Návrat ztraceného syna

Ve Španělsku je dvojnásobný světový šampión Carlos Sainz národním hrdinou. Je tak velkou hvězdou, že jeho zásluhou je světový šampionát v rallye ve Španělsku mnohem populárnější než Formule 1. Jak je to obvyklé u většiny národních hrdinů, Sainz se musí vyrovnávat s nesmírným obdivem svého publika. Když jedeme kolem stadiónu Realu Madrid, objeví Carlose na zadním sedadle taxi skupinka mladých děvčat, která začnou skandovat jeho jméno. „Tohle mi nevadí,“ usmívá se Carlos zatímco taxi opouští město. „Je to lepší, když vás na ulici poznají, než když si vás nevšímají,“ dodává. Daleko větší tlak zažívá Carlos v práci. Smýkat se ve stošedesátikilometrové rychlosti po úzkých lesních cestách v autě za milion dolarů – to opravdu není nic pro slabší nervy.

Tato sportovní superhvězda je však také typickým otcem rodiny. Od roku 1991 je ženatý s Reyes Vazque de Castro a mají tři děti, Blancu, Carlose a Anu. Vidí je tak často, jak mu to jeho kariéra spojená s cestováním dovoluje. Jeho rodina žije v přepychové madridské čtvrti. Má také dům na venkově, kam jezdí odpočívat a alespoň na čas uniknout zvědavým novinářům. Carlos Sainz má rád fotbal, při kterém si nejvíce odpočine. Je vášnivým fanouškem Realu Madrid a hraje také místní nedělní ligu. Fotbal mu také pomáhá zlepšovat kondici. Jak by se dalo očekávat od soutěžního jezdce, má několik aut, i když sám říká, že jich není příliš mnoho. Je i dobrým přítelem španělského krále.

Během rozhovoru se Sainzem se blížíme k soukromému letišti, kde stojí jeho dva tryskáče Lear. Sainz je používá, aby co nejvíce prodloužil svůj pobyt doma a na minimum zkrátil dobu strávenou v letištních halách, daleko od Reyes a od dětí. Letadla nenechá zahálet ani v době, když necestuje po světě, a pronajímá je. „Dnes letíme do Barcelony, v sobotu na Kanárské ostrovy. Příští týden je to Brusel, Marseille a potom Švédsko. Letadla jsou jediným prostředkem , který mi umožňuje, abych nestrávil celý život na letištích,“ říká Sainz. Jeho Lear mezitím vzlétl a pluje noční oblohou. V horách nad Barcelonou na něho čeká soutěžní Ford Focus připravený na testování. Čeká ho tvrdá práce v horském terénu. Přestože je Carlos ve Španělsku zbožňován jeho cesta k úspěchu vedla mnoha oklikami. Již v dětství ukázal, že má talent pro mnohé sportovní disciplíny. Zkoušel ho dokonce fotbalový Real Madrid . Ve svých šestnácti letech se stal španělským mistrem ve squashi. Nějaký čas studoval práva, ale pak se rozhodl pro kariéru soutěžního jezdce. Brzy se dostavily první úspěchy.

Zvítězil v mnoha podnicích mistrovství Španělska. Zakrátko usedl za volant nezapomenutelného Fordu Sierra Cosworth. S ním vyhrál rallyová mistrovství Španělska v letech 1987 a 1988. V roce 1989 startoval poprvé na světovém šampionátu v rallye. Hned další rok Sainz vyhrál čtyři soutěže a tato prvenství ho dovedla k celkovému vítězství i k prvnímu titulu mistra světa.

Po deseti letech je jedním s nejúspěšnějších soutěžáků všech dob. Na svém kontě má 22 vítězství v rallye a dva mistrovské tituly. V sedmatřiceti letech se vrátil do týmu, díky němuž získal první velké vavříny. S Fordem podepsal velmi lukrativní dvouletou smlouvu. Je to něco jako návrat ztraceného syna. Sainz totiž startoval značku v modrém oválu, když se poprvé zúčastnil mistrovství světa. K Fordu se opět vrátil známé rallye Akropolis a dvakrát skončil třetí.

Od doby, kdy Carlos poprvé usedl za volant legendárního Fordu Escort, zažil mnohá vítězství, ale i zklamání. V letech 1990 a 1992 se stal mistrem světa s vozem Toyota. Čtyřikrát skončil na mistrovství světa na druhém místě. V roce 1998 přišel o titul, když mu „odešel“ motor 400 metrů před cílovou rampou závěrečné britské rallye. Na okamžik, jak opouští vůz a klidně kráčí pryč, zatímco jeho spolujezdec Luis Moya rozbíjí helmou zadní okno zničené Corolly, zapomene málokdo. Tím méně i samotný jezdec. „Pořád to mám před očima,“ říká Sainz. „Nemá smysl uvažovat o tom, co mohlo být.“

Carlos Sainz myslí na budoucnost a je typickým optimistou. „Přišel jsem k Fordu, protože chci být opět mistrem světa,“ říká. „Faktem je, že jsem pro Ford jezdil v minulosti, znám velmi dobře jeho tým a také vím, že Focus je s největší pravděpodobností vozem, který může v mistrovství světa v roce 2000 zvítězit. To vše způsobilo, že jsem zvolil Ford,“ vysvětluje Sainz, kterého chtěl také získat jako jezdce tým SEATu. Prvním letošním Sainzovým vystoupením byla rallye Monte Carlo, kde dojel na druhém místě. Největším týmovým úspěchem Fordu byla červnová rallye Akropolis. Zvítězil Colin McRae a Sainz skončil hned za ním. Říká se, že hodní lidé nikdy nevyhrávají, ale Carlos Sainz strávil 13 let svého života dokazováním toho, že je to nepravdivé úsloví.

TEXT – Alex Mead
FOTO LAT/Cover Photonica