Oproti loňsku stoupla nehodovost na českých silnicích za první čtvrtletí letošního roku o téměř 350 případů. O život přišlo 87 lidí. Podle Evropské rady bezpečnosti dopravy přitom téměř polovina lidí v EU za volantem umírá v souvislosti s prací. Zvyšovat bezpečnost těchto řidičů mají školení zprostředkovaná zaměstnavateli.
Na vysoký počet úmrtí na silnicích při práci nebo při cestě do ní upozornila Evropská rada bezpečnosti dopravy. Statistiky nehodovosti v České republice účel cesty nezahrnují. Služební cesty a další využívání automobilu jako součást práce jsou u nás ale naprosto běžné i pro zaměstnance, kteří vozidlo nevyužívají k přepravě osob nebo zboží jako profesionálové, a nejedná se tedy o profesionální řidiče.
Řidičům z povolání nestačí pouze řidičské oprávnění. Pro výkon práce musejí vlastnit profesní průkaz, který získají při školení profesní způsobilosti a složením závěrečného testu. Toto školení včetně přezkoušení musejí ze zákona profesionálové opakovat každoročně v akreditovaném školicím středisku. Opakovaná školení tedy zvyšují informovanost těchto řidičů o současných dopravních předpisech a pomáhají jim s přípravou na každodenní provoz i krizové situace.
Nejasné povinnosti ostatních řidičů
Zatímco řidičům z povolání povinná školení a přezkušování nařizuje stát podle jasných pravidel, s takzvanými řidiči referenty je to složitější. Samotné běžně užívané spojení řidič referent totiž není zakotveno v legislativě.
„Obecně je ale označení řidič referent využíváno jako definice osoby, která využívá vozidlo k přepravě nákladu nebo osob v souvislosti s plněním pracovních úkolů, a vůz tedy řídí v rámci služební cesty. Nezáleží, zda jezdí výjimečně, či pravidelně, podstatné je, že řízení není její hlavní pracovní náplní a pracovní smlouva jej neoznačuje jako druh práce. Je přitom jedno, jestli za tímto účelem využívá soukromý, nebo firemní vůz a zda vyjíždí na veřejné pozemní komunikace, či jen využívá areál firmy,“ uvádí Ivana Vizinová, Training Specialist ze společnosti ARVAL CZ.
Spolu s chybějící definicí pojmu řidiče referenta chybí v zákoně také přesné požadavky, jakým způsobem a jak často by měla školení těchto řidičů probíhat. Požadavky na toto školení přitom vycházejí ze zákoníku práce z části o předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Konkrétní podoba školení je tedy čistě na zaměstnavateli. Ten by měl především zhodnotit, v jakých situacích se jeho zaměstnanci nejčastěji při řízení motorového vozidla ocitají a jakým způsobem by jim mělo být školení řidičů referentů přínosné.
První pomoc, novinky v předpisech i zaměření na spotřebu
„Kvalitní školení by mělo řidiče informovat o novinkách v silniční dopravě a v dopravních předpisech v České republice, případně v zemi, do které řidič vyjíždí. Důležitý je také důraz na prevenci dopravních nehod, případně eliminaci jejich následků. Samozřejmostí by mělo být zaměření na první pomoc a natrénování běžných, ale i méně častých dopravních situací, aby nebyli řidiči na silnici v případě nenadálé události zaskočeni a dokázali správně reagovat nejen s ohledem na bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu, ale i svoji vlastní,“ popisuje Ivana Vizinová.
Často poptávanou součástí školení, kterou ale zákon neukládá, mohou být podle něj též informace o způsobech, jak na cestách dosáhnout nižší spotřeby pohonných hmot a zbytečně nezkracovat životnost firemních aut. Školení řidičů referentů bývá rovněž možné zapojit do jiných tematických školení, jako je škola smyku nebo manévrování s vozem ve stísněném prostoru.
Stejně jako jejich obsah, tak i četnost školení určuje zaměstnavatel. Běžně se četnost pohybuje mezi jednou za rok a jednou za tři roky. Dobré je vzít potaz období změn pravidel o silničním provozu. Každopádně je ale potřeba, aby byl zaměstnanec zaškolen ještě před výjezdem na první služební cestu. Samotné školení může probíhat několika způsoby. Je možné využít služeb řady autoškol, jež poskytují školení ve svém sídle, případně lektor dochází do firmy, která si ho pro tyto účely najala. Školení může dokonce provádět i kvalifikovaný zaměstnavatel. „Třetí možností je absolvování online kurzu pomocí e-learningu. Tato možnost je vhodná především pro ty, kteří preferují časově a organizačně úspornou formu. U školení přes počítač totiž odpadá potřeba někam docházet nebo koordinovat volné kapacity zaměstnanců. Každý totiž může absolvovat školení individuálně v čas, kdy není jinak vytížen,“ doplňuje Ivana Vizinová.
