Ohlédnutí za závody do vrchu

Mistrovství České republiky se v roce 2000 skládalo z osmi dvouzávodů a pouze na Ecce Homo ve Šternberku, jako součást Evropy, se jel jeden závod. Stejně tomu bude i letos.

Ve skupině A cestovních vozů potvrdil svoji neotřesitelnou pozici jilemnický Otakar Krámský, který třináct startů proměnil v deset vítězství, když dva závody nedokončil a jednou dojel pro poruchu svého BMW M3 druhý. Druhá příčka patří dle očekávání Petru Vojáčkovi s Fordem Escort Cosworth. Na své konto si připsal tři vítězství a šest druhých míst. O zbývající tři vítězství se podělil Jaromír Malý, který s dvoulitrovým kitovým Fordem Escort RS 2000 zvítězil v Ústí nad Orlicí a v závěrečném podniku na Benecku a jednou se radoval plzeňák Vladimír Liška s BMW M3. Ten nakonec obsadil čtvrtou příčku, o dva body před Robertem Šenkýřem (BMW M3), jenž po těžké havárii na Ecce Homo musel dva závody úplně vypustit.

Ve třídě do dvou litrů bojovali o prvenství Jiří Jupa (Škoda Octavia) a Jaromír Malý. Zatímco Jupa vyhrál pět závodů, tak Malý si připsal ještě o jedno první místo navíc a přesto skončil až druhý. Třetí příčka patří nejrychlejšímu muži z předloňského roku Eduardovi Paterovi, jenž se potýkal především s technickými problémy svého Citroënu Xsara.

Nejvíce obsazenou třídu A do 1400 opanoval Radim Freiberg se Škodou Felicia Kit Car. Na své konto si připsal deset vítězství a dvě druhá místa – jiné umístění ani neznal. Stříbrnou příčku vybojoval nestárnoucí Vladimír Šnajdr s letitým Suzuki Swift. Bronz patří Josefu Srnskému s klasickou Škodou Felicia, když nechal za sebou i Michala Matulu s výkonnější kitovou Felicií.

Suverénem skupiny N byl mladý Vladimír Doubek (Ford Escort RS Cosworth), který si vedl zároveň skvěle i v evropském šampionátu, v němž mu patří čtvrtá příčka. Doma prohrál pouze jednou s Janem Vonkou (BMW M3), jenž při Doubkově neúčasti získal ještě dalších pět zlatých věnců. Prodejce vozů Fiat a Alfa Romeo Tomáš Vavřinec (Ford Escort RS) sbíral hlavně druhá a třetí místa, pouze jednou vyhrál. Jiří Voves si na sezónu připravil zbrusu nové Subaru Impreza, ale nejrůznější technické problémy jej odsunuly více méně do role statisty. Rozhodně má na víc než pátou příčku.

Ve třídě sériových dvoulitrů neobhájil prvenství po několika letech Tomáš Hank (Renault Clio) zřejmě pouze proto, že neabsolvoval více závodů, neboť získal stejně bodů jako vítěz Milan Tichý s Oplem Astra. Třetí skončil Jan Vávra s Hondou Civic.

Ve skupině E formulových vozů kraloval opět Jiří Mičánek s Dallarou 393. Svůj v pořadí 25. titul získal už ve dvanáctém závodě, a tak ve zbývajících šesti už nejel. Z dvanácti startů projel sedmkrát cílem jako první, v přímém souboji prohrál třikrát s „létajícím zpěvákem“ Patrickem Semlbauerem, kterému s postarším Oplem Lotus patří celková druhá příčka před Ivo Palmi s Eufrou Tark Aleko. Dva zlaté věnce si z kopců odvezl Miloš Beneš (Reynard 032), ale protože do závodů naskočil až v desátém podniku, tak se nedostal výše než na sedmou celkovou příčku.

Ve skupině C se titul neuděluje, neboť zde startovali pouze Josef Krečmer s Lucchini P3-6M a Otakar Krámský s Osellou BMW. Oba se vlastně utkali v přímém souboji pouze dvakrát a v obou případech byl úspěšnější „Krakonoš“. Letos čeká na vrchaře opět osm dvouzávodů a evropské Ecce Homo, což znamená, že žádný nový závod nepřibyl a ani nezanikl.