 km, resp. 270 km.

Zatímco HydroGen3 představuje realisticky pojatý prototyp osobního automobilu blízké budoucnosti, neprodukujícího žádné škodliviny, Hy-wire – druhý koncept koncernu GM poháněný

rovněž palivovými články – je o poznání futurističtější a nabízí ještě odvážnější konstrukční řešení. V Monaku a jeho okolí si mohli novináři vůbec poprvé vyzkoušet ovládání tohoto unikátního vozidla, které kombinuje technologii pohonu s palivovými články a ovládání „po drátech“ by-wire.

Hlavní předností konceptu Hy-wire je jeho 279 mm silné „skateboardové“ šasí, do kterého je integrovaný celý pohonný systém. Díky tomu je Hy-wire ideální platformou pro stavbu karoserií nejrůznějších koncepcí.

„Stejně jako HydroGen3, také prototyp Hy-wire dokládá naši systematickou snahu dovést technologii palivových článků do stádia využitelnosti v sériové výrobě automobilů ještě do konce tohoto desetiletí,“ říká Larry Burns, viceprezident koncernu General Motors zodpovědný za výzkum, vývoj a plánování.