Průměrné emise CO2 u nově zaregistrovaných osobních aut v Evropě sice rok od roku klesají, ale Česká republika kazí evropské emisní statistiky. Češi totiž kupují nová auta s vysokou uhlíkovou stopou a nechtějí nové elektromobily. Za nezájem mohou podle nich vysoké pořizovací ceny a nedostatek dobíjecích stanic. Hůře než Česká republika je na tom už jen Slovensko a Estonsko.
Podle předběžných dat od Evropské agentury pro životní prostředí (European Environmental Agency) klesly v roce 2022 průměrné emise CO2 u nových automobilů už třetí rok v řadě. Zatímco auta, která byla v Evropě v roce 2020 registrována jako nová, měla průměrné emise přes 130 g CO2 na kilometr, nová auta registrovaná v roce 2021 už vykazovala průměrné emise jen okolo 115 g CO2/km, a dle předběžných dat EEA měla nová auta registrovaná v roce 2022 emise v průměru okolo 108 g CO2/km.
Zelená Skandinávie a elektromobilová bída v ČR
V loňském roce měla nejnižší průměrné emise nově registrovaná auta ve Skandinávii. Nové auto zaregistrované v roce 2022 v Norsku vykazovalo pouhých 17,97g CO2 /km. Následovalo Švédsko, Island a Finsko. Oproti tomu Česká republika se zařadila mezi tři evropské země s nejvyššími průměrnými hodnotami u nových registrovaných aut (ČR průměr 138,18 g CO2/km). Podobně vysoké průměry už mělo jen Slovensko (138,53 g CO2/km) a Estonsko (141,54 g CO2/km).
Hlavní příčinou takto významného rozdílu mezi Skandinávií a Českou republikou je rozdíl v zastoupení elektromobilů. Podle předběžných dat EEA se v loňském roce zaregistrovalo v Česku zhruba 3900 nových elektromobilů. Mezi registracemi nových aut v Česku silně dominovaly vozy na benzín (68 procent registrací) a na naftu (25 procent registrací). Podíl elektromobilů v rámci nových vozů dosáhl loni pouhých 2 procent, zatímco například v Norsku činil jejich podíl neuvěřitelných 79 procent. Na Islandu či ve Švédsku tvořila elektro auta okolo 35 procent.
Za nízký zájem o nové elektromobily v Česku dle průzkumu známého think-tanku IDEA CERGE EI může vysoká pořizovací cena. Ale někteří Češi dle průzkumu think-tanku citují jako důvody také nedostatek servisních míst vhodných pro elektromobily a nedostatek veřejných dobíjecích stanic v jejich okolí.
