Počet veřejných čerpacích stanic v loňském roce sice mírně klesl, ale jen „na papíře“. Došlo totiž ke zpřesnění evidence Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Počet „standardních“ čerpaček s prodejem hlavně benzínu a nafty nadále rostl a je nejvyšší v historii. Stále přibývají i odběrná místa LPG, plnicí stanice CNG a doslova jako houby po dešti také dobíjecí stanice pro elektromobily. Pro letošní rok plánují největší provozovatelé celkově další stovky nových nabíječek. Odborníci letos rovněž očekávají rozšíření nabídky čerpacích stanic o vodík i plošné zavedení benzínu E10.
Podle aktuální Zprávy o aktualizaci a stavu Evidence čerpacích stanic pohonných hmot v ČR k 3. 1. 2022 eviduje MPO celkem 3 978 veřejných stanic, tedy těch, které může využívat běžný motorista. To představuje 52,1 % z celkového počtu všech evidovaných ČS a výdejních jednotek. Zbytek jsou stanice s vymezeným přístupem a prodejem nebo neveřejné výdejní jednotky v areálech různých podniků či autodopravců.
Počet sice ve srovnání s loňskými statistikami klesl, podle MPO to však s velkou pravděpodobností není dáno skutečným snížením jejich reálného počtu. Pouze proběhly stejně jako loni nutné korekce v databázi. Řada čerpacích stanic totiž byla dle zmíněné zprávy MPO historicky nesprávně evidována jako veřejné, ve skutečnosti se jednalo o stanice neveřejné.
Papírově tak počet veřejných čerpacích stanic druhým rokem po sobě klesl. „V kategorii ‚standardních‘ čerpacích stanic, které nabízejí především benzín a naftu, případně i CNG, LPG nebo dobíjecí stojany, celkový počet nadále roste obdobným tempem jako v předchozích letech,“ popisuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež poskytuje tankovací a CNG karty i Energokartu pro dobíjení elektromobilů. „Loni tak přibylo pět standardních čerpaček, kterých je nyní evidováno celkem 2 848, tedy nejvíce v historii,“ dodává Damir Duraković.
Nadále přibývají též stanice určené pro automobily, které jsou v rámci Národního akčního plánu čisté mobility (NAP ČM) považovány za „čisté“. Těmi se rozumí vozidla na plyn a elektromobily či hybridy. Čerpacích stanic s prodejem zkapalněného ropného plynu (LPG) je nyní 970 a jejich počet se i v roce 2021 mírně zvýšil o 6. Vyšším tempem poté stále přibývají plnicí stanice stlačeného zemního plynu (CNG), kterých loni v evidenci MPO přibylo 11. K tomu v Česku fungují již 3 stanice se zkapalněným zemním plynem (LNG) určeným pro pohon tahačů. U některých veřejných čerpacích stanic by měl být už letos uveden na trh vodík, očekává Václav Loula, tiskový mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, podle něhož lze v tomto roce počítat také s celoplošným zavedením benzínu E10 u nejprodávanějšího benzínu v oktanové hladině 95. „Dále bude pokračovat rozšiřování nabídky alternativních pohonů, zejména v kategorii rychlodobíjecích míst, ale i plniček LNG či CNG,“ říká Václav Loula.
Dobíjecí stanice pro elektromobily zažívají skutečně enormní růst. MPO jich ke konci loňského září eviduje už 799, což je oproti roku 2019 více než trojnásobek. Největšími provozovateli jsou dle dat MPO Skupina ČEZ, Pražská energetika a E.ON Energie. Dohromady pokrývají více než dvě třetiny tuzemské dobíjecí sítě. „Dobíjecí stanice nicméně přibývají výrazným tempem. Jen sítě tří největších provozovatelů se za poslední kvartál loňského roku rozrostly dohromady o stovky nabíječek. Skupina ČEZ se aktuálně blíží počtu 400 stanic, Pražská energetika letos již překonala hranici 300 dobíječek a E.ON již provozuje více než 130 stanic pro elektromobily,“ popisuje Damir Duraković z Axigonu, jehož Energokarta je akceptována u tří největších provozovatelů dobíjecích stanic.
Výrazný růst sítě dobíjecích stanic lze předpokládat i letos. Podle sdělení E.ONu je v plánu zprovoznit dalších asi 150 stanic s cílem přiblížit se k celkovému počtu 300 nabíječek. ČEZ letos plánuje vybudovat okolo stovky nových stanic a PRE uvedla, že počítá s dalšími přibližně 60 až 70 novými stanicemi, možná i více.
