Alfa Romeo 159: Konkurence pro BMW?

Pod značkou Alfa Romeo si každý vybaví atraktivní sporťák, zpravidla červené barvy. Ovšem dějiny italské automobilky nepsaly vždy pouze rychlé automobily, ale také rodinné limuzíny. Posledním příkladem je model 159, i když také v něm najdeme sportovní prvky.

Italové by s ním rádi ztrpčili život bavorským modelům Audi A4 a BMW trojkové řady, a to byl asi i jeden z důvodů, proč si pro prezentaci vybrali mnichovský zámek Nympfenburg. Právě tam a v okolí jezera Ammersee jsme se s novinkou seznamovali. Měla by navázat na úspěšný model 156, kterého se od roku 1997 prodalo 670 tisíc.

Stopadesátdevítka přerostla svého předchůdce v délce i šířce o dvacet (466 cm), respektive deset centimetrů (183 cm), takže už nevypadá jako kupé, ale naopak nabyla na robustnosti. Přesto zůstává výškou 141 centimetrů rozměrově o něco menší než jiná rodinná auta střední třídy.

Střízlivé linie jsou společným dílem Giugiarova Ital designu a Centro Stilo. Vpředu zaujmou nové světlomety s třemi kulatými světelnými jednotkami. Jako první padne do oka smělá příď zakončená velkým firemním logem, které však nedominuje jen čelní části, ale slouží jako kompoziční prvek celého modelu.

Interiér, stejně jako vnější design, představuje kompromis mezi vyváženou elegancí a sportovním duchem. Je přizpůsoben maximálnímu pohodlí cestujících se zřetelem na řidiče. Optimální vzdálenosti mezi pedály, sedadlem řidiče, třírrameným volantem a řazením vyvolává pocit neustálé kontroly nad vozem. Od posádky odděluje řidiče vysoký středový tunel se řadicí pákou s krátkými a přesnými dráhami.

Samotný kokpit se nám zamlouval víc než celkový design vozu:

Tím nechceme říct, že by nebyl elegantní. Ale celkové uspořádání přístrojové desky se středovým panelem s třemi hluboko zapuštěnými přístroji, hodně natočeným k řidiči nás opravdu nadchlo. Při startování nejdříve zasuneme elektronický klíček v podobě karty do přístrojové desky a poté stiskneme tlačítko start.

Dlouhá a široká přední kapota naznačuje, že ukrývá silné motory – tři zážehové a tři vznětové. Nejslabším je dieselový čtyřválec 1.9 s výkonem 120 koní. Ovšem, když Alfa Romeo, tak pořádný motor. A právě tím je nejvýkonnější benzinový šestiválec 3.2 s 260 koňskými silami a točivým momentem 322 N.m. Oproti předchozímu má navíc nejen 20 k a 33 N.m, ale hlavně dostatečný nárůst točivého momentu ve spodních otáčkách – zhruba o 30 N.m už v 1500 otáčkách. Všechny benzinové motory s přímým vstřikem paliva využívající systém JTS se vyznačují záběrem v nízkých otáčkách a zaručují, že 90 procent síly (290 N.m) je k dispozici od 1800 až do 6250/min.

Turbodiesely vynikají zase nízkou spotřebou. Sílu na přední kola přenášejí výhradně šestistupňové převodovky, zpočátku ručně řazená, později ještě automatická a automatizovaná Selespeed. Příští rok se objeví ještě verze s pohonem všech kol. Mezinápravový diferenciál Torsen, známý z Crosswagonu Q4, přenáší sílu mezi přední a zadní nápravu v poměru 43 ku 57, takže při sportovní jízdě má vůz sklon k mírné přetáčivosti.

K bezpečné jízdě přispívají moderní systémy v čele s ABS s elektronickým rozdělením brzdné síly EBD. Systém kontroly stability trakce VDC zasahuje v kritických situacích při ohrožení stability. Řidiči pomáhá udržovat kontrolu nad vozem. Na palubě nechybí ani protiprokluzový systém ASR, hydraulický brzdový asistent HBA (při nouzovém brzdění automaticky zvyšuje tlak v brzdovém systému). nebo Hill Holder zabraňující couvání vozu při rozjezdu do kopce.

Komfort cestování zvyšují další technologická zařízení, jako např. dešťový senzor, který už při prvních kapkách deště spustí stírače nebo senor tlumení světel, který rozsvítí světla před vjezdem do tunelu či parkovací senzor. Posádku chrání nejen dostatečně tuhá karoserie, ale také sedm airbagů.

Z Mnichova