Jak lze zcela nebo alespoň v maximální míře zamezit vzájemným střetům?
Především je třeba si uvědomit, že chodec není statickou překážkou na silnici. Každý, kdo si krizovou situaci za volantem jednou vyzkoušel, zná nepochybně tu svíravou nejistotu, kam vůz vlastně nasměrovat v případě, že se ho nepodaří včas zastavit. Do poslední chvíle totiž není možno spolehlivě odhadnout, jak zareaguje chodec, který pokud naše vozidlo registruje, je zpravidla v šoku a tedy se jeho chování nemusí ani zdaleka řídit jednoduchou logikou, která mu nařizuje co nejrychleji opustit jízdní dráhu daného vozu.
Jakou roli hrají jízdní vlastnosti vozu?
Ovladatelnost vozu je maximálně důležitá až do okamžiku úplného zastavení. Dostáváme se k zásadnímu rozdílu mezi novějšími vozy a řekněme odsloužilejšími automobily, kterých ale po našich silnicích jezdí stále dost, dá se říci že většina. Řeč je především o tom, zda je vozidlo vybaveno systémem ABS.
Další významnou roli tu hraje také rozdělení brzdné síly mezi přední a zadní nápravou. Je totiž žádoucí, aby všechna kola přenášela maximum možné brzdné síly. Jenže právě to v případě, kdy se vůz během prudkého brzdění „posadí“ na přední nápravu a zadní je naopak odlehčena, představuje zásadní problém. V tomto okamžiku by se totiž dala adheze umožňující přenos brzdných sil vyjádřit přibližně v poměru 70:30 ve prospěch přední nápravy.
A co se vlastně dá očekávat od budoucích nových vozidel v případě střetu s chodci?
Kromě bezpečnosti samotné posádky se dnes již většina světových výrobců automobilů snaží najít též cestu, jak různými technickými řešeními nezávislými na řidiči, mimo již zmíněné, ochránit chodce před samotným nárazem nebo alespoň zmírnit následky střetu. Jde například o různé kamerové systémy monitorující situaci kolem vozu a zasahující do provozu v případě ohrožení chodce nebo o různé formy vnějších airbagů.
Probíhají také crash-testy automobilu s chodcem?
Ano, například součástí testovacích protokolů organizace Euro NCAP je též protokol definující sadu testů zaměřených na následky střetu vozidla s chodcem a jeho vlivu na zdraví chodce. Již samotná existence této metodiky je jistě důležitým krokem k alespoň zmírnění následků někdy velmi vážných dopravních nehod s účastí chodců.
Kromě definice samotných testů obsahuje totiž protokol také doporučení, jejichž zohledněním při navrhování, zpracování a konečnému designu vnějších částí vozu může výrobce nejen dosáhnout pozitivního hodnocení v konečném výsledku testu, ale především výrazným způsobem přispěje k celkové ochraně chodce a snížení negativních následků střetů, které mají mnohdy pro chodce ty nejtragičtější následky.
/hqdefault.jpg">
