Opel Rekord – zlatá střední cesta

Od svého předchůdce se nový Rekord P2 lišil méně zaobleným tvarem čelního i zadního okna, širšími předními dveřmi usnadňujícími nastupování a celkově zjednodušenými, ale přesto velmi úhlednými liniemi karoserie. Spolu se staršími „barokními“ tvary zmizelo ze scény i zdvojené označení Olympia Rekord. Jméno Olympia na sedm let zmizelo v šuplíku, aby se znovu vynořilo v září roku 1967, tentokrát ale u modelů odvozených z menšího typu Kadett. K této kapitole bohaté historie automobilky Opel se ale dostaneme až někdy příště, teď se vraťme k typu Rekord P2, který počátkem šedesátých let tvořil páteř výrobního programu značky. Například jenom v roce 1961 z celkové produkce 358 tisíc osobních vozů Opel téměř 302 tisíce tvořily automobily Rekord P2.

Opel Rekord P2 převzal od svého předchůdce podvozek s nezávislým zavěšením předních kol na lichoběžníkových polonápravách doplněných vinutými pružinami a tuhou zadní nápravou s podélnými listovými pery. Brzdy byly vpředu i vzadu bubnové, kola třináctipalcová. Při rozvoru náprav 2541 mm byl Rekord P2 coby dvoudveřový tudor i čtyřdveřový sedan dlouhý 4515 mm, široký 1632 mm a vysoký 1485 mm. Od léta 1960 se vedle dvoudveřového tudoru prodávalo i třídveřové kombi Caravan. To mělo o 30 mm zvýšenou střechu a sklopné zadní sedadlo, ale také zesílená listová pera zadní nápravy a pneumatiky většího rozměru 6,40 – 13 místo standardních 5,90 – 13. Však také Rekord Caravan vykazoval užitečnou hmotnost 520 kg, tedy o 100 kg víc, než ostatní modely této řady.

Čtyřdveřový sedan Rekord P2 se objevil na trhu až koncem roku 1960 a stejně jako tudor i kombi byl k mání se čtyřválcovými motory 1488 a 1680 cm3 o výkonu 50 a 55 koní (37 a 40 kW). Zákazník si mohl vybrat mezi třístupňovou a čtyřstupňovou mechanickou převodovkou, v obou případech s řadicí pákou pod volantem, přičemž třístupňová převodovka mohla být za příplatek doplněna samočinnou spojkou „Olymat“. Novinkou léta 1961 bylo 2+2místné kupé s lehce zmenšenou světlostí podvozku a sníženou výškou střechy (celkově bylo kupé nižší o 80 mm). Pod kapotu kupé se dostal čtyřválec o objemu 1,7 l v úpravě S, který při vyšším stupni komprese dával výkon 60 koní (44 kW) a umožňoval vozu s pohotovostní hmotností 930 kg dosahovat největší rychlosti přes 140 km/h, zatímco tudory a sedany s motory 1,5 a 1,7 l jezdily nejvíce 125 a 135 km/h. V letech 1961 a 1962 se asi stovka kupé Rekord P2 podrobila náročnému chirurgickému zákroku – v darmstadtské karosárně Autenrieth je přestavěli na kabriolety. Nebyla to ovšem laciná záležitost, samotná přestavba na otevřený vůz stála polovinu ceny nového kupé !

Od června 1962 si nejnáročnější zákazníci mohli koupit sedan Rekord P2 v luxusním provedení L. Kromě bohaté výbavy měl tento oblíbený vůz standardně výkonnější motor 1,7 l o výkonu 60 koní převzatý spolu se čtyřstupňovou převodovkou z kupé. Dnes už poněkud zapomenuté vozy Opel Rekord P2 prožily poměrně krátkou, ale úspěšnou kariéru. Do února 1963 jich vzniklo téměř 756 tisíc (z toho přes 165 tisíc ve verzi kombi), k nimž musíme připočítat ještě více než 32 tisíc dodávek odvozených z modelu Caravan.

Další kapitolu historie vozů Opel střední třídy začal psát v březnu 1963 zcela nový model Rekord, tvarově navazující na amerického bratrance Chevy II firmy Chevrolet. Nový Opel (dnes obvykle označovaný jako Rekord A) měl rozvor prodloužený na 2639 mm a jeho karoserie ostřeji řezaných tvarů poskytovala cestujícím bohatě dimenzovaný vnitřní prostor. Podvozek klasické koncepce s poháněnou tuhou zadní nápravou opatřenou listovými pery se nijak výrazně nezměnil, za příplatek se však montovala účinnější brzdová soustava s podtlakovým posilovačem a předními kotoučovými brzdami.

Během jara 1963 se rozběhla výroba dvoudveřových tudorů, čtyřdveřových sedanů a třídveřových kombi Caravan s motory 1,5 a 1,7 l naladěnými na výkon 55 a 60 koní (40 a 44 kW), po letních prázdninách následoval luxusní sedan Rekord L a úhledně střižené kupé s motorem 1,7 l o výkonu 67 koní (49 kW). Tyto vozy se dodávaly výhradně se čtyřstupňovou převodovkou, přičemž na přání mohly mít řadicí páku nikoliv pod volantem, ale na středním tunelu. U ostatních modelů zůstávala možnost montáže třístupňové převodovky, za příplatek s automatickou spojkou.

Rekord A v provedení tudor a sedan měl vnější rozměry 4512 x 1696 x 1465 mm (kombi bylo o 60 mm vyšší, kupé o 65 mm nižší), pohotovostní hmotnost jednotlivých modelů se pohybovala v rozmezí 970 až 1025 kg. Standardní modely s motory 1,5 a 1,7 l dosahovaly největší rychlosti 130 a 135 km/h, luxusní sedan L jezdil až 140 km/h a o málo lehčí kupé s tímtéž motorem 1,7 l S flirtovalo s rychlostí 145 km/h. Dnes se nad těmito hodnotami můžeme pousmát, v první polovině 60. let však představovaly velmi slušný evropský průměr. Automobilka Opel však měla v rukávu ještě jeden trumf: V březnu roku 1964 představila modely Rekord L-6 a Coupé-6 vybavené řadovým šestiválcem 2,6 l o výkonu 100 koní (74 kW) převzatým z většího typu Kapitän. Samozřejmostí byla čtyřstupňová převodovka s řadicí pákou na podlaze a účinnější brzdová soustava s posilovačem a předními kotoučovými brzdami. Však také sedan L-6 uháněl přes 160 km/h a kupé až 168 km/h a navzdory pohotovostní hmotnosti přes 1100 kg tyto vozy dokázaly z 0 na 100 km/h sprintovat za 14, resp. 13 sekund.

Od srpna 1965 se vyráběl inovovaný Opel Rekord B, který se od svého předchůdce navenek odlišoval obdélníkovými předními světlomety, jež nahradily původní kruhové, zatímco vzadu měl dvě dvojice kruhových světel namísto dřívějších vodorovně orientovaných svítilen. Hlavní změny se však skrývaly pod kapotou – Rekord B totiž dostal do vínku zcela nové čtyřválce s rozvodem OHC a vedle motorů 1,5 a 1,7 l o výkonu 60 a 75 koní (44 a 55 kW) se objevil i větší čtyřválec 1,9 l nabízející rovných 90 koní (66 kW). Ten také jako jediný mohl být za příplatek doplněn dvoustupňovou samočinnou převodovkou Powerglide zámořské provenience, běžně se ovšem tento motor – stejně jako menší čtyřválce – dodával s třístupňovou, nebo čtyřstupňovou mechanickou převodovkou. Všechny modely řady Rekord B už měly standardně přední kotoučové brzdy, posilovač byl u vozů s motory 1,5 a 1,7 l za příplatek, u ostatních standardně. Připomeňme, že kupé se čtyřválcem 1,9 l dosahovalo největší rychlosti 162 km/h a svými výkony si prakticky v ničem nezadalo se šestiválcovým modelem Coupé-6.

Opel Rekord B se jako mezityp vyráběl jen jediný rok – do léta 1966, kdy jej nahradil decentně zaoblený a mimořádně úspěšný Rekord C. Celkem od března 1963 do července 1966 vyjelo z Rüsselsheimu více než 1,1 milionu osobních vozů Rekord A a B, včetně asi 173 tisíc kombi. Samostatnou zmínku si zaslouží 29 tisíc dodávkových vozů odvozených z kombi, ale také luxusní sedany a kupé se šestiválcovým motorem 2,6 l. Těch vzniklo od jara 1964 do léta 1966 přes 16 tisíc a staly se předobrazem pozdějšího typu Commodore.

Jan Tuček
OPEL magazín podzim ´99