Historie závodu Zbraslav – Jíloviště | Autoperiskop.cz

Letos si připomínáme sedmdesát let od chvíle, kdy na Zbraslavi naposledy zaburácely motory závodních automobilů při posledním závodě do vrchu, jehož význam přesahoval hranice státu.

Zbraslav – Jíloviště, jeden z nejstarších automobilových a motocyklových závodů do vrchu na světě, oslaví letos už 93.narozeniny. Ty si připomenou veteránisté už tuto sobotu 8.září vzpomínkovou jízdou.

První ročník se jel totiž v roce 1908, na závěr Pražského autosalonu. Začínalo se na zbraslavském náměstí a končilo po 5,5 kilometrech na vrcholu kopce Cukrák před obcí Jíloviště. Až do roku 1929 se jezdilo po prašné trati, teprve poslední dva ročníky měly asfaltový či dlážděný povrch.

K prvnímu ročníku se dostavilo 17 motocyklů a 16 automobilů. Nejrychleji projel trať Němec Karl Joerns s osmilitrovým vozem Opel, který dosáhl průměru 86 km/h. Tento úspěch si zopakoval ještě v roce 1913. Ve třídě dvoulitrových vozů byl nejúspěšnější hrabě Kolowrat s Laurin Klement. Pro malý zájem v letech 1909 a 1910 se repríza konala až za tři roky a přinesla úspěch automobilům Laurin Klement, když vítězný ing. Hieronymus překonal Joernsův rekord o 10 sekund.

V dalších letech, resp. v roce 1914, 1921 až 27 se do listiny vítězů zapsali Hörner (Benz), Salzer (Mercedes), Rützler (Steyr), Divo (Delage), Junková (Bugatti) a Heusse (Steyr). Největší rozkvět prožívala Zbraslav na přelomu 30.let, kdy byl závod zařazen do evropského šampionátu, který se svým významem rovnal závodům Grand Prix. Na souboje tehdejších hvězd Hanse Stucka a Rudolfa Caraccioly se chodily dívat desetitisíce diváků. V roce 1930 jich dorazilo sto tisíc a k jejich dopravě byly využity i parníky.

V letech 1929 a 1930 zvítězil Hans Stuck s vozy Austro Daimler a Mercedes. V posledním závodě 31.května 1931 startoval Hans Stuck se závodním sedmilitrovým šestiválcem Mercedes Benz SSKL o výkonu 221 kW, jenž existoval pouze v šesti exemplářích. Na slavného Caracciolu, který jel se sportovní verzí tohoto modelu, však nestačil. Ten vyjel na Cukrák o 11 setin sekundy rychleji a jeho rekordní čas 2.42.7 min, odpovídající průměru 123,8 km/h nebyl už nikdy překonán. Čtvrtou příčku si tehdy vybojoval Jiří Kristian Lobkowicz s Bugatti.

Tím historie slavného závodu končí. Sice bylo uskutečněno ještě několik pokusů o obnovení, ale ani jeden se nezdařil. Teprve v roce 1968 byla založena tradice vzpomínkové jízdy na části původní tratě.