Opel HydroGen3 poháněný palivovými články projel celou Evropou

Vytrvalostní jízda prokázala schopnosti alternativního systému pohonu. Odvážný projekt „Opel Fuel Cell Marathon – powered by GM“ dosáhl úspěšně svého cíle: Ve středu 9. června, po 38 dnech jízdy, dorazil do portugalského Cabo da Roca, nejzápadnějšího bodu evropského kontinentu, prototyp HydroGen3, poháněný palivovými články.

Vodíkovými palivovými články poháněný HydroGen3, postavený na základě velmi úspěšného velkoprostorového modelu Opel Zafira, vyrazil na své dlouhé putování napříč Evropou z Hammerfestu na severu Norska a postupně projel 14 zemí přičemž ujel přesně 9696 kilometrů.

HydroGen3 tím nejenom téměř dvojnásobně překonal dosud platný dálkový rekord vozu poháněného palivovými články, ale především prokázal spolehlivost pionýrské technologie vodíkových palivových článků a její schopnost nasazení v běžném provozu. Při svém vytrvalostním maratonu najel HydroGen3 během necelých šesti týdnů tolik, kolik spousta evropských řidičů nenajede za celý rok!

O tom, že konstruktérům GM a Opelu se podařilo dotáhnout technologii palivových článků do stádia bezproblémové praktické využitelnosti i v sériové produkci svědčí především fakt, že prototyp HydroGen3 projel při svém téměř šestitýdenním maratonu zeměmi, kde na něj čekaly velmi různorodé podmínky: Rychlé dálnice, vysokohorská sedla, silnice nejrůznější kvality, teploty ležící v širokém rozmezí více než 35 stupňů…

HydroGen3 se dokázal s měnícími se podmínkami skvěle vypořádat a během dvaceti etap nemusel ani jednou zastavit kvůli nějakému nečekanému technickému problému. Mechanici, který rekordní prototyp doprovázeli, neměli mnoho práce – za celou dobu putování napříč Evropou pouze na startu nainstalovali nejnovější verzi řídicího software, postupně vyměnili pět teplotních čidel a dvakrát měnili parkovací mechanismus. Při zastávce v polovině cesty ve vývojovém centru palivových článků GM Fuel Cell Activities v Mainz-Kastelu byla plánovaně vyměněna celá sada vodíkových palivových článků, takže i další novináři, kteří se během celé expedice střídali za volantem prototypu HydroGen3, mohli naplno využívat jeho výkonového potenciálu.

Až na tyto maličkosti probíhala vytrvalostní jízda experimentálního prototypu HydroGen3 naprosto bez problémů. „Vše fungovala optimálně, cesta hladce ubíhala,“ říká Dr. Udo Winter, šéfinženýr centra GM Fuel Cell Activities. „Jasně se ukázalo, že náš systém pohonu s palivovými články je prakticky připravený pro nasazení v běžném provozu. Během cesty jsme získali také spoustu nových poznatků, které využijeme při dalším vývoji alternativních pohonů a vodíkových palivových článků.“

Rekordní jízdy prototypu HydroGen3 se v roli testovacích jezdců zúčastnilo 23 předních motoristických novinářů z patnácti zemí Evropy, nechyběli ani publicisté z USA. Jejich komentáře a postřehy byly pro tým expertů centra GM Fuel Cell Activities velmi cenným zdrojem informací. „Velmi nás těší, že jejich reakce, které jsme zaznamenávali do palubního deníku, byly mimořádně pozitivní,“ říká Dr. Udo Winter.

Anglický novinář Ross Pinnock, zastupující motoristický magazín „Auto Express“ například napsal: „Ovládání Zafiry-HydroGen3 je praktické stejné, jako ovládání jakéhokoli jiného podobného vozu s automatickou převodovkou, jenom s tím rozdílem, že HydroGen3 je tišší.“

Stefan Donat, zastupující švýcarský „Auto Bild“, v cíli svého testovacího úseku prostě uvedl: „Řídil jsem vůz budoucnosti!“

Dave Guliford z amerického titulu „Automotive News“ byl sdílnější: „Jízda s prototypem HydroGen3 po běžných silnicích byla skutečným zážitkem! Na vlastní oči jsme se přesvědčili, že GM/Opel mají vůz poháněný palivovými články, který je schopný každodenního provozu na běžných komunikacích. Zapůsobilo na mne také nadšení týmu, který tvrdě pracuje na zavedení technologie palivových článků do sériové výroby.“

Na Michaela Spechta z německého magazínu „AutoBild“ zapůsobila ekologická nezávadnost vozu budoucnosti: „Ani vůz s palivovými články vám nezaručí volné silnice. Takže se stalo, že v Paříži jsme uvízli v tradiční dopravní zácpě. Ovšem za volantem „nejčistšího“ vozu světa bylo naše řidičské svědomí klidné.“

HydroGen3 je poháněný elektromotorem o výkonu 60 kW/82 k, který je napájený elektrickým proudem ze sady palivových článků, zásobovaných zkapalněným vodíkem, jež je uložený přímo ve voze ve speciální nádrži. Výkonný elektromotor, pohánějící přední kola, dokáže HydroGen3 rozjet z klidu na 100 km/h během 16 sekund, maximální rychlost experimentálního vozu činí 160 km/h.

O zásobování prototypu HydroGen3 během bezmála deset tisíc kilometrů dlouhé vesty Evropou vodíkem se starala mobilní plnicí stanice společnosti Linde, uložená na přívěsu nákladního automobilu. Vlastní plnění palivových článků vodíkem během cesty trvalo vždy jen asi čtyři minuty, což je čas, který lze plně srovnávat s časem pro naplnění nádrže automobilu benzinem nebo naftou u běžné čerpací stanice.

Celou cestu „vodíkového“ prototypu HydroGen3 pozorně sledovala média – v jednotlivých etapách maratonu se konaly lokální tiskové konference a zástupci novin, magazínu a rozhlasových a televizních stanic měli možnost si krátce zkusit ovládání experimentálního vozu. Celkem se tak za volantem prototypu HydroGen3 vyzkoušelo na 300 novinářů z nejrůznějších redakcí.

Velkému zájmu se těšily (a stále těší) také speciální internetové stránky projektu „Opel Fuel Cell Marathon – powered by GM“: Na adresu www.marathon.gm.com, která je jakýmsi deníkem celé expedice a kde jsou k dispozici nejenom textové informace, ale také snímky a krátká videa, zavítalo jenom po dobu jízdy přes 19 tisíc návštěvníků.

V době dramatického růstu cen konvenčních paliv sklízel projekt vozů poháněného vodíkovými palivovými články zcela mimořádnou pozornost jak odborníků a vědců, tak i nejširší laické veřejnosti. V patnácti městech, kde se HydroGen3 na chvíli zastavil, přednášeli specialisté společnosti GM a automobilky Opel před zaplněnými sály a posluchárnami univerzit a technicky orientovaných vysokých škol o dosavadních výsledcích ve vývoji technologie vodíkových palivových článků i o dalších možnostech jejich vývoje.

GM a Opel se palivovým článkům systematicky věnují už dlouhou řadu let a do jejich výzkumu a vývoje už investovaly přes miliardu dolarů. Cílem snažení specialistů GM a automobilky Opel je vyvinout do roku 2010 pohonný systém s vodíkovými články, který by se cenou, výkony, spolehlivostí a životností vyrovnal moderním spalovacím motorům. „Pouze tehdy, podaří-li se nám zavést technologii vodíkových palivových článků do velkosériové výroby, budeme moci těžit ze všech jejich výhod a především snížíme závislost na konvenčních ropných palivech,“ tvrdí Larry Burns, vicepresident společnosti General Motors zodpovědný za výzkum, vývoj a plánování.

Projekt „Opel Fuel Cell Marathon – powered by GM“ podporovaly společnosti Linde AG a Shell Hydrogen B.V. Na výzkumu a vývoji palivových článků pracuje v rámci koncernu GM v USA, Japonsku a v Německu asi šest stovek specialistů, sdružených do centra GM Fuel Cell Activities.