Můj rok s Ford Maverickem

Nejsem automobilový odborník, jsem jen žena, která od svého útlého mládí podlehla vřele podporována svým tatínkem, řídičské vášni. Všechna naše auta jsem měla ráda: první Ladu, elegantní francouzskou Simcu, stříbrného Renaulta 11 TSE vybaveného palubním počítačem, spolehlivého VW Passata Combi, nepřekonatelného pro svou úspornou spotřebu a prostor, Mercedesa 300 E, krále a plnokrevníka v automobilové stáji, auto s velikým A, jehož bezhlučný motor mě fascinuje a konečně i malé dynamické Twingo.

Našim posledním autem se stal po velkém přemýšlení a váhání – líbí se mi jich přece tolik – velký automobil Ford Maverick. Potřebovali jsme totiž vůz, který překoná pro 20. století nepředstavitelnou silnici vedoucí k našemu domu, auto, které přežije nedokonalou údržbu našich silnic v létě i v zimě a které nám bude bez problémů sloužit při našich cestách na hory na lyže. Terénní Ford Maverick překonal všechna má očekávání. Přes svou robustnost je to vůz velmi lehce ovladatelný, pohodlný a podle mého názoru i elegantní. Se sedmi místy uspokojí i potřeby mého staršího syna, protože pojme při jízdě na fotbalová utkání nadpoloviční většinu chlapců z fotbalové jedenáctky, což si pochvaluje i můj manžel, který je jako tréner doprovází.

Přestože je Ford Maverick poháněn turbodieselovým motorem o obsahu 2,7 litru, uvnitř sedadlového prostoru je velmi tichým společníkem, což překvapuje zejména odpůrce dieselových motorů. Mám najeto přes 40 tisíc kilometrů. Můj vůz udržují pravidelně odborníci ze servisu Forda, kde byl zakoupen. Provozní závady za celý rok neměl žádné. V současné době jsem dala vyměnit pneumatiky, které podle mého názoru vydržely opravdu dost.

Chci-li udělat radost dětem a jejich kamarádům a také sobě, sjíždíme terény brdských lesů. Ačkoliv obličeje chlapců bývají často zelené, Maverick s pohonem všech čtyř kol, redukcí a uzávěrkou zvládne sklony, nerovnosti, bláto, sníh i škarpy bez jakékoliv újmy na voze či osádce. Při provozu pouze předních kol je potřeba si dát pozor v zatáčkách, aby si zadek vozu, tak jak to u podobných typů bývá, občas nezatančil, samozřejmě pokud projíždíme zatáčky vyšší rychlostí než bychom měli.

Při mém stylu jízdy – mou snahou je maximálně bezpečná jízda pro mé spolujezdce a sžití se s motorem vozu a jeho celkovou koncepcí – dosahuji spotřeby od 10 do 12 litrů nafty.

S Fordem Maverickem jsem získala novou, příjemnou automobilovou zkušenost. Potěšil mé srdce z jízdy a zároveň mě uvedl do světa Fordů, kde se zájmem sleduji jeho stájové kolegy, které mě lákají ke zkušební jízdě. Naposledy to byla malá Fiesta s benzinovým motorem, ale mé zážitky a pocity snad v dalším článku, protože mám slíbeno vyzkoušení Fiesty ještě s dieselovým motorem. Jak říká můj manžel, levnějším koníčkem by byly šaty. Ale kde by pak byly mé krásné a příjemné pocity, které zažívám při řízení aut.

Jan Demjanenková