ÚAMK: Jak pomoci nejzranitelnějším?

Rozsáhlá studie automotoklubu hledá cesty snížení ohrožení chodců a cyklistů

Není zranitelnějších účastníků dopravy, než jsou chodci a cyklisté. Na 1000 nehod v ČR připadá 29 úmrtí chodců a 9 úmrtí cyklistů. Jde o vysoká čísla. Proč? Kde hledat viníky, jaké jsou souvislosti, co udělat pro změnu daného stavu? Na tyto a další otázky hledá odpověď rozsáhlá studie, kterou zpracoval Ústřední automotoklub České republiky v rámci mezinárodního projektu Radar, spolufinancovaného fondy EU.

Třetí listopadovou neděli jsme jako každý rok věnovali vzpomínku obětem dopravních nehod. A nejedná se pouze o oběti dopravních nehod motoristů – UAMK hlasitě upozorňuje také na závažnost problematiky nehod s účastí těch nejzranitelnějších, chodců a cyklistů. Pěší a cyklisté jsou ohroženými účastníky dopravního provozu. V případě nehody, zejména s motorovým vozidlem, je u nich velmi vysoké riziko jak zranění (včetně těžkého s trvalými následky), tak úmrtí.

Přestože má počet nehod, i počet zranění a úmrtí chodců a cyklistů klesající trend, stále platí, že drtivá většina nehod s účastí chodců či cyklistů končí zraněním či úmrtím. V případě chodců jde o 961 zranění, 29 úmrtí a 124 nezraněných osob na 1000 nehod, u cyklistů jde o 860 zranění, 9 úmrtí a 175 nezraněných osob na 1000 nehod (dle Ročenky nehodovosti 2019, Policie ČR, 2020). Celkově tak pouze 14,1 % chodců či cyklistů, kteří se stanou účastníky dopravní nehody, vyvázne bez zranění.

Zároveň ale jsou tito účastníci provozu na pozemních komunikacích i viníky nehod, a to z důvodu jak neznalosti zákonů (na rozdíl od provozu motorových vozidel neexistuje žádný mechanismus na vyloučení těch, kteří neznají zákony nebo neovládají jízdu), nedostatečné zkušenosti či odvahy (děti, starší osoby), tak i z důvodu agrese (i cyklisté). V případě chodců bylo v roce 2019 celkem 33 % nehod s jejich účastí, 24 % zranění a 13 % úmrtí zaviněno chodci samotnými, a v případě cyklistů bylo v roce 2019 celkem 66 % nehod s jejich účastí, 40 % zranění a 75 % úmrtí zaviněno cyklisty samotnými.

Tyto poznatky a související detailní analýza mobilitních potřeb zranitelných účastníků, podmínek pro jejich bezpečný pohyb v silničním provozu a osvědčených dopravně-inženýrských opatření na podporu jejich bezpečnosti (především v zastavěném území obcí a měst), jsou součástí rozsáhlé studie, kterou zpracoval Ústřední automotoklub České republiky v rámci mezinárodního projektu Radar, spolufinancovaného fondy EU. Materiál přináší nejen analýzu platné legislativy, technických předpisů a nedostatků přetrvávajících v praxi, ale také průzkum a rozbor úspěšných řešení pro zvýšení bezpečnosti pěších i cyklistů, a to jak v sídelních útvarech různých velikostí, tak mimo obce.

Závěry studie vyzdvihují řadu pozitivních aspektů, jako např. slušné podmínky pro pěší v centrech měst (spojitost pěších tras, separace pěších od motorového provozu) a snahu o zavádění bezbariérových řešení (snížené hrany obrubníků, hmatové prvky), přesto poukazují na velké množství přetrvávajících problémů, a to zejména v oblasti cyklistické dopravy a vybavení pro cyklisty. Mezi nejzávaznější rizika pro cyklisty patří překážky v průjezdu, pevné překážky, omezené rozhledy, rizikové řešení křížení či souběhu s motorovou dopravu, nebo problematické řešení cyklistické infrastruktury u zastávek MHD. Ne zřídka bohužel dochází také k tomu, že jsou nové moderní bezpečnostní prvky realizovány chybně, nebo v rozporu s technickými předpisy.

Studie je prozatím připravena v pracovní verzi a nyní ji čeká připomínkování a veřejné konzultace se zástupci cílových skupin – tj. správci silniční infrastruktury, zájmovými skupinami a dalšími odborníky na bezpečnost dopravy.