Aral, dejte přednost bezpečnosti – Téma 3 – Diskopříběh aneb mladý řidič

„Tři lidé nepřežili v osobním autě Opel Kadett náraz do stromu. Tragická nehoda, při níž dva z nich zemřeli na místě a třetí při převozu do nemocnice, se stala v sobotu pozdě večer na silnici mezi Machnínem a Kryštofovým Údolím na Liberecku. Obětem nebylo více než pětadvacet let. Čtvrtý pasažér, čtrnáctiletá dívka, skončil s těžkým poraněním v liberecké nemocnici.“ (MF Dnes, 14.7.2002)

Léto je pro většinu mladých lidí obdobím příjemného uvolnění a bezstarostného užívání života. Veselé pitky s přáteli, zábavy, diskotéky, techno party, navazování nových známostí…, ale také alkohol, drogy, snaha ukázat se před kamarády, touha vyzkoušet kolik jede otcovo vypůjčené auto a spousta zbytečných prázdninových tragédií.

Mladí řidiči ve věku 18 až 25 let stojí celosvětově ve středu nehodovosti na silnicích a dopravní nehoda je v  této věkové skupině hlavním důvodem úmrtí. V letních měsících nehodovost mladých lidí dramaticky stoupá. „Zatímco v zimních a jarních měsících byl počet těžkých úrazů s přímým ohrožením života nebo se smrtelnými následky – z nich největší část tvoří dopravní nehody – kolem padesáti, v červnu jich bylo najednou sto šestnáct. Také se v létě snížil průměrný věk zraněných a stoupl počet závažných úrazů spojených s pitím alkoholu,“ říká Marek Uhlíř, tiskový mluvčí pražské záchranné služby.

Významnou podskupinou jsou takzvaní disko-řidiči: alkoholem rozjařená společnost se vrací v pozdních nočních hodinách z diskotéky nebo jiné hudební akce, mladý řidič se chce před ostatními vytáhnout se svým uměním a rychlá a nebezpečná jízda končí katastrofou. Podle policejních statistik téměř ve třetině případů nehody vznikají na základě srážky s jedním nebo více vozidly a pětina disko-nehod se stala v levé zatáčce. Příčina tohoto typu nehody je často v tom, že řidiči v dlouhých levých zatáčkách nesníží rychlost svého vozidla, které je vyneseno doprava a končí mimo vozovku .

„Ze zkušenosti se dá říct, že největší problém s „diskořidiči“ je na třecích plochách mezi velkoměstem a vesnicí, tzn. v periferních oblastech mezi Prahou a Středočeským krajem: hoši se v Praze napijí a jedou domů do Kostelce nad lesy, Radotína a podobně. Také, zvlášť v letních měsících, se část Pražanů přesunuje do chatových osad ve středních Čechách, kde jsou policejní kontroly méně frekventované a řidiči mají větší pocit beztrestnosti. Alkohol patří k folklóru „chatařů“ a ze změny struktury výjezdů do těchto míst v letních měsících je tento fakt zřejmý. Další významnou skupinou zraněných automobilistů jsou mladí lidé, kterým rodiče nechají v Praze auto a odjedou třeba do Chorvatska k moři,“ vysvětluje Marek Uhlíř.

Nezkušenost a krátká řidičská praxe nejsou sami o sobě hlavním důvodem vysoké nehodovosti mladých řidičů. Příčiny je třeba hledat v nízkém věku řidiče a jeho emocionální nezralosti.

„Mladiství jsou u každé generace „postiženi“ motoristickým opojením, kdy i malý motocykl jim umožní zmnohonásobit jejich sílu a mnohokrát zvýšit rychlost pohybu. Nové schopnosti bývají často dobrým balzámem na obtížně se rodící sebevědomí pubescenta a teenagera. Rychlost, síla a soupeřivost jsou na prvním místě jejich úvah. Je to přímo naprogramované přecenění schopností a řidičská nezkušenost, které jsou v pozadí vysoké četnosti dopravních nehod mladistvých. 25 % nehod způsobí řidiči ve věku 17 až 24 let,“ tvrdí psycholog PhDr. Seidlic. Podobný názor zastává i MUDr. Franěk, vedoucí dispečinku pražské záchranky: „Samozřejmě mají mladí lidé větší potřebu k sobě poutat pozornost a překonávat rekordy všeho druhu. Ve spojení s krátkou řidičskou praxí, vysokým sebevědomím a silným autem od tatínka je to smrtelná kombinace.“

Šéf středočeské dopravní policie mjr. Huml vidí problém i v celkovém klimatu ve společnosti. „Společnost se podle mého soudu potácí na hranici anarchie, kdy právo je pro smích a ti co se jím řídí jsou směšní. Až do doby, kdy se karta otočí a já jsem ten, kdo chce a potřebuje, aby společnost ve vztahu ke mě právo dodržela,“ říká mjr. Huml. „Mladí lidé se chovají všeobecně jinak, dravěji, se sníženým respektem k autoritám (včetně zákonů) – platí to i za volantem a alkohol jenom akcentuje rozdíly,“ doplňuje MUDr. Franěk.

Alkohol a omamné látky vůbec jsou bohužel častými spolujezdci mladých řidičů.

„Většina dospělých, pokud před jízdou požije alkohol, se snaží jet spíš pomaleji a s maximální opatrností, mladí bohužel ztrácejí pud sebezáchovy a jezdí spíše rychleji než ve střízlivém stavu,“ poukazuje na rozdíly vedoucí nymburské záchranné služby MUDr. Zuska. Opilý člověk samozřejmě hůře reaguje v okamžiku krize a alkohol stojí za mnoha případy neposkytnutí pomoci po způsobení havárie.

Odborníci se shodují, že změny v metodice výuky mladých řidičů by mohly situaci částečně zlepšit, ale těžiště problému leží ve všeobecné výchově a celkových postojích společnosti. Řidič bez odpovědnosti, ohleduplnosti a respektu k ostatním je potenciální zabiják. V lepším případě zničí život sobě, ale ve většině případů ho bohužel zničí jiným.

Víte že…

Každý třetí řidič, který se podílel na dopravní disko-nehodě, nepoužil bezpečnostní pásy? Spolujezdci na zadních sedadlech byli připoutáni pouze výjimečně a jejich skutečný počet byl často větší než je kapacita míst na zadních sedadlech?

Alkohol vede k poruchám zrakového vnímání, roste tendence nebezpečně riskovat, zhoršuje se odhad vzdálenosti a prodlužuje reakční čas?

Marihuana prodlužuje reakční čas a zhorší schopnost řídit motorové vozidlo minimálně na 10 hodin?

LSD (tripy) vyvolává halucinace a pronikavě zhoršuje schopnost řídit motorové vozidlo i po více než 12 hodinách?

Každý pátý mladistvý jezdí rád rychle a riskantně, ale pro řidičky začátečnice je atraktivita těchto zvláštních motivů jen z poloviny tak vysoká jako u jejich stejně starých vrstevníků?

Rychlost fascinuje především mladé lidi s nižším vzděláním?

Zvláštní motivy pro rychlou jízdu u mladých lidí

1. Sebepotvrzení, snaha působit příznivým dojmem na své okolí:

„Na obtížných úsecích, například na silnicích plných zatáček, rád ukazuji druhým, jak se něco takového jezdí.“

„Je to dobrý pocit předjíždět ostatní.“

2. Hledání své vlastní identity a testování sebe sama:

„Na volné silnici si rád vyzkouším, jak dobře sám dovedu jezdit.“

„Po zvládnutí riskantní situace se hned potom cítím opravdu dobře.“

3. Hledání napětí, okouzlení:

„Bez určitého polechtání nervů je jízda autem nudná.“

„Při jízdě automobilem chci něco zažít.“

S výškou úrovně vzdělání se snižuje počet těch mladých lidí, kteří souhlasí s výše uvedenými tvrzeními; studenti souhlasí s výše uvedenými motivy mnohem méně než výdělečně činní mladiství se základním vzděláním a vyučení.

2. pokračování zítra: Rozhovor s PhDr. Jiřím Seidlicem.