Opel Olympia Rekord – chvála střední třídy

Postupně modernizovaná Olympia se vyráběla i v prvních poválečných letech, skutečný zlom však přineslo až jaro roku 1953. Tehdy byl představen zcela nový vůz střední třídy nazvaný Olympia Rekord, elegantní 4,2 m dlouhý automobil klasické koncepce s tehdy velmi módní karoserií pontonového tvaru. Debutoval coby dvoudveřový tudor, už v létě 1953 však následovalo i třídveřové kombi a s ním blízce příbuzná dodávka, aby pak na jaře 1954 nabídku doplnil atraktivní čtyřmístný polokabriolet s pevnými rámy dveří i oken, ale se skládací plátěnou střechou.

Při rozvoru náprav 2487 mm a rozchodu kol 1200 mm vpředu a 1268 mm vzadu byl tudor Olympia Rekord ročníku 1953 dlouhý 4240 mm, široký 1625 mm a vysoký 1550 mm, zatímco kombi (stejně jako dodávka) se mohlo pochlubit o 45 mm zvýšenou střechou. Karoserie byla samozřejmě celokovová a samonosná, podvozek klasické koncepce měl vpředu lichoběžníkové polonápravy s vinutými pružinami a vzadu poháněnou tuhou nápravu odpruženou podélnými půleliptickými listovými pery. Ta byla u kombi a dodávky zesílena ze tří na pět listů. Brzdy byly vpředu i vzadu bubnové, tudor jezdil na třináctipalcových kolech opatřených pneumatikami 5,60 – 13, kombi a dodávka dostávaly větší obutí rozměru 6,40 – 13.

Opel Olympia Rekord debutoval se čtyřválcovým motorem OHV o objemu 1488 cm3 a výkonu 40 koní (29,5 kW) spojeným s třístupňovou mechanickou převodovkou s řadicí pákou umístěnou na sloupku řízení. Při pohotovostní hmotnosti 920 kg dosahoval největší rychlosti 120 km/h a průměrně spotřeboval asi deset litrů benzinu na 100 km. Kombík o hmotnosti kolem 1000 kg byl jen o málo pomalejší, zato však uvezl až 350 kg nákladu. Pro sezonu 1955 dostaly vozy této řady upravený motor nezměněného jedenapůllitrového objemu s výkonem zvýšeným na 45 koní (33 kW), díky němuž byly o něco hbitější – ale také trochu žíznivější, a tak byla zároveň zvětšena palivová nádrž z původních 31 na 35 l.

Vozy Opel Olympia Rekord se od léta 1953 staly nosným pilířem výrobního programu rüsselsheimské automobilky – např. v roce 1954 na ně připadalo 70 procent celkové produkce osobních vozů Opel a o rok později už přes 80 procent. A pokud trochu předběhneme časový sled našeho vyprávění, můžeme dodat, že v roce 1959, kdy Opel poprvé v historii vyrobil více než 300 tisíc osobních vozů, dosahoval podíl automobilů Olympia Rekord plných devadesáti procent!

Mezitím se ovšem udála řada věcí: Původní typ Olympia Rekord prošel řadou inovací, při nichž se měnil jeho zevnějšek, zejména příď byla každoročně obměňovaná. V létě 1956 byla ukončena výroba polokabrioletu, jehož ne zcela plnohodnotným nástupcem se stal tudor opatřený rozměrnou shrnovací plátěnou střechou. Po poslední inovaci, při níž byla znovu změněna maska, upraveny přední i zadní blatníky a o málo snížena střecha, se Olympia Rekord první generace odebral v létě roku 1957 na zasloužený odpočinek. Konečně byl čas na malé bilancování: Z celkové produkce 582 tisíc vozů této řady bylo vyrobeno 452 tisíc tudorů, přes 92 tisíc kombi s obchodním označením Caravan a asi 12 tisíc polokabrioletů. Zbytek produkce připadl na lehké užitkové modely.

V srpnu 1957 se na výrobní lince objevil nový typ Olympia Rekord s interním označením P (později změněným na P1), které upozorňovalo na charakteristický rys tohoto vozu: Velké panoramatické čelní i zadní okno. Automobil dostal o 54 mm prodloužený rozvor a také vnější rozměry karoserie povyrostly – tudor byl dlouhý 4433 mm, široký 1616 mm a vysoký 1490 mm, třídveřové kombi bylo o 90 mm vyšší. Nový Opel Olympia Rekord P1 na první pohled nezapřel práci amerických stylistů. Uvnitř byl prostornější a komfortnější, než jeho předchůdce, hmotnost však zůstala prakticky nezměněna. Podařilo se zvětšit objem zavazadlového prostoru – mimo jiné přemístěním náhradního kola podélně za pravý zadní podběh, zatímco u předcházejícího typu bylo připevněno kolmo ke směru jízdy za zadním opěradlem. K delším jízdám bez tankování lákala nádrž o objemu rovných 40 litrů.

Nový vůz zdědil po svém předchůdci osvědčený jedenapůllitrový motor o výkonu 45 koní (33 kW) a třístupňovou převodovku s řazením pod volantem, na pneumatikách rozměru 5,90 – 13 jezdil přes 125 km/h a průměrně spotřeboval 9,5 l benzinu na 100 km, kombi Caravan asi o litr víc. Od září 1958 si zákazníci mohli za příplatek objednat samočinnou spojku s obchodním označením „Olymat“, kterou pro Opel vyvinula firma Fichtel a Sachs. Zajímavostí bylo, že v té době vyvinutá luxusní verze vozu Olympia Rekord vyvážená do Švýcarska dostala jméno Ascona, jež se coby samostatné typové označení uplatnilo až v sezóně 1970 u jednoho z dalších předchůdců Vectry.

Ale vraťme se k vozům Olympia Rekord P1. V létě 1959 byl výkon motoru zvýšen na 50 koní (37 kW), zároveň však v nabídce přibyl i větší čtyřválec OHV převrtaný na 1680 cm3 a poskytující výkon 55 koní (40,5 kW), díky němuž prostorný vůz jezdil přes 130 km/h při průměrné desetilitrové spotřebě. Vítanou novinkou léta 1959 byl zejména otci rodin netrpělivě očekávaný čtyřdveřový sedan Olympia Rekord, který stejně jako ostatní modely této řady dostal novou přístrojovou desku s čalouněním horního okraje a elektrický ostřikovač čelního skla.

Směrem dolů nabídku rozšířil tudor Opel 1200 se skromnou výbavou a motorem o objemu 1196 cm3 a výkonu 40 koní (29,5 kW), jenž měl méně majetným zákazníkům zkrátit čekání na připravovaný kompaktní Kadett. Naopak pro nejnáročnější klienty s naditou peněženkou upravovala karosárna Autenrieth dvoudveřové tudory na kabriolety a kupé, většinou vybavené výkonnějším motorem 1,7 l a ozdobené módními „křidélky“ na zadních blatnících.

Automobily Olympia Rekord P1 s panoramatickým čelním a zadním oknem se vyráběly do léta 1960, zatímco spartánsky vybavený Opel 1200 se v tichosti dožil konce roku 1962. Celkem vzniklo přes 855 tisíc automobilů této řady, z nichž více než polovinu koupili zahraniční zákazníci (na export šlo 447 tisíc vozů). Zajímavostí je, že právě Olympia Rekord P1 byl prvním automobilem Opel oficiálně vyváženým do USA, i kdyžjen v omezeném počtu asi tisíce kusů měsíčně. Distribuci a servis zajišťovala ve své síti divize Buick mateřského koncernu GM.

V létě 1960 převzal štafetový kolík nový Opel Rekord P II, zatímco označení Olympia putovalo na několik let do šuplíku, aby se po čase znovu objevilo u automobilů nižší střední třídy odvozených z typu Kadett. My se však příště ještě vrátíme k vozům Opel Rekord, jejichž další historie byla dlouhá a velice pestrá.

JanTuček
převzato z OPEL magazínu jaro ’99
vychází zpravidla čtvrtletně a je k dispozici u dealerů OPEL